Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie v prvním čtvrtletí kvůli dopadům koronaviru prudce klesla. V zemích EU propad ve srovnání s předchozím čtvrtletím činí podle sezonně přepočtených údajů 3,5 procenta, v eurozóně 3,8 procenta, oznámil dnes v prvním rychlém odhadu statistický úřad Eurostat.
Jde o nejvýraznější propad od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat. Ještě výrazněji klesla ekonomika Itálie a Francie, obě země jsou nyní v recesi.
"V březnu 2020, tedy v posledním měsíci sledovaného období, začaly členské státy široce zavádět opatření k omezení pohybu kvůli šíření nemoci covid-19. Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 se HDP v zemích eurozóny zvýšil o 0,1 procenta, v EU pak o 0,2 procenta," stojí ve zprávě úřadu.
V meziročním srovnání pak hrubý domácí produkt (HDP) v EU klesl o 2,7 procenta. V zemích platících eurem je meziroční propad hlubší a dosahuje 3,3 procenta.
Euro area #GDP -3.8% in Q1 2020, -3.3% compared with Q1 2019: preliminary flash estimate from #Eurostat https://t.co/x17Ql1VD2U pic.twitter.com/1fNtPVZokS
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) April 30, 2020
Co se týče jednotlivý členských zemí, data dnes zveřejnily i statistické úřady v Itálii, Francii a ve Španělsku.
Francouzská ekonomika v porovnáním s předchozím kvartálem klesla o 5,8 procenta, nejvíce od roku 1949, kdy statistický úřad INSEE začal vést záznamy. Vzhledem k tomu, že HDP klesl už druhé čtvrtletí za sebou, je teď Francie v recesi. Ekonomové v průměru očekávali pokles o 3,5 procenta. Francouzská vláda předpokládá, že ekonomika letos vykáže propad o osm procent.
Španělské hospodářství za první tři měsíce letošního roku vykázalo pokles o rekordních 5,8 procenta, zatímco analytici očekávali snížení o 4,4 procenta. Na druhém čtvrtletí se dopady pandemie odrazí patrně zřetelněji. Španělská centrální banka očekává, že ekonomika závislá na turismu by se letos mohla propadnout až o 12,4 procenta. Vládní výhled má země Bruselu dodat do čtvrtka.
Italská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla v porovnání s předchozími třemi měsíci o 4,7 procenta, což je také rekordní propad, uvedl statistický úřad ISTAT. Záznamy takto vede od roku 1995. Podobně jako Francie se také Itálie ocitla v recesi. V posledním loňském kvartálu její ekonomika klesla o 0,3 procenta. V případě Itálie ekonomové očekávali v první čtvrtletí strmější pád, a to o pět procent. Tamní vláda má za to, že HDP letos klesne o osm procent.
Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že ekonomika eurozóny letos klesne o 7,5 procenta. Loni vykázala růst o 1,2 procenta.
Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v březnu mírně vzrostla a dosáhla 6,6 procenta. V měsíci, kdy na ekonomiky začala dopadat omezení související s koronavirem, se v 27 členských zemích unie proti únoru nezaměstnanost zvýšila o desetinu procentního bodu. V eurozóně bylo bez práce 7,4 procenta lidí, což je nárůst rovněž o desetinu bodu. Uvedl to dnes evropský statistický úřad Eurostat.
Ve třetím měsíci roku, kdy řada firem začala omezovat provoz kvůli restrikcím vynuceným pandemií, bylo v EU bez práce více než 14,14 milionu lidí, z toho 12,16 milionu v eurozóně. Proti únoru jich přibylo v 27 zemích celkem 241.000.
Euro area #unemployment up to 7.4% in March 2020 (7.3% in February). EU up to 6.6% https://t.co/f6j3HtSGoD pic.twitter.com/V67obpgvfQ
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) April 30, 2020
Zvýšil se i počet nezaměstnaných mezi mladými do 25 let. Nezaměstnanost v této kategorii je dlouhodobě více než dvojnásobná ve srovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti. Zatímco v eurozóně vzrostl proti únoru tento údaj o čtyři desetiny bodu na 15,8 procenta, v celé EU pak o osm desetin na 15,4 procenta.
Vzhledem k tomu, že v předchozích měsících mířila křivka nezaměstnanosti k rekordně nízkým hodnotám, zůstávají březnové údaje nižší než před rokem. V EU i v eurozóně klesla nezaměstnanost meziročně o tři desetiny bodu.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v dubnu zpomalilo na 0,4 procenta z březnových 0,7 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Na citelném zmírnění tempa růstu se podepsal hlavně další propad cen energií.
Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, činila v dubnu 1,1 procenta. Mírně tak zpomalila z březnových 1,2 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila 0,9 procenta.
Nejvíce v dubnu vzrostly ceny potravin, alkoholu a tabáku, a to o 3,6 procenta. Ceny ve službách se zvýšily o 1,2 procenta, ceny neenergetického průmyslového zboží o 0,3 procenta. Ceny energií prohloubily pokles na 9,6 procenta.
Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní statistický úřad 20. května.
Eurostat v prohlášení upozornil, že sběr dat o inflaci ve všech zemích eurozóny ovlivnila krize související s šířením nemoci covid-19. Eurostat se tak dohodl s národními statistickými úřady členských států na řadě postupů pro odhad cen, které nebylo možné získat kvůli omezení pohybu nebo uzavření prodejen.
Euro area #inflation down to 0.4% in April 2020: food +3.6%, services +1.2%, other goods +0.3%, energy -9.6% - flash estimate https://t.co/GAsKC3UYze pic.twitter.com/w4YOlbCJOj
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) April 30, 2020
Inflace v eurozóně se tak v dubnu ještě více vzdálila od cíle Evropské centrální banky (ECB). Ta dlouhodobě usiluje o to, aby se pohybovala těsně pod dvěma procenty. Na této úrovni byl růst cen v eurozóně naposledy koncem roku 2018.
Nízká inflace ale dává ECB dodatečný prostor pro zavádění stimulačních opatření, která by pomohla vykompenzovat dopady pandemie způsobené koronavirem. ECB už mimo jiné v reakci na pandemii zrušila omezení pro nákup dluhopisů zemí eurozóny. Uvolnila tak cestu případnému neomezenému tisku peněz.
Související
Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo
Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?
Ekonomika , nezaměstnanost / nezaměstnaní , eurozóna , inflace , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
včera
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
včera
V metru na Floře spadl člověk do kolejiště. Vlaky hodinu nejezdily
Pád osoby do kolejiště ve stanici Flora zastavil ve čtvrtek dopoledne provoz linky A pražského metra. Vlaky nejezdily zhruba hodinu, zatímco na místě zasahovaly složky integrovaného záchranného systému. Vážně zraněný muž byl převezen do nemocnice v umělém spánku.
Zdroj: Jan Hrabě