Nobelova cena za ekonomii: Tři vědci navrhli metodu, jak bojovat s chudobou

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Abhijit Banerjee a Michael Kremer spolu s Francouzkou Esther Duflovou, a to za experimentální přístup ke zmírnění chudoby ve světě. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Duflová, která je manželkou Banerjeeho, je teprve druhou ženou, která Nobelovu cenu za ekonomii dostala, a zároveň nejmladším laureátem.

"Letošní laureáti zavedli nový přístup, jak získat spolehlivé odpovědi ohledně nových způsobů boje se světovou chudobou," uvedla akademie v prohlášení.

BREAKING NEWS:The 2019 Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel has been awarded to Abhijit Banerjee, Esther Duflo and Michael Kremer “for their experimental approach to alleviating global poverty.”#NobelPrize pic.twitter.com/SuJfPoRe2N

— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 14, 2019

S oceněním je spojena finanční odměna devět milionů švédských korun (21,4 milionu Kč), kterou si laureáti rozdělí.

Manželé Duflová a Banerjee působí na Massachusettském technologickém institutu (MIT), Kremer na Harvardově univerzitě.

Jejich přístup k řešení chudoby spočívá v dělení na menší, lépe zvladatelné problémy, například jak co nejúčinněji zlepšit výsledky vzdělávání či zdraví dětí. Trojice ekonomů podle akademie ukázala, že tyto dílčí problémy se nejlépe řeší na základě pečlivě navržených experimentů mezi lidmi, kterých se daný problém nejvíce dotýká.

Účinnost přístupu demonstroval v polovině 90. let Kremer a jeho kolegové v západní Keni. Přímo na místě testovali řadu zásahů, jak zlepšit školní výsledky místních dětí. Podobné výzkumy trojice ekonomů později aplikovala na další problémy v jiných zemích. Jejich experimentální výzkumné metody teď zcela dominují rozvojové ekonomice.

Jejich zjištění a výsledky jejich následovníků podle Královské švédské akademie věd citelně zlepšily schopnost v praxi bojovat s chudobou. "V přímém důsledku jedné z jejich studií se více než pět milionů dětí v Indii účastnilo efektivních programů doučovaní zaměřeného na jejich zjištěné slabé stránky," uvedla akademie. Jako další příklad uvádí velké dotace na preventivní zdravotní péči, jež byly zavedeny v řadě zemí.

Přes 700 milionů lidí na celém světě musí přežívat s mimořádně nízkými příjmy. Každý rok zemře kolem pěti milionů dětí mladších pěti let na nemoci, kterým lze předejít, anebo jdou nenákladně vyléčit. Polovina dětí na světě školu opouští bez základních znalostí čtení, psaní a počítání, připomněla švédská akademie.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové. I loni ocenění dostali dva Američané: William Nordhaus za výzkum vztahů mezi ekonomikou a klimatickými změnami a Paul Romer za výzkum interakce mezi ekonomikou a technologickými inovacemi.

Související

Donald Trump

Donald Trump byl nominován na Nobelovu cenu za mír

Bývalý americký prezident Donald Trump byl znovu navržen na udělení Nobelovy ceny za mír. Kongresmanka za Republikány Claudia Tenney tvrdí, že Trump sehrál klíčovou roli při zprostředkování mírových dohod mezi Izraelem a arabskými zeměmi - Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem - v roce 2020. 

Více souvisejících

nobelova cena Ekonomika Švédsko chudoba

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

včera

včera

včera

včera

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy