Globální ekonomika by letos mohla růst nejvíce za 20 let, uvádí studie PwC

Světová ekonomika by měla letos vzrůst o zhruba pět procent. Šlo by tak o nejrychlejší růst od počátku století, což by mělo světovou ekonomiku vrátit na předpandemickou úroveň do konce roku 2021 nebo počátkem roku 2022. Růst ale bude záviset na úspěšném a rychlém očkování populace a pokračování rozpočtových, měnových a finančních zásahů v největších ekonomikách světa.

Vyplývá to ze studie PwC, o které dnes firma informovala v tiskové zprávě.

Světová ekonomika by se letos mohla dočkat nejrychlejšího růstu ve 21. století - až o celých 5 %. Studie Global Economy Watch 2021 ukazuje, že by nás tak mohla druhá polovina letošního roku vrátit na úroveň předpandemické produkce. https://t.co/9KTskcxBcN

— PwC Česká republika (@PwC_CR) January 13, 2021

Ve velkých západních ekonomikách podle studie lze očekávat letos růst nezaměstnanosti. Většina postižených pracovních míst bude pravděpodobně patřit mezi ty hůř odměňované, což prohloubí nerovnosti příjmů ve společnosti. Země jako Velká Británie, Německo nebo Japonsko se tak letos podle PwC zřejmě návratu na předkrizovou úroveň nedočkají.

"Česká ekonomika v porovnání s Evropskou unií vykazuje znatelně vyšší inflaci a nižší nezaměstnanost. Přesto se nestíněným globálním ekonomickým trendům nevyhne. Nutně dojde ke zvýšení sektorové a příjmové nerovnosti a vládní politika by se měla zaměřit na rekvalifikace a zvýšení flexibility pracovní síly i kapitálu. Zároveň by programy měly podpořit investice řešící klimatické otázky a digitalizaci," uvedl ekonom a partner českého PwC Petr Kříž.

Česká ekonomika by měla letos podle prognóz 14 tuzemských odborných institucí stoupnout o 3,3 procenta. K předkrizové úrovni by se mohla dostat nejdříve během příštího roku. Podle České národní banky ale výkon české ekonomiky nedosáhne předkrizové úrovně ani do konce roku 2022.

Navzdory předpokládanému globálnímu růstu je ale podle studie nutné počítat s tím, že příštích tři až šest měsíců bude nadále náročných, zejména pro země severní polokoule, které procházejí zimními měsíci a nadále jim proto v souvislosti s pandemií hrozí lokální či úplné uzavírky.

"Produkce v některých vyspělých ekonomikách by se proto mohla ještě v prvním čtvrtletí snížit a celkový růst se pravděpodobně zrychlí ve druhé polovině roku, kdy se očekává, že velké vyspělé ekonomiky budou mít proočkovány alespoň dvě třetiny populace," uvádí studie.

Pokud uzávěry do dubna neskončí, bude to problém

Evropská centrální banka (ECB) zatím kvůli zhoršení pandemie výhled měnit nebude, i nadále počítá na letošní rok v eurozóně s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,9 procenta. Na konferenci Reuters Next to dnes řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Problém ale podle ní nastane, pokud nynější uzávěry neskončí ani v prvním čtvrtletí.

"Já si myslím, že náš poslední výhled z prosince je stále přesvědčivý," řekla šéfka ECB. "Naše předpověď bere v úvahu restriktivní opatření až do konce prvního čtvrtletí," dodala. Upozornila přitom, že důležité bude, jak bude postupovat distribuce vakcín.

Výhled ECB, i když je starý teprve několik týdnů, už teď ohrožují zpřísněné uzávěry v některých evropských zemích, včetně Německa a Francie, tedy ve dvou největších ekonomikách eurozóny. Někde je také proti původním předpokladům pomalejší distribuce vakcín.

ECB 10. prosince uvedla, že její výhled vývoje ekonomiky předpokládá, že do konce letošního roku bude mít obyvatelstvo už dostatečnou úroveň imunity proti nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Lagardeová připustila, že začátek vakcinace nebyl snadný a že to bylo riziko pro další vývoj.

"Důvodem k obavám by však bylo, pokud by členské státy i po konci března potřebovaly uzávěry a kdyby se například zpomalily programy vakcinace," dodala šéfka ECB. Ekonomové ze soukromého sektoru ale výhled vývoje ekonomiky eurozóny na letošní rok už začali zhoršovat. Například Bank of America počítá s růstem o 2,9 procenta, což je o celý procentní bod méně, než čekala v předchozí prognóze.

Ve snaze ekonomiku co nejvíce podpořit ECB prohloubila kvantitativní uvolňování měnové politiky a programy nákupů dluhopisů prodloužila až do roku 2022. Ale vzhledem k tomu, že náklady na úvěry jsou už na rekordních minimech a v některých zemích jsou úroky i záporné, příliš možností k další podpoře už centrální bance nezbývá.

Lagardeová řekla, že pokud se to ukáže jako nezbytné, je ECB připravena program nákupů dluhopisů opět rozšířit. Stejně tak ale nemusí využít všech parametrů, které jí program dává, pokud krize skončí dříve. ECB má nyní na nákupy dluhopisů celkem 1,85 bilionu eur (48,4 bilionu Kč).

Související

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 
Ilustrační foto

Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?

Veřejně dostupná čísla o inflaci říkají, že ta průměrná za rok 2023 dosáhla v České republice hodnoty 10,7 %. Oproti roku 2022 sice došlo ke snížení o více než čtyři procentní body, ale je tu stále hodně negativ. Nejen to, že celková roční míra inflace byla třetí nejvyšší od vzniku samostatné ČR, ale tuzemská ekonomika se vinou inflace řadí mezi členskými zeměmi Evropské unie stále bohužel mezi premianty. Přesto většina ekonomů soudí, že špatné inflační časy by měly letos odejít. 

Více souvisejících

Ekonomika Christine Lagardeová ecb Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie

Zítra uplyne týden od chvíle, kdy princezna Kate po mnoha spekulacích odhalila, že lékaři u ní diagnostikovali rakovinu. Pro spoustu lidí z jejího okolí to byl šok, zní z Velké Británie. Kdo všechno věděl o nemoci s předstihem? 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy