Naprosté selhání? Švédský přístup ke koronaviru neodepisujme, nabádá analytička

NÁZOR - Od chvíle, kdy se do Evropy přihnal koronavirus, má každý názor na Švédsko, konstatuje Elisabeth Brawová v komentáři pro server Politico. Analytička z think tanku Royal United Service Institute dodává, že důvodem je švédské rozhodnutí nevyhlásit celostátní karanténu, které vedlo k vyššímu počtu obětí než v sousedních zemích.

Reklama

Tradice kolektivní akce

Mnozí zahraniční pozorovatelé švédskou strategii vnímají jako libertariánský přístup, který byl odsouzen k nezdaru, poukazuje analytička. Zmiňuje titulky z deníků Guardian a New York Times, které švédskou politiku označily za "pravicový model", který je "vražedně pošetilý", a Švédsko přiřkly titul nového "psance".

"Pravda nemůže být odlišnější," deklaruje Brawová. Konstatuje, že verdikt o švédském přístupu stále nelze vynést s ohledem na naše dosud neúplné znalosti, navíc tato strategie nevychází z filozofie "žít a nechat zemřít", kterou prosazují především prezidenti Spojených států a Brazílie, Donald Trump a Jair Bolsonaro.

Švédský model pramení ze švédské tradice kolektivní akce, ve které nese každý zodpovědnost za ochranu země, vysvětluje analytička. Tvrdí, že švédská strategie proti koronaviru je zdravotnickou verzí "totální obrany", kterou země uplatňuje ve vojenské oblasti.

Tato strategie pochází z druhé světové války, přičemž byla vylepšena během studené války a předpokládá, že každý občan musí sehrát svou roli při obraně země, uvádí Brawová. Podotýká, že tváří v tvář silným agresorům, nacistickému Německu a Sovětskému svazu, muselo Švédsko do své obrany zapojit většinu obyvatel, všichni museli projít vojenskou službou a zapojení se očekávalo rovněž od civilistů i firem.   

Podniky jako Volvo tak spolupracovaly s vládou, aby bylo v případě války možné udržet výrobu, a mnoho civilních expertů prošlo výcvikem, aby po případném vypuknutí konfliktu dokázali zastat vládní funkce, nastiňuje analytička. Dodává, že každý civilista mohl být v době krize dobrovolníkem, například řídit nákladní vůz či propůjčit své radistické schopnosti ozbrojeným složkám nebo vládním úřadům.  

"Tento systém byl na konci studené války rozložen, ale v roce 2015 - částečně v reakci na ruskou anexi Krymu a invazi na východ Ukrajiny - švédská vláda rozhodla o oživení programu," píše Brawová. Upozorňuje, že loni bylo zahájeno ve Švédsku první cvičení "totální obrany" od roku 1988, stále probíhá, velí mu armáda, civilní obrana a veřejné bezpečnostní složky, ale účastní se také vládní úřady, firmy a dobrovolníci.

Švédská koronavirová strategie je založena na stejné myšlence, deklaruje analytička. Zdůrazňuje, že nevychází z principu "každý za sebe", jaký prosazují odpůrci nošení roušek ve Spojených státech a Brazílii, ale z principu "každý za společenství".

Karanténa není dlouhodobě udržitelná

Nikdo nepopírá, že švédský přístup zatím vede k mnohem vyššímu počtu obětí než v sousedních zemích, ale ve Stockholmu sázejí na to, že se ukáže jako správný z dlouhodobého hlediska, uvádí Brawová. Připouští však, že srovnání s podobně velkými zeměmi, které vyhlásily včasnou a tvrdou karanténu, jako například Portugalsko, jsou čísla skličující - zatímco Švédsko hlásí přes 61 tisíc nakažených a přes 5.200 mrtvých, Portugalsko eviduje přes 41 tisíc případů nákazy a lehce nad 1.500 obětí.   

"Je ale nutné podotknout, že největší počet úmrtí ve Švédsku nastal v pečovatelských domovech," upozorňuje analytička. Připomíná, že přes 2 tisíce obětí tvoří klienti těchto zařízení a další tisícovka připadá na seniory, kteří sice žijí doma, ale mají státem placeného pečovatele. Přiznává, že problém je třeba řešit, ale zároveň to podle ní znamená, že je příliš brzy na odepsání švédské cesty coby naprostého selhání.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Švédsko vsází na to, že striktní koronavirová pravidla zavedená prakticky ve všech ostatních evropských zemích fungují pouze krátkodobě a že zacházení s lidmi jako s dětmi, které postrádají úsudek, aby činily vlastní rozumná rozhodnutí, není udržitelné, konstatuje Brawová. Doplňuje, že podle tohoto modelu si řešení trvalejší krize, které přichází v opakovaných vlnách, žádá aktivní a odpovědnou participaci občanů na zajišťování bezpečnosti a nečiní z nich pouhé příjemce vládních nařízení.  

Anders Tegnell, epidemiolog pověřený řízením boje s koronavirem ve Švédsku, nedávno prohlásil, že dlouhodobá udržitelnost striktních pravidel není velká, připomíná analytička. "Taková omezení lze zavést jen na omezenou dobu. Tudíž musíte nelézt jinou cestu a náš model se může ukázat jako udržitelnější," cituje jeho slova z rozhovoru pro dánské rádio DR. Dává mu zapravdu a tvrdí, že Švédové ukazují schůdnost kolektivní odpovědnosti.

Ačkoliv švédská vláda vydala pouze doporučení jak se chovat a lidé nečelí pokutám za nenošení roušek, 93 % obyvatel tvrdí, že se doporučeními omezení mezilidského kontaktu řídí, poukazuje Brawová. Soudí, že zahraniční novináři by tedy neměli Švédsko zesměšňovat, ale nastudovat si historické pozadí švédského přístupu a položit si otázku, zda se z něj nelze poučit.

Světová zdravotnická organizace, respektive její přední krizový expert Mike Ryan již označil Švédsko za dobrý příklad způsobu rozvolňování karantény, když v dubnu prohlásil, že švédský model může být cestou zpět do normálu, upozorňuje analytička. Švédský model kolektivní akce tak označuje za důležitou lekci, která přesahuje opatření ve zdravotnictví. Řešení největší krize - klimatické změny - totiž podle ní bude vyžadovat větší změny, než jaké jsou ochotné podstoupit vlády, a aktivní, informovaná participace občanů bude rovněž nutností.

Témata:  Švédsko EuroZprávy.cz Koronavirus

Související

Lidé se chrání před koronavirem, ilustrační foto DOMÁCÍ

Protiepidemická opatření státu hodnotí jako přiměřená dvě pětiny lidí

Opatření státu proti šíření koronaviru považuje 43 procent lidí za přiměřená, podle více než třetiny jsou nedostatečná a 13 procent občanů je vnímá jako přehnaná. Z výsledků dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že oproti únoru se hodnocení opatření významně nezměnilo. Zůstává ale dál výrazně horší než loni v prosinci, kdy za přiměřená označilo vládní opatření 61 procent respondentů.

Boris Johnson Evropa

Johnson ohlásil na příští rok vyšetřování vládní reakce na pandemii

Britský premiér Boris Johnson dnes oznámil, že příští rok začne veřejné vyšetřování ohledně reakce vlády na covidovou pandemii. Podle agentury Reuters by mělo odpovědět na otázku, proč Británie zaznamenala nejvyšší počet úmrtí spojených s covidem-19 v Evropě a proč Johnsonovu kabinetu zpočátku trvalo tak dlouho, než zavedl lockdown.

Ze společnosti

Návrat středoškoláků do škol: Načasování není podle ředitelů ideální!

Návrat středoškoláků do škol: Načasování není podle ředitelů ideální!

Načasování návratu středoškoláků k prezenční výuce od 24. května není podle zástupců škol ideální, protože ve stejný den začnou maturity. Řada škol tak zřejmě místo běžné výuky zajistí pro žáky náhradní program. Obnovení prezenční výuky ale jinak zjednoduší organizaci rozvrhu, a to hlavně tam, kde se vyučující střídají v různých třídách.

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Izrael

Sirény poprvé zazněly i na severu Izraele, bombardování Pásma Gazy pokračuje

V noci na dnešek zazněly poplašné sirény varující před dopadem raket poprvé také na severu Izraele. Dosud ostřelování z Pásma Gazy, ovládaného palestinskou skupinou Hamás, dosáhlo jen do jižní a střední části Izraele, informovala AFP. Podle reportéra agentury DPA byla slyšet nejméně jedna exploze také ve městě Tel Aviv. Izraelské letectvo celou noc pokračovalo v bombardování cílů v Pásmu Gazy, zničilo také místní velitelství Hamásu, píše list The Jerusalem Post (TJP).

před 10 hodinami

Emmanuel Macron

Macronova strana stáhla podporu kandidátce, měla na plakátech šátek

Strana francouzského prezidenta Emmanuela Macrona stáhla podporu kandidátce, která se na plakát pro místní volby nechala vyfotit s šátkem na hlavě. Pokračuje tak celostátní debata o nošení muslimských šátků, která by podle agentury AP mohla sehrát významnou roli při prezidentských volbách v příštím roce.

před 10 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Eskalující boje mezi Izraelem a Gazou už mají 60 obětí na životech

Třetí den dnes pokračovaly intenzívní boje a vzájemné ostřelování mezi státem Izrael na straně jedné a palestinskými extremistickými skupinami Hamás a Islámský džihád na straně druhé. Hamás, který ovládá Pásmo Gazy, ohlásil dosud 53 palestinských obětí, v Izraeli je jich sedm. Na obou stranách zemřely také ženy a děti, zraněno je několik set lidí. 

před 11 hodinami

Krajský soud v Ostravě

Státní zástupkyně havarovala v opilosti. Od soudu odešla s podmínkou

Okresní soud v Ostravě uložil ostravské krajské státní zástupkyni Petře Tittkové trest 12 měsíců s podmíněným odkladem na 18 měsíců za loňskou nehodu v opilosti, při níž zranila sebe a řidičku protijedoucího vozu. Rozsudek soudu za ublížení na zdraví z nedbalosti a ohrožení pod vlivem návykové látky je nepravomocný, informovala dnes Česká televize na svém webu

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Benátky

V italských Benátkách už by neměly kotvit velké lodě

Dolní komora italského parlamentu dnes schválila vládní dekret, který zakazuje kotvení velkých lodích v Benátkách. Obří výletní lodě už by tak neměly proplouvat historickým centrem města a kotvit budou zatím v blízkém přístavu Marghera. Informovala o tom agentura ANSA.

před 12 hodinami

Izraelská armáda se chystá k útoku

Izraelská armáda je připravena na pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy

Izrael má možnost zahájit pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy, v tuto chvíli to ale nemá v úmyslu a provádí masivní nálety proti cílům Hamásu. Na briefingu s evropskými novináři to dnes řekl mluvčí izraelské armády Jonatan Konrikus. Případnou pozemní operaci v případě eskalace bojů a dalších izraelských ztrát na životech přitom zcela nevyloučil. 

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Lidé se chrání před koronavirem, ilustrační foto

Protiepidemická opatření státu hodnotí jako přiměřená dvě pětiny lidí

Opatření státu proti šíření koronaviru považuje 43 procent lidí za přiměřená, podle více než třetiny jsou nedostatečná a 13 procent občanů je vnímá jako přehnaná. Z výsledků dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že oproti únoru se hodnocení opatření významně nezměnilo. Zůstává ale dál výrazně horší než loni v prosinci, kdy za přiměřená označilo vládní opatření 61 procent respondentů.

před 13 hodinami

Boris Johnson, britský premiér.

Země vyzývají k snížení napěti v konfliktu mezi Izraelem a Palestinci

K rychlému snížení napětí vyzvala v souvislosti s poslední eskalací konfliktu mezi Palestinci a Izraelem řada zemí i předních světových představitelů, kladou ale důraz na různé aspekty složité situace. Právo Izraele na obranu proti raketovým útokům hnutí Hamás z Gazy zdůraznily nejen Spojené státy, ale třeba také Německo nebo Rakousko. 

před 14 hodinami

George Floyd zabitý policistou v USA

Floydovo úmrtí dle soudce provázely přitěžující okolnosti, Chauvinovi hrozí vyšší trest

Soudce z amerického státu Minnesota Peter Cahill rozhodl, že loňské úmrtí černocha George Floyda provázely přitěžující okolnosti. Bělošskému expolicistovi Dereku Chauvinovi, který byl uznán vinným z Floydovi vraždy a zabití, proto zřejmě hrozí vyšší než obvyklý trest, napsala dnes agentura AP. Dodala, že s přitěžujícími okolnostmi by mohl Chauvin dostat zřejmě maximálně 30 let vězení. Rozsudek Cahill vynese 25. června.

před 14 hodinami

Radovan Karadžič "srebrenický řezník", bývalý bosenskosrbský vůdce

Karadžić si zbytek doživotního trestu za genocidu odpyká v Británii

Bývalý bosenskosrbský předák Radovan Karadžić, odsouzený za válečné zločiny a genocidu, si odpyká zbytek svého doživotního trestu v Británii. Londýn dnes podle agentury Reuters oznámil, že souhlasí s Karadžičovým přesunem z nizozemského Haagu do věznice na britském území.

před 14 hodinami

Jana Maláčová (ČSSD), ministryně práce a sociálních věcí.

Maláčová je pro ukončení Antiviru. Při rozvolňování už ho nechce prodlužovat

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) je pro ukončení programu Antivirus, z něhož stát vyplácí příspěvky na mzdy. Při dalším rozvolňování a příznivém epidemickém vývoji v Česku by už kabinetu nechtěla navrhovat další prodlužování. Ministryně to řekla ČTK. O prodloužení rozhodovala vláda naposledy před necelým měsícem. 

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Jens Spahn, německý ministr zdravotnictví.

Německo testovaným usnadní cestování z rizikových oblastí

Německo od negativně testovaných na koronavirus nebude vyžadovat karanténu, pokud přijedou z epidemicky rizikových oblastí, jakou je nyní z pohledu Berlína i Česká republika. Dnes to oznámil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn, který zdůraznil, že výjimka se bude týkat pouze rizikových oblastí, nikoli vysoce rizikových oblastí a oblastí s výskytem mutací koronaviru. 

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama