Jak tvrdý postoj zaujal Biden vůči Rusku? Profesor rozebral nové americké sankce

NÁZOR - Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena v reakci na otravu a zatčení Alexeje Navalného oznámila sankce vůči ruským představitelům a společnostem, poukazuje politolog Nikolas Gvosdev v komentáři pro server National Interest. Profesor z U.S. Naval War College dodává, že podle amerických činitelů jde pouze o první vlnu reakce na "zhoubnou aktivitu" Ruska, přičemž další opatření mají být představena v nadcházejících týdnech.

Reklama

Uspokojivý kompromis

Bidenův tým souběžně s tím dává najevo, že se sice nebude pokoušet o restart vztahů s Moskvou, ale přesto hledá příležitosti pro spolupráci v oblastech společného zájmu, poukazuje odborník. První soubor protiruských sankcí ze strany nové americké administrativy tak označuje za "uspokojivý kompromis".

Podobně jako v případě opatření vůči Saúdské Arábii souvisejících se smrtí novináře Džamála Chášukdžího se protiruská opatření snaží vybalancovat protichůdné a rozličné americké zájmy, konstatuje politolog. Soudí, že Bidenova administrativa od počátku hodlala zaujmout vůči Rusku odlišný postoj, a to nejen od Trumpovy administrativy, která byla vnímána jako příliš vstřícná vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, ale též od administrativ Obamy a Bushe mladšího, které se zpočátku snažily vztahy s Kremlem zlepšit.

Aktuální opatření mají podle profesora ukázat, že stávající administrativa nebude váhat s reakcí na ruské jednání, které Washington vnímá problematicky. "Ale sankční opatření naznačují, že Bidenův bezpečnostní tým není jednotný ve dvou klíčových otázkách," pokračuje Gvosdev. Za první označuje to, zda Rusko pod stávajícím režimem zažívá rychlý a trvalý úpadek zdrojů své síly - především ekonomické - a erozi legitimity vládnoucího režimu. Za druhou pak považuje úvahy, zda riziko ztráty ruské podpory amerických iniciativ - například ohledně Íránu a Severní Koreje - stojí za tvrdší postup vůči Moskvě.

Ti, kteří věří v úpadek Ruska a nedomnívají se, že Moskva je schopná či ochotná poskytnout Spojeným státům skutečnou pomoc - například mnoho kongresmanů z obou stran, jelikož toto představuje jeden z posledních konsensuálních pohledů na americké politické scéně -, vnímají Bidenova opatření jako nedostatečná a měkká, konstatuje expert. Sám se ale nedomnívá, že Bidenův tým by byl navzdory své nedůvěře a odporu vůči Putinově vládě připraven vsadit vše na kartu, že Putinovo Rusko je v posledním tažení a nemá prostředky, jak by Spojené státy poškodilo, pokud by se rozhodlo čelit jejich iniciativám.

Berlín a Peking ve hře     

"Vedle těchto debat je zde otázka, jak americké sankce vůči Moskvě ovlivňují dva důležitější vztahy Washingtonu: ty s Berlínem a Pekingem," pokračuje politolog. Poukazuje, že německá kancléřka Angela Merkelová se svou vládou není příliš spokojena se směrem, kterým se Putinovo Rusko ubírá, ale zároveň jasně signalizuje Spojeným státům, že Berlín nebude v tomto směru následovat Washington a spolu s Evropou má v Rusku zájmy, které by Američané neměli ignorovat. V tomto ohledu je příznačné, že alespoň pokud jde o Navalného, Bidenova administrativa pouze kopíruje a neposiluje opatření přijatá dříve EU, dodává Gvosdev.

Pakliže platí to, co tvrdí někteří členové Bidenova bezpečnostního týmu, tedy že klíčové strategické soupeření probíhá s Čínou, ve Washingtonu zřejmě panují obavy, že přílišné zaměření na Rusko by v krátkodobém horizontu umožnilo Pekingu konsolidovat pozice, nastiňuje profesor. Upozorňuje, že poměr sil se nadále posouvá ve prospěch Číny, což by mohlo přimět Moskvu k přehodnocení hloubky svého partnerství s Pekingem.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Ozývá se tak ozvěna dřívějšího přístupu amerického prezidenta Baracka Obamy, jehož tým chtěl zajistit, že jakákoliv opatření vůči Moskvě budou zahrnovat odrazové můstky poskytují potenciální příležitost k normalizaci vztahů, domnívá se odborník. Konstatuje, že pokud chce Bidenova administrativa budovat silné transatlantické partnerství vůči Číně, bude muset možná přistoupit na kompromis s Německem ohledně postoje vůči Rusku, aby si zajistila účast Berlína v tvrdším postupu vůči Pekingu.

"Biden může věrohodně tvrdit, že reagoval na Ruské akce a pozvedl americké hodnoty potrestáním Putinovy vlády - ale kritici budou poukazovat, že stávající soubor sankcí je převážně symbolické, oťukávací cvičení," píše Gvosdev. Připomíná, že sankce sice fatálně nezasáhly žádné prioritní oblasti Moskvy, přesto na ně ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odpověděl výhrůžkami odvetou a varováním, že americko-ruské vztahy se dále zhorší. Rétorika a skutečnost sice zpravidla příliš nekorespondují, ale i tak si budeme muset počkat do dalších měsíců, abychom viděli, jakým směrem bude Bidenův tým vůči Rusku postupovat, uzavírá politolog.

Témata:  Rusko USA Joe Biden EuroZprávy.cz protiruské sankce

Související

Amerika

Počet vakcín podaných v USA od inaugurace bude po dnešku nad 200 miliony

Spojené státy budou po dnešku evidovat 200 milionů podaných vakcín proti covidu-19 ode dne střídání v Bílém domě. Oznámil to dnes americký prezident Joe Biden, který v březnu slíbil, že za jeho prvních 100 dní ve funkci se podaří uvedený počet dávek vyočkovat. Sto dní od Bidenova nástupu do čela USA uplyne příští týden.

Ze společnosti

Pohřešovaný chlapec se dál hledá: Brno po něm pátrá už týden!

Policisté, hasiči, strážníci i dobrovolníci dnes v Brně znovu pátrali po patnáctiletém Tomáši Pospíšilovi, který se minulý týden ve středu večer nevrátil domů. Prohledávali především okolí Svratky a její dno, přičemž využili i snížení hladiny řeky zhruba o metr. Chlapce se vypátrat nepodařilo, uvedl na policejním webu mluvčí Bohumil Malášek.

Kdy se otevřou obchody? Arenberger řekl první možný termín!

Česko směřuje k otevření obchodů nejpozději 3. května. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) to dnes řekl televizi CNN Prima News. Vláda bude o rozvolňování protiepidemických opatření jednat ve čtvrtek. Ministerstvo zdravotnictví podle Arenbergera v současnosti také připravuje plán rozvolňování na první polovinu května, který už má základní obrysy.

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Francie hlásí téměř 35 tisíc nově nakažených, Turecko denní maximum zemřelých

Ve Francii přibylo dalších 34.968 nakažených koronavirem, tedy o 4,36 procenta více, než kolik jich úřady zaznamenaly předchozí středu. Turecko za posledních 24 hodin zaregistrovalo 326 zemřelých v souvislosti s covidem-19, nejvíce za den od počátku epidemie. Británie hlásí v porovnání s dalšími evropskými zeměmi i přes uvolňování opatření proti šíření nákazy nízký počet nakažených, informovala agentura Reuters.

před 51 minutami

před hodinou

před hodinou

Počet vakcín podaných v USA od inaugurace bude po dnešku nad 200 miliony

Spojené státy budou po dnešku evidovat 200 milionů podaných vakcín proti covidu-19 ode dne střídání v Bílém domě. Oznámil to dnes americký prezident Joe Biden, který v březnu slíbil, že za jeho prvních 100 dní ve funkci se podaří uvedený počet dávek vyočkovat. Sto dní od Bidenova nástupu do čela USA uplyne příští týden.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Exministr Prymula povede nemocnici v Říčanech

Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula povede nemocnici v Říčanech u Prahy, zařízení patří do skupiny Agel. Jeho úkolem bude mimo jiné vybudovat nový pavilon zhruba za 250 milionů korun. ČTK o tom dnes informovala mluvčí skupiny Radka Miloševská.

před 3 hodinami

Rodiče dětí s pozitivním testem mají nárok na krizové ošetřovné

Rodiče dětí, u nichž se při školním testování zjistí koronavirus, mají nárok na krizové ošetřovné. Pobírat ho budou do doby, než nákazu vyvrátí ověřovací PCR test, nebo než jejich potomkovi při případném potvrzení covidu skončí karanténa či izolace a bude moci znovu do třídy. ČTK o tom dnes informovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

před 3 hodinami

Řecko představilo plán uvolnění, 15. května se otevře turistům

Řecko se turistům otevře od 15. května, oznámil dnes premiér Kyriakos Mitsotakis při představování nového plánu na postupné uvolnění koronavirových restrikcí. S oživením cestovního ruchu v polovině příštího měsíce Řeky čeká i zrušení zákazu cest mezi regiony, jihoevropská země předtím otevře zahrádky restaurací či některé školy, napsal list Ekathimerini.

před 4 hodinami

Letecký provoz bude letos jen 43 procentech úrovně před pandemií

Letecký provoz bude oživovat z pandemie nemoci covid-19 pomaleji, než se doposud čekalo. Otevírání trhu brzdí pomalejší očkování a nechuť vlád vytvořit plány pro uvolnění cestování a otevírání hranic, uvedlo dnes Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Celosvětový letecký provoz na základě počtu cestujících a proletěné vzdálenosti bude letos na 43 procentech úrovně před krizí. Koncem loňského roku IATA čekala, že bude na 51 procentech předkrizové úrovně.

před 4 hodinami

Polsko od pondělí uvolní na většině území koronavirové restrikce

Polsko na většině území uvolní od pondělí 26. dubna koronavirové restrikce. Učiní tak s ohledem na lepšící se epidemickou situaci v zemi. Podle agentury DPA to dnes oznámil ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. Zmírnění opatření se netýká všech tří vojvodství na hranicích s Českem.

před 4 hodinami

Změny úhrad moderních léků jsou ve Sněmovně před schvalováním

Před závěrečným schvalováním je ve Sněmovně vládní novela, která mění úhrady moderních léků, upravuje dohodovací řízení nebo práci revizních lékařů zdravotních pojišťoven. Poslanci k ní předložili v dnešním druhém čtení na dvě desítky pozměňovacích návrhů.

před 5 hodinami

Slovensko bude uvolňovat karanténní omezení pomaleji, než se čekalo

Slovensko díky zlepšující se epidemické situaci pokračuje v uvolňování koronavirových omezení, tempo rušení opatření ale bude oproti předpokladům pomalejší. Od příštího týdne budou moci restaurace podávat jídlo na terasách, v omezeném režimu začnou fungovat fitness centra.

před 5 hodinami

Pražská MHD by se mohla vrátit do normálu od 1. září 2021

Pražská MHD by se mohla vrátit do normálního provozu letos od 1. září. V květnu by mohl být prodloužen provoz metra a od 1. července zavedeny prázdninové jízdní řády. Záležet bude ale na dalším vývoji počtu cestujících a protipandemických opatřeních. 

před 5 hodinami

Sasko nabízí očkování vakcínou od AstraZeneky každému zájemci

Sasko s okamžitou platností nabízí u praktických lékařů vakcínu společnosti AstraZeneca proti nemoci covid-19 každému, kdo projeví zájem. Postup Saska se ale nelíbí spolkovému ministerstvu zdravotnictví a ani ostatním spolkovým zemím. Německo kvůli několika desítkám případů mozkové žilní trombózy u mladších očkovaných preparátem AstraZeneca nedoporučuje tuto látku pro mladší 60 let.

před 5 hodinami

Kulhánek chce v diplomacii kontinuitu a jednotný hlas

Dosavadní náměstek ministra vnitra Jakub Kulhánek (ČSSD) se stává šéfem diplomacie v těžké době, řekl novinářům premiér Andrej Babiš (ANO) poté, co dnes Kulhánka krátce po jmenování uvedl do úřadu. Předseda vlády se těší na spolupráci v diskusi se spojenci i agendě EU. 

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama