Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry.
Oznámila to dnes šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž je současná krize klíčovým okamžikem pro budoucnost evropského bloku. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur.
Komise záchranným fondem reaguje na největší ekonomický výpadek v historii EU, který způsobila v celé unii koronavirová omezení.
"Plán obnovy z těžké výzvy, které nyní čelíme, vytváří šanci. Nejen tím, že podpoří ekonomiky, ale také investicemi do budoucnosti. Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace totiž podpoří zaměstnanost a růst, odolnost naší společnosti a kvalitu našeho životního prostředí," řekla dnes von der Leyenová při prezentaci návrhu komise v Evropském parlamentu.
Unijní exekutiva navrhuje rozpočet, jehož objem přibližně odpovídá návrhu neschválenému v únoru členskými zeměmi, naplnit kromě dosavadních zdrojů příjmy v podobě nových ekologických či digitálních daní. Členské státy si podle činitelů komise budou moci vybrat, zda chtějí do společné kasy poskytovat příjmy z emisních povolenek, nově navrhované clo z neekologicky vyráběných produktů, zvažované digitální daně či dalších poplatků.
Kvůli historicky největšímu společnému záchrannému plánu chce EK zvýšit strop pro takzvané vlastní zdroje rozpočtu, mezi něž patří především přímé odvody členských států. Místo dosavadních 1,2 procenta unijního hrubého národního důchodu to podle představ Bruselu budou procenta dvě.
Podle von der Leyenové jen navýšení rozpočtu umožní komisi využít velmi vysokého kreditního hodnocení a docílit výhodně nízkého úvěru.
Očekává se, že návrh spustí tvrdá vyjednávání mezi členskými zeměmi, které jsou rozdělené zvláště v pohledu na zastoupení grantů a úvěrů ve fondu obnovy. Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19. Připadnout jim má 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci.
Brusel hodlá začít dluh splácet po skončení příštího sedmiletého období od roku 2028. Jeho maximální doba splatnosti má činit 30 let.
Návrh komise do značné míry přitakává společnému podnětu největších unijních zemí Německa a Francie, jejichž političtí vůdci minulý týden podpořili půlbilionový balík grantů. Odpor však patrně vyvolá u takzvané šetrné čtyřky, tedy Nizozemska, Rakouska, Švédska a Dánska, které se obávají společného zadlužování a chtějí rozdělovat krizové fondy výhradně prostřednictvím půjček. Jako kompenzaci pro tyto státy nechala komise v novém návrhu rozpočtu slevy z plateb, z nichž v minulosti profitovala zejména tato skupina čistých plátců a o jejichž zrušení v únoru usilovala většina ostatních zemí.
Podle šéfky EK musí v nastávajících vyjednáváních členské země překonat rozpory a podpořit společný plán, jinak by mohly výrazně růst rozdíly mezi evropskými regiony, o jejichž smazání unie dlouhodobě usiluje. "Tahle výzva přesahuje kohokoli z nás. Je to chvíle pro Evropu," prohlásila von der Leyenová.
Komise v novém návrhu posiluje rovněž objem fondu sloužícího ke zmírnění sociálních dopadů přechodu na čisté zdroje energie. Balík, z něhož má čerpat především Polsko, ale i další postkomunistické země včetně Česka, má místo dosavadních necelých 10 miliard eur obsahovat miliard 40.
Související
Pavel mluvil na Hradě s eurokomisařkou Jourovou. Tématem byly i letošní volby
Česko možná pochybilo při nákupu vrtulníků Venom a Viper. EK zahájila řízení
evropská komise , Ekonomika , Ursula von der Leyenová , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Meningokok v Česku zabil malého chlapce. Experti zdůrazňují význam očkování
před 57 minutami
Počasí: Česko čekají ještě dvě mrazivé noci, upozornili meteorologové
před 1 hodinou
Rusko řeší korupční kauzu na Šojguově ministerstvu. Putin o případu ví
před 2 hodinami
Policie se vyjádřila k zásahu ve škole na Tachovsku. Mladík skončil v cele
před 2 hodinami
Belgičan si v těle sám vytváří alkohol. Pokuty za řízení v opilosti platit nemusí
před 3 hodinami
Zimní počasí opět udeří. Místy může napadnout až 10 centimetrů sněhu
před 3 hodinami
Většina zbraní z amerického balíčku pro Ukrajinu je již v Německu a Polsku ve skladech
před 4 hodinami
ANO by v březnu vyhrálo volby. Ze Sněmovny by vypadly dvě vládní strany
před 5 hodinami
Americký Senát schválil balíček pomoci pro Ukrajinu. Biden slíbil rychlé doručení
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
včera
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
včera
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
Policie v úterý po poledni zasahovala v jedné ze škol na Tachovsku v Plzeňském kraji. Zadržela mladého muže, který měl vyhrožovat dvěma osobám. Další podrobnosti k případu se policie teprve chystá zveřejnit.
Zdroj: Jan Hrabě