Špičky institucí Evropské unie a lídři členských států se zatím rozcházejí v odhadech, kolik peněz bude ze společné unijní kasy potřeba na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií. Čísla v jejich veřejných prohlášeních se pohybují mezi stovkami miliard až biliony eur (řádově v desítkách bilionů Kč).
Shodují se zato na srovnání chystané investiční akce s Marshallovým plánem, jímž Spojené státy pomohly západoevropským zemím po druhé světové válce. Podle expertů však tato paralela nesedí kvůli rozdílnému rozsahu i podmínkám obou plánů.
Objevují se přitom i názory, že by čerpání z unijního záchranného fondu mělo být podmíněno dodržováním některých hodnot jako v případě Marshallova plánu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i šéf Evropské rady Charles Michel v posledních týdnech opakovaně použili paralelu s plánem nesoucím jméno někdejšího amerického ministra zahraničí George Marshalla. Záchranná akce pro evropské ekonomiky má podle nich vycházet především z příštího sedmiletého rozpočtu EU, na jehož upraveném návrhu momentálně Brusel pracuje.
Výše a konkrétní podoba stimulačních investic zatím není zcela jasná, činitelé EK však hovoří o tom, že by se neměla měnit současná struktura rozpočtu, například ubírat peníze z kapitol pro zemědělství či kohezní politiku.
Odhady toho, kolik by měla EU ekonomikám ze společných peněz poskytnout nad rámec dosud schválených kroků, se různí. Zatímco šéf záchranného fondu eurozóny ESM Klaus Regling v neděli hovořil o nejméně půl bilionu eur (14 bilionů Kč), eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni již začátkem dubna odhadl tuto sumu až na dvojnásobek. To je přibližně jedno procento hrubého národního důchodu (HND) EU, ani to však podle expertů zdaleka nedosahuje objemu americké pomoci z let 1948 až 1952.
Marshallův plán poskytl podle historiků vybraným evropským zemím přímé granty v průměrné výši přes 2,5 procenta jejich hrubého domácího produktu, který je ekvivalentem HND bez započítání příjmů ze zahraničních aktiv a dividend naopak vyplácených do zahraničí. U mnoha zemí jsou oba indikátory podobné.
Podle autora knihy o Marshallově plánu a šéfa oddělení mezinárodní politiky think-tanku Council of Foreign Relations Benna Steila je kromě objemu rozdílný i charakter pomoci. Zatímco USA se snažily přispět k obnově hospodářství zcela zničeného téměř šesti lety války, nyní se EU pokouší předejít podobné destrukci ekonomik.
"Podle mě by současnou prioritou mělo být odvrácení kolapsu hospodářské produkce, jak v USA, tak v Evropě. Myslím, že je důležité udržet při životě společnosti, které jsou v zásadě dobré a solventní...abychom po konečném odeznění pandemie mohli rychle oživit výrobu," řekl webu Politico Steil.
Klíčovým bodem poválečné americké pomoci přitom byla podmínka, aby evropské země respektovaly demokratické principy a nepodíleli se v nich na vládách komunisté. Peníze na jejím základě dostalo 16 zemí, vyňaty naopak byly rodící se satelity Sovětského svazu včetně tehdejšího Československa.
Některé postkomunistické země se obávají, aby dnes nebyly v objemu pomoci odsunuty na druhou kolej kvůli jinému hledisku - že nemají společnou měnu. Činitelé unijních institucí však dávají najevo, že ačkoli je momentálně nejdiskutovanější otázkou vydání společných dluhopisů zahrnujících pouze eurozónu, měly by další součásti chystaného fondu oživení být určeny pro všechny země EU.
Podle některých názorů by však mělo být čerpání "postpandemické" pomoci podmíněno obdobným dodržováním demokratických principů jako Marshallův plán. Think-tank European Stability Initiative (ESI) přišel o víkendu s návrhem, aby peníze putovaly jen do zemí, které respektují vládu práva a další evropské hodnoty. ESI konstatoval, že mezi největšími příjemci z prvního schváleného balíku založeného na nevyčerpaných kohezních zdrojích bylo Maďarsko, jehož vládu zároveň Brusel kritizuje za časově neomezené posílení jejích pravomocí na úkor parlamentu.
"Pokud tohle nepovede k procitnutí, tak to bude od EU sebevražda," řekl v neděli listu Financial Times Gerald Knaus z ESI.
EK chce v návaznosti na řízení vedená s Maďarskem a Polskem obecně podmínit možnost čerpání z budoucího rozpočtu respektem k evropským hodnotám, není však jisté, zda se na tom při očekávaném odporu obou zemí shodnou členské státy. Jednomyslný souhlas jejich lídrů je pro přijetí rozpočtu nutný.
Související
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem
EU (Evropská unie) , Ekonomika , evropská komise , Ursula von der Leyenová , Německo , EUR , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 15 minutami
VIDEO: Tragédie u soudu s Trumpem. Muž se zapálil, incident vysílala CNN
před 1 hodinou
Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem
před 1 hodinou
Čaputová pochválila Slováky za sbírku na munici pro ukrajinskou armádu
před 2 hodinami
Počasí: Zima udeřila v plné síle. Na Šumavě spadlo přes 20 centimetrů sněhu
před 3 hodinami
Počasí přinese do Česka o víkendu zimu. Místy napadne sníh
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
Ukrajina se rozhodla udělit nejvyšší státní vyznamenání za zásluhy francouzskému herci Alainu Delonovi. Oznámil to dnes ukrajinský velvyslanec v Paříži Vadym Omelčenko.
Zdroj: Libor Novák