Mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Oznámila to dnes Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dodala, že domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).
Dohoda podle OECD zajistí, aby velké podniky odváděly spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky, napsala agentura Reuters.
Dohoda se vyjednávala čtyři roky, naposledy se nechalo přesvědčit Irsko, Maďarsko a Estonsko. Ze 140 zemí zapojených do vyjednávání, jež podle OECD zastupují 90 procent světového HDP, k dohodě zatím nepřistoupila Keňa, Nigérie, Pákistán a Srí Lanka.
"Náš mezinárodní daňový systém bude díky dnešní dohodě spravedlivější a bude lépe fungovat," uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann. "Je to dalekosáhlá dohoda, která zajišťuje, že náš mezinárodní daňový systém bude dobře plnit svůj účel v digitalizované a globalizované světové ekonomice," dodal.
Pozitivně na dohodu reagoval americký prezident Joe Biden, který její vznik podporoval. "Američtí pracovníci a daňoví poplatníci po desetiletí dopláceli na daňový systém, který odměňoval nadnárodní korporace za to, že pracovní místa a zisky přesouvaly do zahraničí," řekl. "Tento útěk za nižšími daněmi nepoškodil jen americké pracující, ale v hospodářské soutěži znevýhodnil i mnoho našich spojenců," dodal.
"Facebook již dlouho volá po reformě globálních daňových pravidel," reagoval viceprezident společnosti Facebook Nick Clegg. "Uvědomujeme si, že by to (pro nás) mohlo znamenat placení vyšších daní, a to na různých místech," dodal. "Daňový systém musí vzbuzovat důvěru veřejnosti a zároveň poskytovat podnikům jistotu a stabilitu. Jsme rádi, že se rýsuje mezinárodní konsenzus," uzavřel.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dosažení daňové dohody přivítala. "Je to historický okamžik. Je to velký krok vpřed při vytváření spravedlivějšího daňového systému," prohlásila. "Požadavek, aby velké společnosti platily správný objem daní, není jen otázkou veřejných financí. Je především otázkou základní spravedlnosti," dodala.
"Dnes jsme učinili další důležitý krok k větší daňové spravedlnosti," uvedl německý ministr financí Olaf Scholz," v prohlášení, které poskytl agentuře Reuters.
Někteří signatáři nicméně pochybují, že systém bude zaveden do roku 2023. Za nereálné toto datum považuje švýcarské ministerstvo financí, které nadto žádá vyšší zohlednění zájmů malých ekonomik.
Pochyby vyjádřila i organizace Oxfam, podle níž daňové ráje nezmizí. "Co se týče daní, ďábel se skrývá v detailech, například v husté síti výjimek," uvedla Susana Ruizová, která se organizaci soustředí na daňovou problematiku.
Organizace OECD uvedla, že dohoda bude následně předložena 13. října ve Washingtonu ministrům financí zemí skupiny G20 a poté by ji měli koncem měsíce v Římě schválit lídři zemí G20.
Otazník podle agentury Reuters visí nad postojem Spojených států, který částečně závisí na vyjednávání v Kongresu o domácí daňové reformě.
Země, které dohodu podpoří, by ji měly do svých právních řádů vtělit už příští rok, aby mohla začít platit od roku 2023. Některé zúčastněné strany, jako již zmíněné Švýcarsko, to považují za extrémně krátkou dobu.
Francouzský ministr financí Bruno Le Maire uvedl, že Paříž využije svého předsednictví Evropské unie v prvním pololetí roku 2022 k tomu, aby dohodu převedla do právních předpisů v celé sedmadvacítce.
Související

Důchody a daně se musí změnit, řekl Pavel. Na Hradě chce audit

Sjednocení snížených sazeb DPH na 13 procentech by zvedlo inkaso o 1,6 miliardy Kč
Aktuálně se děje
před 7 minutami

Slova, která Ukrajina neuslyší ráda. Krym už nikdy nebude její součástí, řekl chorvatský prezident
Aktualizováno před 15 minutami

Zeman by neměl jmenovat nástupce Rychetského, shodli se Fiala a Blažek
před 17 minutami

Přepis energií krok za krokem. Je to jednodušší a rychlejší, než si myslíte
před 19 minutami

Vězňů je v Česku podle premiéra příliš mnoho, je potřeba to změnit
před 48 minutami

Policie řeší brutální napadení dívky v Ústí nad Labem, už zná podezřelou
před 50 minutami

Americký generál varoval britského ministra kvůli stavu britské armády
Aktualizováno před 55 minutami

Diplomatický průlom. Pavel telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu
před 56 minutami

Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad
před 1 hodinou

Německý průmysl letos za energie zaplatí o 40 procent víc než před krizí
před 2 hodinami

Finsko věří, že se Švédskem do NATO vstoupí nejpozději v červenci
před 2 hodinami

Zeman je v Srbsku. Končící prezident prozradil, co se má stát po jeho smrti
Aktualizováno před 2 hodinami

Johnson: Putin před invazí na Ukrajinu vyhrožoval Británii raketovým úderem
před 2 hodinami

Maloobchodní tržby před Vánocemi meziročně vzrostly o 11,4 procenta
před 3 hodinami

Případů chřipky a dalších infekcí dál ubývá, počet nemocných dětí ale roste
před 3 hodinami

Číně vadí telefonát Pavla s tchajwanskou prezidentkou
Aktualizováno před 3 hodinami

Zemřel exministr zahraničí Šedivý, zasloužil se o odchod Sovětů či vstup země do NATO
před 4 hodinami

Babišova kampaň porušovala veškeré etické zásady, šířila poplašné zprávy, tvrdí PR agentury
Aktualizováno před 4 hodinami

Ruská raketa zasáhla bytový dům v Charkově, jeden člověk zahynul
Aktualizováno před 4 hodinami

Drama v Brně. Policie zasahovala kvůli ozbrojenému muži v kancelářské budově
před 4 hodinami
Francie vyšle do ulic tisíce policistů kvůli stávce proti reformě důchodů
Francie v úterý vyšle do ulic 11.000 policistů, z toho 4000 v Paříži, aby dohlíželi na pořádek během plánované stávky proti reformě důchodů. Její návrh na začátku ledna představila francouzská vláda, podle které by se mimo jiné měla posunout hranice odchodu do důchodu o dva roky na 64 let. Podle agentury AFP to dnes v Marseille oznámil francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin.
Zdroj: ČTK