Kdo zaplatí účet za pandemii? Experti zpochybňují staré dogma

NÁZOR - Státy by se neměly bát, že větší zdanění bohatých poškodí jejich ekonomiky, pokud rozhodují o tom, jak zaplatit účet za koronavirus. V komentáři pro server The Conversation to tvrdí politický ekonom David Hope a politolog Julian Limberg z londýnské King's College.

Reklama

Nový výzkum Hopea a Limberga realizovaný na 18 vyspělých ekonomikách ukazuje, že naopak velké snížení daní pro bohaté v posledních 50 letech pouze vystupňovalo nerovnosti, aniž by mělo podstatný vliv na hospodářský růst či nezaměstnanost. Tato zjištění dle autorů komentáře vnášejí nové světlo do debaty, která dlouho rozděluje politiky, kteří na jedné straně tvrdí, že vyšší zdanění bohatých posílí příjmy státu a sníží nerovnosti, zatímco ti na druhé straně argumentují, že nízké daně pro bohaté jsou nejlepší cestou k široké ekonomické prosperitě.

"Data ukazují, že nízké zdanění bohatých přináší malý ekonomický užitek, a to naznačuje, že existuje silný ekonomický důvod pro zvýšení daní pro bohaté, aby se pomohlo nápravě veřejných financí po pandemii," píšu odborníci z King's College. Deklarují, že pandemie celosvětově dostala státní finance pod tlak a spolu s tím se vyšší zdanění bohatých opět stává politickým tématem.

Nově zvolený americký prezident Joe Biden již slíbil zvýšit daně lidem s nejvyššími příjmy i korporacím a hlasy požadující zdanění bohatých sílí také v Británii a Německu, poukazují Hope a Limberg. Dodávají, že s ohledem na škody, které pandemie způsobila ekonomikám má představa, že účet mají pomoci zaplatit ti nejvíce prosperující, mnoho stoupenců, proti kterým ovšem stojí ti, kteří trvají na tom, že pro stimulaci ekonomiky jsou zásadní nízké daně.

Argument o přínosu výhod nízkých daní pro bohaté byl hnací silou předchozího snižování daní, připomínají experti. Poukazují, že od 80. let došlo v mnoha zemích k výraznému snížení zdanění bohatých, například v USA během prezidentství Ronalda Reagana v letech 1982 a 1987 nebo v Británii během vlády Margareth Thatcherové, která výrazně snížila daně v letech 1979 a 1988.

Hope a Limberg nicméně zjistili, že pokles zdanění bohatých koreluje s nárůstem nerovností, především co se týká rozložení těch nejvyšších příjmů. "Tento trend byl nejzávažnější v anglosaských zemích. Spojené státy skutečně vyčnívají, kdy více než pětina celostátních příjmů před zdaněním nyní putuje k procentu nejbohatších jedinců," píšou autoři komentáře.

Malý ekonomický přínos nízkých daní pro bohaté

Experti ve svém výzkumu porovnávali země, které v konkrétních letech výrazně snížily daně, s těmi, které tak neučinily. Zkoumali například ekonomické výsledky Austrálie a Spojených států, kde došlo k daňovým reformám v letech 1987, resp. 1982, a výsledky ostatních zemí, kde k podobnému snižování daní nedošlo. Tuto komparaci následně zopakovali pro každý případ výrazného snížení zdanění bohatých v 18 vyspělých zemích OECD mezi lety 1965-2015.

"Naše výsledky ukazují, že v zemích, které zavedly velké snížení daní, nejbohatší procento zvýšilo v nadcházejících letech podíl svých příjmů," pokračují Hope Limberg. Upozorňují, že pět let po daňové reformně byl výsledkem nárůst podílu celostátních příjmů, které směřují k nejbohatšímu procentu obyvatel, a to o 0,8 %, zatímco například ve Spojených státech směřovalo k nejchudším 10 % obyvatelům pouze 1,8 % celostátních příjmů.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Výzkumníci z King's College proti tomu nezaznamenali větší efekt snížení daní na hospodářský růst a nezaměstnanost. Zdůrazňují, že HDP na obyvatele a míra nezaměstnanosti byly v zemích, které snížily daně bohatým, po pěti letech téměř prakticky stejné jako v zemích, které tak neučinily.    

Účet za koronavirus mohou zaplatit bohatí

Mnoho analytiků a politiků věří, že v nadcházejících letech budou muset daně růst, aby se zajistila udržitelnost veřejných financí, deklarují Hope a Limberg. Konstatují, že vyšší zdanění bohatých by mohlo pomoci financovat zásadní a potenciálně dlouhodobou expanzi vládních výdajů a sociální ochrany, čehož jsme svědky během pandemie.

Vyšší zdanění bohatých může také pomoci řešit zdravotní a ekonomické nerovnosti, které koronavirus a jeho hospodářské dopady jen prohloubily, míní akademici. Vyzdvihují, že takové zvýšení daní není bezprecedentní a historicky k němu docházelo během válek a ekonomických katastrof, tudíž koronavirová krize může mít podobný efekt.

Výzkum Hopea a Limberga především ukázal, že ekonomický smysl nízkého zdanění bohatých není velký. "Velké snižování daní pro bohaté od 80. let zhoršilo příjmovou nerovnost, aniž by posílilo hospodářský výkon. To může být vítaná zpráva pro stoupence vyššího zdanění bohatých v důsledku pandemie," uzavírají autoři komentáře.

Témata:  Ekonomika nejbohatší lidé světa peníze Daně EuroZprávy.cz Koronavirus

Související

Očkování, ilustrační fotografie DOMÁCÍ

Registrace očkování se otevřela pro lidi 40+. Systém spadl

K očkování proti covidu-19 se registrovalo do večera přes 200.000 lidí ve věku 40 až 44 let, kterým byla registrace nově umožněna. Na twitteru to napsal tým projektu Chytrá karanténa, který registrace k očkování spravuje. Podle něj vytvořila tato věková skupina rekord v počtu registrací za jeden den. 

Matt Hancock Evropa

Indická varianta koronaviru podle Británie očkované starší lidi nepostihuje

Podle prvních údajů jsou očkovaní starší lidé chráněni před obávanou variantou koronaviru odhalenou v Indii. Řekl to dnes podle agentury Reuters britský ministr zdravotnictví Matt Hancock. Právě četný výskyt takzvané indické mutace koronaviru v Británii vede k obavám, že země nebude moci zrušit zbývající protiepidemická omezení 21. června, jak je nyní plánováno.

Ze společnosti

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Nemocnice v Gaze

Covid a ozbrojený konflikt. Přetížené nemocnice v Gaze jsou bojují na dvou frontách

Nemocnice v Gaze čelily přetížení kvůli pandemii ještě předtím, než začátkem minulého týdne propukly boje s Izraelem. Nyní ke koronavirovým pacientům přibyli zranění, píše agentura Reuters. "Ministerstvo zdravotnictví bojuje v Pásmu Gazy na dvou frontách - na koronavirové a na další, obtížnější, kde jsou zranění," uvedl Marván abú Sáda, primář chirurgického oddělení nemocnice aš-Šifá

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrés Manuel López Obrador

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů v Torreónu

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se dnes omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

před 2 hodinami

Očkování, ilustrační fotografie

USA rozešlou do zahraničí 80 milionů dávek vakcín, řekl Biden

Spojené státy navyšují na 80 milionů počet dávek proticovidových vakcín, které plánují do konce června přerozdělit do zahraničí. Oznámil to dnes americký prezident Joe Biden. Kromě již slíbených 60 milionů dávek přípravku od firmy AstraZeneca prý Washington vyčlení na export nejméně 20 milionů dávek vakcín, kterými se už v USA očkuje.

před 2 hodinami

Matt Hancock

Indická varianta koronaviru podle Británie očkované starší lidi nepostihuje

Podle prvních údajů jsou očkovaní starší lidé chráněni před obávanou variantou koronaviru odhalenou v Indii. Řekl to dnes podle agentury Reuters britský ministr zdravotnictví Matt Hancock. Právě četný výskyt takzvané indické mutace koronaviru v Británii vede k obavám, že země nebude moci zrušit zbývající protiepidemická omezení 21. června, jak je nyní plánováno.

před 2 hodinami

Benátky

Italské vládní strany se dohodly na zrušení zákazu nočního vycházení

Italské vládní strany se dnes dohodly na postupném rušení zákazu nočního vycházení. Informovala o tom agentura ANSA. Trvání zákazu, který má úplně zaniknout 21. června, rozdělovalo kabinet premiéra Maria Draghiho, jehož koalice zahrnuje pravicové i levicové strany. Díky zlepšující se epidemické situaci vláda v příštích týdnech umožní obnovu provozu ve vnitřních prostorech barů a restaurací či spuštění sjezdovek na ledovcích.

před 3 hodinami

Hraniční přechod s Rakouskem, ilustrační foto

Rakousko od středy nebude pro cestující z České republiky vyžadovat karanténu

Od středy se nemusí cestující z České republiky a mnoha dalších evropských zemí po příjezdu do Rakouska odebrat do karantény. Cestovatelé však u sebe musí mít doklad o očkování proti covidu-19, nebo negativní test či potvrzení o uzdravení z nemoci. V aktualizovaném nařízení o cestování však nadále platí velmi přísná pravidla pro osoby přijíždějící ze zemí silně zasažených obávanými variantami koronaviru, tedy z Brazílie, Indie a Jihoafrické republiky.

před 3 hodinami

Barma, ilustrační foto

USA, Británie a Kanada uvalily nové sankce proti barmské juntě

USA, Británie a Kanada dnes zavedly nové sankce proti barmské juntě, informuje agentura Reuters. Washington přidal na sankční seznam členy junty, která se v únoru po vojenském převratu postavila do čela asijské země a násilně potlačuje protesty, a několik dalších barmských představitelů. 

před 3 hodinami

Očkování, ilustrační fotografie

Německo od 7. června nabídne očkování proti covidu všem zájemcům

Německo od 7. června nabídne očkování proti nemoci covid-19 všem zájemcům, skončí tak systém upřednostňování rizikových skupin. Dnes to po jednání se spolkovými zeměmi oznámil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn. Od upřednostňování již ustoupilo několik spolkových zemí, nabídka se ale týká jen ordinací praktických lékařů a ne velkokapacitních vakcinačních středisek.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Od pondělí se otevřou všechny základní a střední školy i hotely

Od pondělí 24. května se vrátí po epidemii koronaviru k plnému provozu bez rotací všechny základní a střední školy v ČR. Fungovat začnou hotely pro rekreační účely, bude také možné pořádat kulturní akce až pro 1000 lidí venku a 500 uvnitř. Interiéry restaurací zřejmě otevřou v první polovině června.

před 4 hodinami

zoo

Zoologické zahrady mohou od 24. otevřít vnitřní pavilony

V zoologických či botanických zahradách budou od 24. května přístupné i vnitřní pavilony, schválila to dnes vláda. Platit bude limit 15 metrů čtverečních vnitřní plochy na jednoho návštěvníka návštěvníka. Provoz zahrad či arboret bude nadále omezen na 50 procent kapacity z maximálního možného počtu návštěvníků v jeden čas. Vyplývá to z mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví.

před 4 hodinami

Facebook, autor: Kon Karampelas

Facebook se s vydavatelstvím Axel Springer dohodl na sdílení zpravodajství

Vydavatelství Axel Springer, které je majitelem nejčtenějšího německého deníku Bild, se po letech vyjednávání dohodlo s technologickou společností Facebook na poskytování mediálního obsahu. Ten tak bude publikován mimo jiné na platformě Facebook News. O podmínkách finančního vyrovnání se prohlášení nakladatelství a Facebooku nezmiňuje.

před 5 hodinami

Hotel, ilustrační foto

Hoteliéři otevření vítají, ubytování do příštího týdne přichystat stihnou

Hoteliéři, které dnes oslovila ČTK, otevření ubytovacích zařízení od příštího týdne vítají. Jsou připravení a do pondělí vše přichystat stihnou. V prokazování bezinfekčnosti a dodržování protiepidemických opatření nevidí problém. O otevření ubytovacích zařízení bez omezení kapacity pro rekreační účely od 24. května dnes rozhodla vláda.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Na teoretickou výuku VŠ je 24. května podle škol už pozdě

Na obnovu teoretické výuky vysokých škol od 24. května, jak dnes rozhodla vláda, je pozdě. Semestr už totiž končí a začínají zkoušky, řekli ČTK zástupci škol. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dnes médiím řekl, že si je vědom, že řada vysokých škol přechází do zkouškového období. Přesto je podle něj důležité dát školám prostor pro setkání studentů. Fungování škol vláda omezila kvůli epidemii nemoci covid-19.

před 5 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Může Izrael bombardovat Gazu a získávat přátele v Perském zálivu?

Pohled na zkázu v Gaze nejspíš Izraeli znesnadní cestu k největší diplomatické ceně, jíž je uznání od Saúdské Arábie. Zatím se však zdá, že další bohaté arabské státy Perského zálivu, které loni navázaly diplomatické vztahy s Izraelem, nemají v úmyslu to měnit, píše agentura Reuters.

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama