Dezinformace o očkování provázejí lidstvo dlouho, popisuje historička z Oxfordu

NÁZOR - Od začátku koronavirové pandemie zažíváme explozi zdravotních dezinformací, konstatuje Sally Framptonová v komentáři pro server The Guardian. Historička medicíny z Oxfordské univerzity to ale nepovažuje za překvapivé.

Reklama

Starší problém

Spolu s tím, jak probíhá zdravotní krize obřích rozměrů, lidé chtějí rychlý přístup k posledním novinkám o vakcínách a veškerém vývoji, avšak přemíra informací může vést ke zmatku, nepochopení a postranním úmyslům, varuje odbornice. Část problému s dezinformacemi spojuje s novým fenoménem sociálních sítí, kde se daří lžím, které se šíří díky absenci zásahů editorů, lhostejnosti technologických společností k omezení pochybného obsahu i snadnému sdílení ze strany uživatelů.

Otázka reinterpretace a posunu významu lékařských poznatků je ale mnohem starší, ujišťuje historička. Na britském příkladu připomíná, že již při masovém rozmachu levných časopisů a novin na konci 19. století byly zprávy z lékařské oblasti považovány za prostředek zvýšení čtennosti, jelikož poprvé v dějinách umožňovaly stále gramotnější veřejnosti sledovat aktuální medicínskou diskuzi a dozvídat se o posledních novinkách ve zdravotní péči.

Docházelo tak zakládání zdravotnických časopisů určených širokému čtenářstvu, kterému radily v rozsáhlé škále problémů, od akné a nespavosti po ztrátu vlasů a zažívací potíže, nastiňuje Framptonová. Dodává, že lékaři, kteří se sice profesionalizovali, ale pořád se báli o svůj společenský status, se jen těžce přizpůsobovali síle tisku.

"Mnozí se báli dopadů zdravotnických poznatků v rukou veřejnosti, včetně možnosti, že pacienti se budou prostě samodiagnostikovat nebo dokonce samoléčit bez rad profesionálů, s katastrofálními důsledky," píše historička. Poukazuje na editorial odborného časopisu Lancet z roku 1887, který označoval veškeré snahy o poskytnutí lékařských znalostí a vědomostí veřejnosti za chybné a odsouzené k nezdaru.

Lékaři, kteří psali do laických časopisů, byli nabádáni, aby toho zanechali, a to například Královskou lékařskou univerzitou, která se obávala, že medicína bude vnímána jako obor zakládající si na reklamě, uvádí autorka komentáře. Doplňuje, že souběžně s tím lékaře znepokojoval postoj veřejnosti k očkování.

Sílící odpor k povinnému očkování proti neštovicím v 70. a 80. letech 19. století ukázal křehkost důvěry mezi politickými a lékařskými kruhy, nastiňuje expertka. Vysvětluje, že nejradikálnější odpůrci očkování využívali k propagaci svých myšlenek nejen demonstrace, ale také tisk, přičemž kritizovali novináře, že namísto zpochybňování síly medicíny posilují její veřejný obraz.

"Podobně jako dnes byla mainstreamová média označována za nepřítele a někteří odpůrci očkování tvrdili, že noviny matou lidi ohledně bezpečnosti této procedury," pokračuje Framptonová. Zmiňuje jednoho z aktivistů proti očkování, který v roce 1876 tvrdil, že jediný měsíc rovného přístupu v listu The Times by znamenal smrtící ránu pro "lékařské zlo" a "parlamentní podvodníky".

Jelikož byli vyloučeni z veřejné debaty, aktivisté zakládali protiočkovací časopisy, které spoléhaly na emotivní obsah podporující jejich narativ a hemžily se příběhy váhajících matek, které byly proti své vůli přinuceny naočkovat děti, i údajně "otrávených" lidí, uvádí expertka. Podotýká, že jeden z takových plátku, Vaccination Inquirer, vycházel až do roku 1972.

Společná zodpovědnost

Na počátku 20. století lékařské kruhy změkčily svůj postoj k zapojení veřejnosti do diskuze o zdravotních otázkách, konstatuje historička. Vysvětluje, že lékaři stále více chápali význam občanské angažovanosti a roli, kterou mohou hrát média při podněcování lidí k dodržování domácí hygieny.  

Po druhé světové válce, kdy rostl vliv televize a rychle se vyvíjelo lékařství i kultura - docházelo k legalizaci potratů, vzestupu aktivismu pacientů či prvním transplantacím srdce -, bylo účinnější propojení medicíny a novinářů nezbytné, poukazuje autorka komentáře. Dodává, že v roce 1967 došlo k založení britské Asociace lékařských novinářů, která odrážela rostoucí sílu publicistů zaměřených na zdravotnické otázky a vedla k většímu propojení novinařiny a medicíny.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Otevřená konfrontace veřejnosti se zdravotními otázkami, která je založená na vědeckých faktech, si žádá neustálou práci. Věci nejdou vždy hladce," píše Framptonová. Podotýká, že stále například pociťujeme otřes vyvolaný studií Andrewa Wakefielda z roku 1998 o kombinované vakcíně proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, která chybně naznačovala spojitost mezi tímto očkováním a autismem. Bulvární plátky následně pomohly vytvořit značnou nedůvěru veřejnosti v tuto vakcínu, což vedlo k propadu její aplikace, doplňuje historička.

Tato kontroverze odhalila zranitelnost medicínského výzkumu ze strany pochybných dat a skutečnost, že ani vědecké časopisy nedokážou zachytit všechny dezinformace, upozorňuje expertka. Dodává, že o tom, zda se zpráva ze světa medicíny zvrhne v dezinformace na sociálních sítích rozhodují mnohdy novinové titulky, ale aktivnější roli v potírání dezinformací by měly hrát i odborné časopisy tím, že budou otiskovat i laikům srozumitelnější shrnutí výzkumů, stejně jako se uživatelé sociálních sítí mohou více zamyslet nad tím, jaké zprávy sdílejí.

Jde ovšem také o změnu povahy diskuzí, které jsou často polarizované, konstatuje Framptonová. Poukazuje, že zdrženlivost vůči očkování je složitý problém a nemusí být užitečné rámovat jej jako spor dvou vyhrocených stran, už jen z důvodu, že taková dichotomie přeceňuje sílu organizovaného antiočkovacího hnutí. Diskuze také zpravidla nereflektuje dlouhou a strastiplnou historii očkování a medicíny a nevysvětluje, proč jsou některé komunity vůči vakcinaci zdrženlivější, doplňuje historička.

Lékaři z 19. století se snažili držet hranici mezi vědeckými a mediálními publikacemi, ale nedokázali zabránit poptávce veřejnosti a novinářů po medicínských informacích, přičemž tato poptávka je patrná i dnes, deklaruje odbornice. Věří, že příval takových informací funguje nejlépe za situace, kdy existuje větší vazba mezi vědci, novináři a veřejností a pokud jsou tyto skupiny vůči sobě vnímavější. "Bránit dezinformacím je společná zodpovědnost," uzavírá autorka komentáře.   

Témata:  očkování Velká Británie lékaři EuroZprávy.cz Koronavirus dezinformace

Související

Ze společnosti

Policisty v Uherském Hradišti napadli fotbaloví chuligáni: Hrozí jim 4 roky!

Policisty v Uherském Hradišti napadli fotbaloví chuligáni: Hrozí jim 4 roky!

Fotbaloví fanoušci napadli v sobotu večer v Uherském Hradišti policejní hlídku. Policie v souvislosti s incidentem zadržela pět lidí, za násilí proti úřední osobě a výtržnictví jim hrozí až čtyři roky vězení. Dva napadení policisté neutrpěli vážnější zranění, poškozené je však služební auto, sdělila dnes ČTK policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 56 minutami

Hackeři, ilustrační foto

Virus Bizzaro začal napadat banky v Evropě a Americe

Nový škodlivý program Bizzaro napadl Evropě a v Jižní Americe, ze které pochází, přes 70 bankovních institucí. V Česku se zatím neobjevil, ale zaznamenali ho v Německu. Uvedla to dnes antivirová společnost Kaspersky.

před hodinou

před hodinou

Obchod s oděvy

Návštěvnost některých obchodů byla vyšší než průměrný víkend

Víkendová návštěvnost některých prodejen byla podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) zhruba 20 procent nad průměrným víkendem roku 2019. Potvrdilo se tak podle něho, že jsou oblasti, kde on-line nákupy nikdy nenahradí fyzický zážitek v obchodě. Týká se to hlavně oblečení, obuvi, nábytku a vybavení do domácnosti. 

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Rozbor vody z Bíliny otravu nepotvrdil, za smrtí ryb stojí něco jiného

Rozbor vzorků vody z řeky Bíliny, který nechal provést městský úřad v Bílině na Teplicku, odhalily, že ryby v řece 2. května uhynuly kvůli bakteriální infekci. Otravu zvířat tak rozbor nepotvrdil. Za úhynem může stát podle Heleny Volfové, vedoucí oddělení životního prostředí městského úřadu, například eroze půdy. Volfová to dnes řekla ČTK. Nic toxického neodhalily ani výsledky vzorků odebraných podnikem Povodí Ohře. 

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Zahrádky ožily. Už se mně po vaší kuchyni stýskalo, slyší hospodský. Aby přežil, utratil úspory

REPORTÁŽ - Jakmile uviděl své štamgasty, zřetelně pookřál. Oči restauratéra Tomáše Urbana zářily radostí, v hlase byla znát úleva, že konečně mohl přivítat letité hosty ve svém podniku, i když zatím jen na zahrádce. Když šéf Restaurace Chodovská tvrz na pražském Jižním Městě obsloužil první zákazníky, zvážněl. „Vláda se během koronavirové krize na lidi v gastronomii doslova vykašlala. Bonusy, které jsme od státu získali, nestačily ani na pokrytí nákladů. Abych podnik mohl udržet, utratil jsem všechny úspory a ještě jsem si musel půjčit, neboť nikdo vám nic neodpustí. Jsem rozladěný, jak se kabinet k živnostníkům zachoval,“ říká Tomáš Urban, jehož EuroZprávy.cz v první den rozvolnění zahrádek navštívily.

před 2 hodinami

Jana Maláčová (ČSSD)

Maláčová: Resort práce by měl z Národního plánu obnovy získat 26 miliard

Resort práce by měl z Národního plánu obnovy (NPO) získat v příštích letech podle návrhu 26 miliard korun. Peníze chce využít na sociální služby, na přípravu na změny na trhu práce a na výstavbu jeslí. Na tiskové konferenci ČSSD to dnes řekla její místopředsedkyně a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). O chystaném využití peněz z NPO by měla dnes rozhodovat vláda.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Koncert, ilustrační foto

Za týden asi bude možné pořádat kulturní akce uvnitř až pro 500 lidí

Od pondělí 24. května bude asi možné pořádat kulturní akce až pro 1000 lidí venku a 500 uvnitř. Na dnešní tiskové konferenci sociální demokracie to řekl novinářům ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Pokládá za jisté, že plán dalšího rozvolňování opatření proti covidu-19 na dnešním odpoledním jednání schválí vláda. Před týdnem ministr uvedl, že podmínkou bude v takovém případě rovněž maximální obsazení 50 procent kapacity míst k sezení.

před 3 hodinami

Sídlo EU

EU odloží zvýšení cel na dovoz z USA, obě strany začaly jednat o řešení sporu

Evropská unie ustoupí od plánovaného rozšíření a zvýšení cel na dovoz zboží ze Spojených států, k němuž chtěla sáhnout od června. Evropská komise (EK) dnes oznámila, že zahájila s americkou vládou jednání o vyřešení sporu kolem obchodování s ocelí a hliníkem. Obě strany by k dohodě chtěly dospět do konce roku, dosud zavedená cla přitom ponechávají v platnosti. Spor začal, když cla zavedla administrativa předchozího prezidenta Donalda Trumpa.

před 4 hodinami

Restaurace

Lidé se do restaurací nehrnou, pražské zahrádky jsou zatím poloprázdné

Zahrádky pražských restaurací, které kolem poledne navštívil zpravodaj ČTK, byly většinou poloprázdné nebo téměř prázdné. Pokud bylo obsazeno více stolů, tak v naprosté většině jedním až dvěma lidmi z povolených čtyř. Důvodem bylo podle několika obsluhujících hlavně chladné počasí. Obsluha pak věřila, že se situace v pozdějších hodinách zlepší.

před 4 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

Angličané se mohou díky další fázi uvolnění obejmout

Angličané mohou díky další fázi uvolnění obejmout své přátele, sednout si na oběd a pivo dovnitř restaurace či odjet na dovolenou za hranice. Otevřely se také hotely, kina či krytá sportoviště. Nová, méně přísná pravidla začala platit i ve Walesu a Skotsku, nových svobod si tak v Británii ode dneška užije zhruba 65 milionů lidí, napsala agentura Reuters. Severní Irsko čeká další vlna uvolnění, která s sebou přinese i otevření vnitřních prostor restaurací a hospod, nejspíš 24. května, píše server BBC.

před 4 hodinami

Palestina, pásmo Gazy

"Krutý sebeklam" Donalda Trumpa. Jak efektivně ukončit blízkovýchodní konflikt?

NÁZOR – Náhlé oživení izraelsko-palestinského konfliktu a aktuální hrůzy jsou ostudnou připomínkou téměř trestuhodné lhostejnosti vůči této krizi ze strany mezinárodního společenství, deklaruje editorial serveru The Observer. Renomovaný britský týdeník připomíná, že již více než desetiletí neprobíhají podstatnější mírová jednání a „dohoda století“, o které mluvil předchozí americký prezident Donald Trump, je spíše krutým klamem.

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama