Trh s ropou má potíže. Druhá vlna covidu zpomaluje poptávku po "černém zlatu"

Světové zásoby ropy, které se v době vrcholu pandemie zvyšovaly, nyní pokračují v setrvalém sestupu. Druhá vlna nemoci však zpomaluje poptávku a komplikuje snahy producentů o rovnováhu na trhu. V pravidelné zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenci, včetně Ruska, plánují od ledna zvýšit dodávky na trh o dva miliony barelů denně. IEA navíc předpovídá, že příměří v Libyi zvýší v této severoafrické zemi v prosinci těžbu na 700.000 barelů ze současných zhruba 300.000 barelů denně.

Our October Oil Market Report is out now:• Global demand is expected to rise by just 350 kb/d in September - the smallest gain seen since May.• Global supply fell 0.6 mb/d last month after output cuts in the UAE, the North Sea & Brazil.More ⬇️ https://t.co/YkEg63XtWA

— IEA (@IEA) October 14, 2020

"Na trhu je v nejbližších měsících jen omezený prostor pro absorbci dodatečných dodávek," uvedla IEA. "Ty, kteří chtějí dosáhnout napjatějšího ropného trhu, se dívají na pohyblivý cíl."

Snahy předních světových producentů o rovnováhu na trhu vykázaly určitý úspěch, uvádí agentura. Upozornila zvláště na relativně stabilní ceny ropy a výrazné čerpání zásob. Světové zásoby klesly ve třetím čtvrtletí o 2,3 miliony barelů denně a ve čtvrtém čtvrtletí by se měly snížit o 4,1 milionu barelů denně. IEA ale rovněž upozornila, že letní oživení poptávky nyní zpomaluje kvůli druhé vlně covidu-19 a kvůli novým omezením pohybu. To vzbuzuje pochybnosti o síle očekávaného ekonomického oživení, a tedy rovněž o vyhlídkách poptávky po ropě.

V úterý IEA ve své výroční zprávě uvedla, že koronavirus tvrdě zasáhne trh s ropou a že potrvá roky, než se poptávka zotaví a dosáhne vrcholu na nižší úrovni, než organizace původně čekala. Letos by spotřeba ropy měla podle odhadů klesnout o osm procent a na úroveň před koronavirovou krizí se vrátí v roce 2023.

Související

Jaderná elektrárna Dukovany Komentář

Česko hledá odpověď na zásadní otázku. Ano, či ne novým jaderným elektrárnám?

Nedávná analýza poradenské společnosti EGÚ Brno konstatovala, že Česká republika zůstala i v roce 2023 vývozcem elektřiny do zahraničí. Podíl exportu se sice snižuje, ale i tak jsme vyvezli devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. Česko přitom samo spotřebuje elektřiny přes šedesát TWH za rok. Ale i tak se loni ČR stala čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Člověk by z toho mohl mít, tak nějak na první dobrou, radost, jenže taková zpráva a přístup řady extremistických politiků, spíše posiluje řadu mýtů, dezinformací a odsudků o energetice.

Více souvisejících

ropa Energetika opec Ekonomika Libye Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích

Zahraniční média začala poukazovat na iniciativu někdejšího bruselského diplomata Pétera Magyara jako "politický faktor, který hýbe masami". Magyar se tak stal novým nepřítelem premiéra VIktora Orbána, napsal server index.hu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy