Videosummit EU: Politici se přeli kvůli "koronovým dluhopisům", Merkelová je odmítá

Političtí vůdci evropských zemí jsou rozdělení v pohledu na to, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám poškozeným koronavirovou krizí. Během čtvrtečního videosummitu se nedokázali shodnout na tom, zda poskytovat zasaženým zemím úvěry ze záchranného fondu či vydávat speciální "koronové" dluhopisy.

Angela Merkelová, německá kancléřka
doporučujeme

Zatímco Itálie a další jihoevropské země usilují o co nejštědřejší podporu ze společných peněz, tradičně šetrné země v čele s Německem nechtějí, aby kvůli stimulům bobtnal veřejný dluh.

Videokonference, která měla podle představ šéfa Evropské rady Charlese Michela ukázat jednotu unijních lídrů v těžké době, se kvůli sporům o ekonomické stimuly protáhla na téměř trojnásobek plánovaných dvou hodin. Italský premiér Giuseppe Conte odmítl podpořit původní návrh závěrečného prohlášení a chtěl do textu prosadit zmínku o společných dluhopisech eurozóny, které by sloužily k financování boje proti šířící se pandemii a jejím následkům.

"Musíme zareagovat inovativními finančními nástroji," řekl premiér koronavirem zdaleka nejpostiženější evropské země Conte podle prohlášení svého úřadu. Během videokonference však se svým požadavkem neuspěl.

K emisi koronavirových dluhopisů vyzvali Michela už ve středu lídři devíti zemí platících eurem, mezi nimiž byla vedle Itálie i Francie, Španělsko či Belgie. Nástroj by podle nich měl mít dostatečný objem a poskytovat dostatečně dlouhodobé financování jak pro současné potřeby zdravotnictví, tak pro oživení ekonomik v době po krizi.

Fiskálně odpovědné země jako Německo či Nizozemsko se však postavily proti. "Řekli jsme, že ze strany Německa a dalších zemí toto není pohled, který bychom sdíleli," sdělila německá kancléřka Angela Merkelová novinářům po jednání.

Lídři se během něj dokázali shodnout na dalších oblastech společné reakce na pandemii jako je solidarita při sdílení ochranných prostředků, urychlení provozu na kontrolovaných hranicích či rychlejší návraty občanů EU z mimounijních zemí. Vyzvali také Brusel, aby připravil strategii pro dobu po krizi, aby od přijatých omezení členské země ustupovaly koordinovaněji, než je zaváděly. V ekonomické části však bez ohledu na virtuální podobu summitu i okolnosti krize ožily tradiční fiskální spory mezi severními a jižními státy eurozóny.

Merkelová po jednání podotkla, že by pomoc ze společných peněz nejraději viděla prostřednictvím záchranného fondu ESM. Šéf euroskupiny Mario Centeno tento týden po jednání ministrů financí řekl, že by fond mohl poskytnout zemím úvěry až do výše dvou procent hrubého domácího produktu.

Ani na této možnosti se však lídři zcela neshodli a pověřili ministry financí, aby do dvou týdnů přišli s novými návrhy.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Soud EU: Apple nemusí Irsku doplácet miliardy eur na daních

15.07.2020 17:18 Aktualizováno Americká společnost Apple nemusí Irsku na daních doplatit 13 miliard eur (346,5 miliardy Kč), jak…

Evropské akcie díky nadějím na vakcínu proti covidu-19 zpevňují

15.07.2020 15:00 Akcie na evropských trzích dnes výrazně posilují, k růstu jim pomáhá zejména zpráva o pokroku při…

Začne se šetřit? Politici roztáčejí rozpočtovou hysterii, píše prestižní…

15.07.2020 12:00 NÁZOR - Rekordní rozpočtové deficity udržují ekonomiku během koronavirové krize doslova na…

Británie vyloučila čínský Huawei z budování sítí 5G. Představuje riziko,…

14.07.2020 22:00 Aktualizováno Vláda premiéra Borise Johnsona zakázala mobilním operátorům v Británii, aby po letošním 31.…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama