Náhlé přerušení dodávek ruského zemního plynu by v Německu způsobilo hospodářskou recesi, která by byla srovnatelná s ekonomickými krizemi v letech 2009 a 2020, nebo dokonce ještě horší. Vyplývá to ze studie německého institutu pro makroekonomickou politiku IMK.
Přerušení dodávek - ať už v důsledku rozhodnutí Evropské unie, nebo Ruska - by podle studie během prvních 12 měsíců vedlo k poklesu produkce v Německu v objemu 114 až 286 miliard eur (2,8 až 7,1 bilionu Kč). To by odpovídalo zhruba třem až osmi procentům hrubého domácí produktu (HDP).
Studie rovněž varuje, že hospodářský výkon Německa by se mohl snížit o další dvě až čtyři procenta v důsledku poklesu poptávky, za kterým by stály vysoké ceny energií. Podle autora studie Toma Krebse by náhlé přerušení dodávek ruského plynu mohlo způsobit podobnou recesi, jakou Německo zažilo v prvním roce pandemie covidu-19 či v době globální finanční krize před více než deseti lety.
"Mohlo by to také vést k ekonomické krizi, jakou (západní) Německo nezažilo od druhé světové války," uvedl Krebs. Upozornil také, že na zemním plynu je obzvlášť závislý chemický průmysl, výroba a zpracování kovů, potravinářství, papírnictví, strojírenství a výroba vozidel. "Pro tato odvětví je zemní plyn základním vstupním faktorem ve výrobním procesu a je obtížné ho nahradit," dodal.
Německá bankovní lobby BDB už minulý týden varovala, že německá ekonomika bude čelit hluboké recesi, pokud se zastaví dodávky ruského plynu a ropy. Institut DIW koncem března předpověděl, že německá ekonomika by v případě zastavení dodávek energií z Ruska mohla během následujících 18 měsíců klesnout až o tři procenta.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky, jejíž vývoz v březnu podle agentury CzechTrade meziročně vzrostl o 3,9 % na 388,1 miliardy korun. "Oproti roku 2021 firmy za první čtvrtletí vyvezly o 7,7 % více," konstatoval generální ředitel Radomil Doležal.
Německo je na hraně zavádění sankcí, obává se zastavení plynu
Německo se přiblížilo limitu v zavádění protiruských sankcí, další zpřísňování by roztočilo spirálu hospodářských problémů. Kritické by bylo obzvláště embargo na ruský plyn, na kterém je německé hospodářství prozatím kriticky závislé. Podle informací agentury Reuters se ale němečtí představitelé již připravují na náhlé zastavení dodávek ruského plynu včetně možného převzetí kontroly nad klíčovými společnostmi.
Ještě před ruskou invazí na Ukrajinu bylo Německo závislé z 55 procent spotřeby na plynu z Ruska. Během několika týdnů se ale podařilo podíl výrazně snížit a nyní podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka činí 35 procent. Dalšího snížení chce dosáhnout výstavbou LNG terminálů a především podporou přechodu na obnovitelné a čisté energetické zdroje. Bez plynu z Ruska by se tak Berlín mohl obejít v roce 2024.
Německo se ale obává rychlého odpojení od ruského plynu, který je nezbytný pro německý ocelářský a automobilový průmysl nebo výrobu plastů, proto nepodporuje možné embargo na tuto surovinu. V případě uvalení sankcí na uhlí a ropu z Ruska je ale vstřícné, což je důsledkem připravenosti se bez těchto dodávek již nyní obejít.
Rizikem ale může být zastavení plynu ze strany Ruska. Německo se tak na takovou hrozbu připravuje. Podle Reuters již existuje široký rámec a nyní se pracuje na podrobném postupu. Součástí toho jsou záruky a půjčky energetickým společnostem, aby se vyrovnaly s rostoucími cenami, ale také převzetí kontroly nad strategickými firmami. V této souvislosti se v Německu hovoří o možném znárodnění rafinerie v braniborském městě Schwedt, kterou ovládá ruská společnost Rosněfť. Tato rafinerie totiž zpracovává surovinu z Ruska, což je překážkou v nezávislosti na ruské ropě.
Německá vláda již v dubnu schválila právní úpravu, která by umožnila znárodňovat energetické firmy. Parlament bude o návrhu hlasovat tento týden ve čtvrtek. Opatření má být krajním řešením pro zajištění dodávek v případě nouze.
Související
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
před 1 hodinou
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
před 2 hodinami
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
před 4 hodinami
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
před 5 hodinami
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
před 5 hodinami
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
před 6 hodinami
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
před 6 hodinami
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
před 8 hodinami
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
před 8 hodinami
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
před 8 hodinami
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
před 9 hodinami
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
před 9 hodinami
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
před 9 hodinami
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno před 9 hodinami
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
před 9 hodinami
Bartoška ocení Trojana na letošním karlovarském festivalu, oznámili organizátoři
před 10 hodinami
USA viní Čínu z podpory války proti Ukrajině. Pomáháte obcházet sankce, tvrdí Britové
před 11 hodinami
Nejde o špatná jablka, ale prohnilý strom Hamásu. Izrael se bouří proti zprávě o neutralitě UNRWA
před 12 hodinami
Pokud KLDR použije jaderné zbraně, její režim skončil, varuje Jižní Korea
před 12 hodinami
Izraelská armáda se chystá na evakuaci Rafáhu před plánovanou vojenskou ofenzívou
V období sílícího napětí mezi Izraelem a Íránem se izraelská armáda chystá na evakuaci palestinských civilistů z Rafáhu před plánovanou pozemní vojenskou ofenzívou do tohoto nejjižnějšího města v Pásmu Gazy. Informuje o tom deník The Wall Street Journal (WSJ).
Zdroj: Libor Novák