Hospodářství Evropské unie, ochromené pandemií v důsledku šíření koronaviru, čeká letos propad o rekordních 7,4 procenta. Ve své jarní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která v souvislosti s výpadkem ekonomické aktivity snížila původní podzimní odhady zhruba o devět procentních bodů. V zemích, které používají euro, bude podle komise propad ještě o tři desetiny procentního bodu výraznější.
Unijní hospodářství tak zaznamená první celoroční propad po sedmi letech růstu, který následoval po finanční krizi z konce minulé dekády. Příští rok naproti tomu čeká unijní ekonomiku podle odhadu komise šestiprocentní růst.
The #coronavirus pandemic represents a major shock for the global and EU economies.Our collective recovery will depend on continued strong and coordinated responses at EU and national level.We are #StrongerTogether.More about the Spring #ECForecast → https://t.co/4HTRECMvUp pic.twitter.com/eUbdxX8bhb
— European Commission ?? #UnitedAgainstCoronavirus (@EU_Commission) May 6, 2020
Ačkoli onemocnění covid-19 zastavilo provoz podniků ve všech zemích EU, propad bude mít velmi rozdílné hodnoty. Nejvíce zasáhne jihoevropské země v čele s Řeckem (minus 9,7 procenta), Itálií (minus 9,5) a Španělskem (minus 9,4), výrazně nejméně si naopak pohorší Polsko, jehož hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 4,3 procenta.
Okolní země na tom budou o poznání hůře, česká ekonomika spadne o 6,2 procenta a slovenská ještě o půl bodu níže. Německo jako největší unijní ekonomiku čeká propad o 6,5 procenta, Francii pak o 8,2 procenta.
Podle místopředsedy komise Valdise Dombrovskise je odhad pouze předběžný, vzhledem k obtížné předvídatelnosti vývoje pandemie. "Ačkoli bezprostřední dopad na globální ekonomiku bude mnohem vážnější než za finanční krize, jeho hloubka bude záviset na vývoji pandemie, naší schopnosti bezpečně obnovit hospodářskou aktivitu a znovu se vzchopit," prohlásil dnes Dombrovskis.
Snaha zastavit šíření viru se podle komise negativně projeví i na dalších ekonomických indikátorech. Celkový objem investic podle dnešního odhadu klesne v celé unii i v zemích platících eurem o více než 13 procent. Nezaměstnanost v EU vzroste z loňských 6,7 procenta na devět procent. V eurozóně bude ještě o šest desetin bodu vyšší, zatímco loni dosáhla 7,5 procenta. Meziroční inflace, kterou se Evropská centrální banka (ECB) v zájmu podpory hospodářského růstu snaží udržovat těsně pod dvěma procenty, letos v 27 unijních zemích klesne průměrně na 0,6 procenta a v eurozóně bude jen dvě desetiny nad nulovou hodnotou.
V příštím roce naproti tomu očekává EK ve většině ukazatelů zotavení, jehož síla bude podle eurokomisaře pro ekonomiku Paola Gentiloniho záležet na rychlosti rušení koronavirových restrikcí, finančních možnostech států či významu nejvíce zasažených odvětví pro hospodářství konkrétních zemí. Gentiloni připomněl, že EU se v rámci chystaného fondu oživení a příštího víceletého rozpočtu bude snažit o to, aby byly rozdíly v dopadu pandemie na jednotlivé státy co nejmenší.
"Tato divergence ohrožuje jednotný trh a eurozónu, ale je možné ji omezit přijetím rozhodných společných evropských opatření. Musíme se k této výzvě postavit čelem," prohlásil dnes Gentiloni. Státy EU již předběžně schválily první balíček okamžitých stimulů v objemu zhruba 540 miliard eur (15 bilionů Kč). Na parametry zmíněného fondu však mají rozdílné názory a očekává se, že vyjednávání se potáhnou několik měsíců.
Související
Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo
Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?
Ekonomika , EU (Evropská unie) , evropská komise , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
před 22 minutami
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
před 29 minutami
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
před 1 hodinou
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
před 1 hodinou
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
před 2 hodinami
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
před 3 hodinami
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
před 3 hodinami
V metru na Floře spadl člověk do kolejiště. Vlaky hodinu nejezdily
před 4 hodinami
Zimní počasí se vrací na hory i do nížin. Meteorologové vydali dvě výstrahy
před 4 hodinami
Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem
před 5 hodinami
Benzin letos poprvé zdražil nad 40 korun za litr. Růst cen má zpomalit
před 5 hodinami
Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?
před 5 hodinami
Bezdomovci pryč, uprchlíci pryč. Francouzská policie připravuje Paříž na olympijské hry
před 5 hodinami
Hrozivý scénář pro Evropu. Analytici ISW varují, Rusové vítězstvím na Ukrajině obsadí pohraničí NATO
před 6 hodinami
Kataru došla s Izraelem a Hamásem trpělivost. Zvažuje, jestli chce dál jednat
před 6 hodinami
Na Příbramsku havaroval autobus s dětmi. Cestující utrpěli lehká zranění
před 6 hodinami
Herec z Harryho Pottera Warwick Davis truchlí. Zemřela mu žena Samantha ve věku 53 let
před 6 hodinami
Čína už se stává hrozbou nejen na Zemi, varuje NASA
před 7 hodinami
Na Ukrajině podle analýzy zemřelo 50 tisíc ruských vojáků. Zraněných jsou statisíce
Aktualizováno před 7 hodinami
Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu
Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.
Zdroj: Radek Novotný