Berlín rozhodnutím o AstraZenece vyvolal řetězovou reakci, píše deník

Situace v Evropské unii kolem vakcíny proti koronaviru od firmy AstraZeneca je mimo jiné výsledkem snahy vystupovat jednotně a "dominového efektu" spuštěného rozhodnutím Německa. Ve své úterní analýze to napsal list The New York Times (NYT). Podle něj se zdá být čím dál jasnější, že pozastavení očkování daným přípravkem bylo vedle vědeckých úvah stejně silně motivováno úvahami politickými.

Reklama

Velké evropské země používání vakcíny AstraZeneky na začátku týdne přerušily několik dní poté, co místní lídři ujišťovali, že k něčemu takovému není důvod. Zároveň zasáhly v momentě, kdy vakcinace nepostupuje podle plánů a západní Evropě hrozí nový nápor epidemie covidu-19.

"Byla to politická volba," řekl deníku La Repubblica šéf italského úřadu pro kontrolu léčiv AIFA Nicola Magrini. "Žádné nebezpečí tady není. Na epidemiologické úrovni není žádná korelace," uvedl zase předseda administrativní rady AIFA Giorgio Palù ohledně několika úmrtí mezi miliony lidí očkovaných vakcínou AstraZeneky.

Podobně se do tohoto týdne vyjadřovali i italský ministr zdravotnictví Roberto Speranza a premiér Itálie Mario Draghi. Podle NYT ale přístup italské vlády změnil pondělní telefonát, v němž se Speranza od svého německého protějšku Jense Spahna dozvěděl, že nejlidnatější země Evropské unie kvůli krevním sraženinám u několika naočkovaných osob používání vakcíny preventivně pozastaví.

"Když pan Speranza o věci informoval premiéra Draghiho, zmínil i neúnosný tlak veřejnosti, kterému by Itálie čelila, kdyby jako jediná používala vakcínu považovanou za příliš nebezpečnou pro zbytek Evropy," píše NYT. Podle deníku se Draghi následně spojil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a společně s ministrem zdravotnictví pak rozhodl o dočasném odstavení "oxfordské" vakcíny.

Řada evropských zemí včetně České republiky s ní očkuje nadále, zatímco k Německu se v rychlém sledu kromě Itálie připojily Francie, Španělsko či Švédsko. Obrat podobný tomu italskému se přitom odehrál i v samotném Německu. Institut Paula Ehrlicha (PEI), který v zemi dohlíží na bezpečnost vakcín, minulý týden uvedl, že přínos očkování v případě AstraZeneky převyšuje známá rizika. V pondělí nicméně ministr Spahn prohlásil, že očkování "z obezřetnosti" pozastavuje na doporučení PEI.

Některé vlády rozhodnutí v tomto směru prezentovaly jako součást snahy posílit důvěru ve vakcíny proti covidu-19. Podle NYT se ale zatím takový dopad nejeví jako pravděpodobný, zatímco intervence dál brzdí "klopýtající" očkovací kampaň v EU a mohou ohrozit životy nejméně stovek lidí. List připomíná, že žádná z členských zemí unie aktuálně nesměřuje k naplnění cíle v podobě očkování 70 procent obyvatelstva do konce léta.

"Musíme dělat to, co snižuje zátěž celkového rizika v populaci," uvedl epidemiolog Naor Bar-Zeev z americké Univerzity Johnse Hopkinse. "To v této fázi znamená pokračovat ve vakcinaci a zároveň zajistit, abychom měli velmi rychlé, velmi důkladné a co nejlepší analýzy dostupných dat o bezpečnosti," dodal.

Témata:  očkování Německo The New York Times EuroZprávy.cz AstraZeneca

Související

Evropa

Británie doporučila těhotným ženám vakcíny Pfizer či Moderna

Británie doporučila těhotným ženám, aby při očkování proti covidu-19 volily vakcíny od firem Pfizer/BioNTech nebo Moderna, protože u nich existuje dostatečné množství dat o tom, že jsou během gravidity zcela bezpečné. S odkazem na britský výbor pro vakcinaci a imunizaci (JCVI) o tom dnes informovala agentura Reuters.

Ze společnosti

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 6 hodinami

Biden nezvýší roční kvóty pro přijímání uprchlíků do USA stanovené Trumpem

Demokratický prezident USA Joe Biden se rozhodl nenavyšovat kvóty pro celkový počet uprchlíků, kterým Spojené státy povolí vstup do země v tomto fiskálním roce. Nyní platný limit 15.000 uprchlíků za rok, který je nejnižší v historii USA, stanovil jeho republikánský předchůdce Donald Trump jako součást své tvrdé protiimigrační politiky.

před 6 hodinami

Americké sankce vůči Rusku jsou spíše symbolické, tvrdí ekonomové

Nové americké sankce vůči Rusku jsou převážně symbolické a budou mít minimální dopady na finanční trhy a na hospodářské vyhlídky Ruska. Uvedli to dnes podle serveru CNBC ekonomové. Washington sankce oznámil ve čtvrtek. Označil je za odpověď na ruské vměšování do loňských amerických prezidentských voleb a na kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám.

před 6 hodinami

Británie doporučila těhotným ženám vakcíny Pfizer či Moderna

Británie doporučila těhotným ženám, aby při očkování proti covidu-19 volily vakcíny od firem Pfizer/BioNTech nebo Moderna, protože u nich existuje dostatečné množství dat o tom, že jsou během gravidity zcela bezpečné. S odkazem na britský výbor pro vakcinaci a imunizaci (JCVI) o tom dnes informovala agentura Reuters.

před 6 hodinami

Moskva vyhostí americké a polské diplomaty, vůči USA zváží další odvetné kroky

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, "aby se vrátil domů ke konzultacím". Moskva podle šéfa ruské diplomacie vyhostí i tři diplomaty z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy a ještě dnes zveřejní sankční seznam, na kterém se ocitnou američtí činitelé. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury.

před 7 hodinami

Na Facebook se chystá hromadná žaloba kvůli úniku dat

Irská organizace Digital Rights Ireland (DRI) připravuje žalobu na americkou internetovou společnost Facebook kvůli rozsáhlému úniku osobních údajů uživatelů. Vyzývá dotčené uživatele z Evropské unie, aby se k této žalobě připojili. Informují o tom server BBC a list The Irish Times. Podle DRI by jednotliví uživatelé, kteří se k žalobě připojí, mohli v případě úspěchu získat odškodné v rozsahu od 300 do 12.000 eur (zhruba 7800 až 311.000 Kč).

před 7 hodinami

Počty žáků s pozitivním testem podle epidemiologa Smejkala zřejmě porostou

Počty žáků s pozitivním antigenním testem stoupnou, očekává epidemiolog Petr Smejkal, který vede Mezioborovou skupinu pro epidemické situace (MeSES) při ministerstvu zdravotnictví. Současně upozornil, že použití antigenních testů ve školách je problematické a bylo by lepší provádět testování citlivější PCR metodou. Smejkal odhaduje, že by se studenti středních škol mohli vrátit do lavic v květnu, řekl dnes v rozhovoru na rádiu Frekvence 1.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Koncert s testy neměl být podle Blatného začátkem rozvolnění

Pilotní koncerty v rámci projektu Cesta ze tmy neměly být podle bývalého ministra zdravotnictví Jana Blatného začátkem plošného rozvolňování a neměl se uplatňovat na všechny kulturní akce. Projekt Cesta ze tmy se připravoval již od prosince, přípravy se měnily podle aktuální epidemické situace. První koncert se měl konat v pražské Lucerně 23. dubna. Blatného nástupce Petr Arenberger ho ale dnes, pár dní před zahájením nepovolil. Podobné akce podle něj mohou začít kulturu otevírat, ne však ještě nyní.

před 8 hodinami

Věřitelé přivítali odmítnutí místní příslušnosti exekutorů

Zatímco věřitelé odmítnutí zavedení krajské místní příslušnosti exekutorů dolní komorou přivítali, neziskové organizace to považují za promarněnou příležitost. Opačný pohled mají i na částečné omezení zabavování movitých věcí, což podle věřitelů zhorší možnost vymožení dluhů. Vyplývá to z ohlasů na projednání novely exekučního řádu Poslaneckou sněmovnou. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

před 9 hodinami

Norsko umožní americké armádě využívat čtyři základny na svém území

Norsko podepsalo s USA dohodu regulující vojenskou aktivitu Spojených států na území skandinávské země. Američané podle ní mohou využívat tři norské letecké základny a jednu námořní, ale nebudou moci mít své vlastní, oznámila dnes podle agentury Reuters norská vláda. Dohodu, kterou připravila menšinová vláda premiérky Erny Solbergové, ještě musí ratifikovat norský parlament.

před 9 hodinami

Evropská komise kritizuje Irsko kvůli povinné hotelové karanténě

Evropské komisi se nelíbí irské nařízení o povinné hotelové karanténě pro cestovatele z rizikových zemí, mezi něž Dublin od tohoto týdne zařadil i pět členských zemí EU. V dopise adresovaném irské vládě EK naléhá, aby kabinet zvážil, zda jsou takto tvrdá opatření skutečně opodstatněná. Žádá také vysvětlení, proč se mezi rizikové státy dostaly vybrané unijní země, napsala dnes agentura Reuters.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Washington: Švýcarsko a Vietnam s měnou nemanipulují, budou ale pod dohledem

Americké ministerstvo financí vyřadilo Švýcarsko a Vietnam ze seznamu zemí, které považuje za měnové manipulátory. Zrušilo tak rozhodnutí, které teprve v prosinci přijala administrativa tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Obě země, a rovněž Tchaj-wan, ale budou pod dohledem, protože nesplňují část kritérií. Ministerstvo to dnes uvedlo ve zprávě o makroekonomické a devizové politice hlavních obchodních partnerů, kterou vydává dvakrát do roka a kterou předkládá Kongresu. Švýcarská centrální banka v reakci uvedla, že s kurzem své měny nemanipuluje.

před 10 hodinami

Bývalý šéf slovenské policie Lučanský skutečně spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to dnes řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

před 10 hodinami

Návrat z Belgie se od pondělí zjednoduší, nebude mezi nejrizikovějšími státy

Belgie si na takzvané mapě cestovatele od pondělí polepší, už nebude mezi nejrizikovějšími zeměmi značenými tmavě červenou barvou. Posune se do červených. Do těch se po týdnu vrátí Dánsko, které tento týden patřilo mezi státy oranžové se střední mírou rizika nákazy koronavirem. Podmínky návratu se změní též pro Finsko, Irsko, Maltu a Island. Ministerstvo zdravotnictví o tom informovalo v dnešní tiskové zprávě.

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama