Evropská komise si chce na fond obnovy od června půjčovat 150 miliard eur ročně

Evropská komise (EK) si chce první peníze na mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik začít na finančních trzích půjčovat v červnu. Celkem by do roku 2026 chtěla v rámci společného dluhu získat pro země Evropské unie 800 miliard eur (20,8 bilionu Kč), které by EU měla splatit do roku 2058. Oznámil to dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Reklama

Komise si podle něho může první finance vypůjčit až poté, co všechny státy ratifikují zvýšení záruk unijního rozpočtu. Podle diplomatů ale nejsou státy zdaleka jednotné v tom, kolik peněz a z jakých nových daní a poplatků budou ochotny na splacení dluhu do společného rozpočtu posílat.

Všech 27 unijních zemí se loni shodlo na tom, že v rámci pomoci odvětvím, firmám i lidem zasaženým koronavirovou krizí si mezi sebe rozdělí 750 miliard eur z bezprecedentní společné půjčky. Tato částka v cenách z roku 2018 se zhruba vyrovná zmíněným 800 miliardám v aktuálních cenách.

Podle Hahna by si komise chtěla každý rok vypůjčit zhruba 150 miliard eur. Brusel chce vydávat společné dluhopisy se splatností od tří do 30 let. Zhruba 250 miliard eur z celkové částky by měly tvořit takzvané zelené dluhopisy určené k financování klimaticky šetrných projektů.

"Naše struktury budou připraveny do června a v té chvíli si teoreticky můžeme začít půjčovat. Bude to však záležet na tom, jak rychle státy dokončí proces ratifikace," řekl dnes novinářům Hahn. Závazek umožňující komisi ručit za půjčku rozpočtem, díky čemuž si může peníze opatřit s nejvýhodnějšími úrokovými sazbami, ratifikovala více než polovina členských zemí. Nejistá je však zatím situace například v Německu, kde začal legálnost zvýšení záruk zkoumat soud, či v Polsku, kde se kvůli sporu o ratifikaci otřásá vládní koalice.

První peníze by do členských zemí mohly začít proudit ve druhé polovině letošního roku v rámci předfinancování jednotlivých projektů, které může tvořit až 13 procent celkového příspěvku. Kromě ratifikace vyšších rozpočtových záruk, kterou zatím dokončila zhruba polovina členských zemí, musejí také státy komisi do konce dubna předložit národní plány obnovy. Brusel má pak dva měsíce na to, aby je posoudil a na jejich základě začal peníze rozdělovat.

Mírnou většinu balíku budou tvořit granty, zbytek výhodné úvěry. Největšími příjemci peněz mají být Itálie, Španělsko a Polsko. Česká republika může na přímých dotacích získat přes 180 miliard Kč.

Pokud všechny země rozpočtové záruky schválí, budou se muset shodnout na tom, čím půjčku splácet. Podle Hahna komise počítá s vyrovnáváním dluhu po dobu 30 let od roku 2028. Půjčky budou splácet přímo země, které je čerpaly, dotace pak unie splatí společně díky plánovaným novým příjmům rozpočtu. Mezi nimi figuruje například uhlíkové clo, rozšíření příjmů z emisních povolenek, poplatek z nerecyklovaných plastů či digitální daň. Brusel by z nich chtěl získávat ročně až 15 miliard eur. DIplomaté přitom hovoří o neshodách, které jsou mezi jednotlivými státy znát.

"Čeká nás další tvrdý souboj," řekl ČTK diplomatický zdroj s odkazem na maratonské dohadování, které loni v létě předcházelo shodě na parametrech fondu obnovy. Velké spory se čekají zejména kolem daně pro velké digitální firmy, kterou chce zatím většina zemí koordinovat se Spojenými státy, některé však tlačí na její rychlejší zavedení na úrovni EU.

Témata:  EUR evropská komise eurofondy EuroZprávy.cz

Související

Placení, tržby, ilustrační foto BYZNYS

EK: Letošní růst české ekonomiky bude vyšší, příští rok ale zaostane za odhady

Růst české ekonomiky bude po loňském rekordním propadu v letošním roce mírně lepší, než se dosud očekávalo. Počítá s tím dnešní prognóza Evropské komise (EK), podle níž hrubý domácí produkt (HDP) vykáže růst o 3,4 procenta, zatímco předpověď z února uváděla vzestup o 3,2 procenta. Naopak výrazně pomalejší růst očekává komise v Česku v příštím roce, kdy původně předpovídala pět procent. V nové prognóze už počítá s růstem o 4,4 procenta.

AstraZeneca EU

Evropská komise podá druhou žalobu na AstraZeneku za zpožďování dodávek vakcíny

Evropská komise v úterý podá již druhou žalobu na firmu AstraZeneca za nedodržení smlouvy na dodávku vakcín proti covidu-19. Novinářům to dnes sdělil mluvčí exekutivy Evropské unie. Zatímco první žalobou chtěla EU zajistit rychlejší přísun vakcín do členských zemí, druhá žaloba se zaměří na skutkovou podstatu sporu a umožní vyžadovat finanční odškodnění, píše agentura Reuters.

Ze společnosti

Eurovize 2021: První semifinále skončilo. Sledovali jsme ŽIVĚ!

Eurovize 2021: První semifinále skončilo. Sledovali jsme ŽIVĚ!

Fanoušci největší nesportovní události na světě se konečně dočkali. Po dvou letech se na obrazovky vrátila legendární soutěž Eurovision song contest známá českým příznivcům jako Eurovize. I letos má svého tuzemského zástupce, který se ale objeví až na druhém semifinálovém kole ve čtvrtek. Jak dopadlo to první?

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Španělsko a EU vyzvaly kvůli migrantům Maroko k přísnější ostraze hranice kolem Ceuty

Maroko dnes povolalo ke konzultacím svou velvyslankyni v Madridu. Země zároveň čelila výzvám představitelů Španělska a Evropské unie, aby lépe kontrolovala svou hranici u španělského města Ceuta, kam v posledních dvou dnech dorazily tisíce migrantů. Jejich příchod usnadnil přístup marocké policie, která polevila v ostraze hranice, uvedl dnes španělský tisk. Město navštívil premiér Pedro Sánchez, který slíbil rychlé obnovení pořádku.

před 6 hodinami

Josep Borrell

Borrell vyzval k příměří mezi Izraelem a Hamásem, prohlášení EU odmítlo Maďarsko

Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes vyzvali k okamžitému zastavení bojů mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás, které má umožnit ochranu civilistů a doručení humanitární pomoci. Neshodli se však na společném prohlášení požadujícím od Izraele "přiměřenou obranu" před útoky z Pásma Gazy. Po mimořádné videokonferenci se zástupci vlád to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož společné komuniké nepodpořilo Maďarsko.

před 6 hodinami

Lidé se chrání před koronavirem, ilustrační foto

Epidemie v USA dál slábne, nakažených přibývá nejpomaleji od loňského června

Na konci března a v první polovině dubna vyvolával ve Spojených státech mírný nárůst v počtech nových infekcí koronavirem obavy ze "čtvrté vlny" epidemie. Od té doby ale růst americké statistiky nakažených stabilně zpomaluje a průměrný přírůstek z posledního týdne je nyní podle databáze listu The New York Times (NYT) na nejnižší hodnotě od 24. června loňského roku. Podobné je to s počty úmrtí, hospitalizací spojených s covidem-19 hlásí USA nejméně od nástupu první vlny nákazy.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Miloš Zeman

Zeman na konci roku možná navštíví Srbsko

Prezident Miloš Zeman by mohl na konci roku navštívit při otevření Českého domu v Bělehradě Srbsko. Po dnešním jednání na Pražském hradě to řekl srbský prezident Aleksandar Vučić. Představitelé obou států spolu mluvili o bilaterálních otázkách, ekonomické spolupráci nebo o pandemii.

před 7 hodinami

Barma, ilustrační foto

Po vojenském puči odešlo z Barmy do Indie přes 15.000 lidí

Od únorového vojenského puče odešlo z Barmy do Indie přes 15.000 lidí. Mezi uprchlíky jsou i bývalí členové barmského parlamentu, kterému armáda zabránila zasedat, informovala dnes agentura Reuters s odkazem na prohlášení indické vlády. Místní úřady očekávají, že vlna utečenců ještě zesílí kvůli bojům v barmských oblastech poblíž indické hranice. Tisíce lidí odešly i do dalšího sousedního státu - Thajska.

před 7 hodinami

Mateřská škola

Rozvolnění opatření pro kroužky umožní návrat do učeben a větší účast

Možnost setkávání dětí ve skupinách do deseti bez testů na covid-19 umožní od 24. května návrat kroužků z venkovních do vnitřních prostor. ČTK to dnes řekl předseda Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže (DDM) a ředitel DDM hlavního města Praha Libor Bezděk. Podle něj se dosud do kroužků prezenčně vrátilo do 60 procent zapsaných dětí. Naprostá většina aktivit se kvůli protikoronavirovým opatřením mohla konat jen venku. Očekává, že s návratem kroužků do budov účast poroste.

před 7 hodinami

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama