Projde německo-francouzský plán? Politiky čeká souboj o fond klíčový pro budoucnost EU

Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie čeká v příštích týdnech a měsících tvrdé vyjednávání o podmínkách, za nichž státy společně pomohou firmám a lidem v oblastech zasažených nynější pandemií covidu-19. Základem by se podle představ nejsilnějších unijních ekonomik - tedy Německa a Francie - měla stát společná půjčka ve výši 500 miliard eur (13,5 bilionu korun).

Návrh sice narazil na počáteční výtky řady zemí požadujících větší či menší objem fondu, podle analytiků se však zřejmě stane základem pro kompromis, který může spoluurčit další směřování evropského bloku.

Ekonomové se shodují, že reakce EU je letos rychlejší a objem pomoci větší než při finanční krizi z konce minulého desetiletí, jejímž dozvukem byl dlouholetý záchranný program pro Řecko. Vedle povolení nadstandardní státní podpory firmám či uvolnění rozpočtových pravidel se unie shodla na okamžitém záchranném balíku ve výši 540 miliard eur a chystá dlouhodobou pomoc. Oživení německo-francouzského motoru EU, který byl v minulých letech hlavní silou táhnoucí evropskou spolupráci, podle mnohých znalců zásadně přispěje k úspěchu dlouhodobého plánu i ke zlepšení budoucích vyhlídek unie. Lídři nejzasaženějších jihoevropských zemí očekávající posilování protievropských politických proudů přitom ještě nedávno varovali, že rezignace na společnou pomoc by mohla být pro budoucnost EU fatální.

"Je to existenční hrozba a ty vyžadují výjimečné zásahy. Proto sáhli k tomuto podle mě bezprecedentnímu kroku, který před námi otevírá novou kapitolu EU," řekl webu Politico bývalý diplomat a šéf Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger s odkazem na plán Berlína a Paříže.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, jejíž pozice vůči členským státům je mezi diplomaty v Bruselu považována za slabší než u jejího předchůdce Jeana-Claudea Junckera, návrh ihned ocenila. Místopředseda komise Valdis Dombrovskis však později podotkl, že EK je připravena v návrhu chystaném na příští středu počítat s více než dvojnásobkem peněz než dvě klíčové unijní země.

Pro konečnou podobu fondu oživení, který bude součástí příštího sedmiletého rozpočtu, bude přitom klíčové vyjednávání politických vůdců. Mnozí z nich dali hned po německo-francouzském oznámení najevo, že jejich představy se poněkud liší. Italský premiér Giuseppe Conte iniciativu Berlína a Paříže označil za "významný krok", unie ale podle něj potřebuje učinit více, aby předešla prohlubování rozdílů mezi svými členy. Itálie spolu se Španělskem a několika dalšími zeměmi usiluje o to, aby EU dala do společné pomoci více než bilion eur, pokud možno formou nevratných grantů. S těmi Berlín a Paříž počítají, zatímco unijní exekutiva dosud mluví o kombinaci grantů a úvěrů.

Severněji položené křídlo unie se naopak vymezuje vůči přímým platbám a zadlužení komise, která si na financování fondu chce půjčit na trzích a ručit rozpočtem EU. Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko si přejí společné zadlužení minimalizovat. Rakouský kancléř Sebastian Kurz jménem této skupiny označované jako "šetrná čtyřka" oznámil, že hodlá předložit vlastní plán.

Kriticky přijali návrh i lídři některých postkomunistických zemí včetně českého premiéra Andreje Babiše, podle něhož by pomoc neměla směřovat jen k nejpostiženějším zemím, ale i do států dosud inkasujících z fondů soudržnosti.

Podle řady komentátorů skeptické země sice mohou vyjednat některé ústupky, pozice spořivých států však není tak silná zejména kvůli tomu, že jejich obvyklý spojenec - Německo - se rozhodl podpořit rozdávání z evropské pokladny.

"Lekce z minulých krizí říká, že nedostatečná opatření vyostřují rozpory mezi vládami, vedou k veřejné frustraci z EU a zasévají na finančních trzích pochybnosti o stabilitě eurozóny," napsal list Financial Times v redakčním komentáři, podle něhož by kritické země neměly základní obrysy německo-francouzského plánu blokovat.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ekonomika Ursula von der Leyenová Giuseppe Conte Německo Wolfgang Ischinger Sebastian Kurz Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 7 hodinami

včera

včera

Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž

Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy