Přízrak třicátých let: Pandemie je příležitost pro radikály, obává se konzultant

NÁZOR - Německá kancléřka Angela Merkelová nedávno prohlásila, že příchod koronaviru odhalil limity populismu, poukazuje Henry Olsen v komentáři pro server Washington Post. Politický konzultant a komentátor z think tanku Ethics & Public Policy Center se obává, že s ohledem na historickou zkušenost Merkelová činí tak silný závěr předčasně.

Reklama

Jsme pouze na začátku cesty

"Je pravda, že populistické strany a politici zažívají od března propad v průzkumech ve Spojených státech i v Evropě," připouští Olsen. Konstatuje, že dobře viditelné je to v případě amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale preference padají i populistickým stranám v Německu, Švédsku, Finsku a dalších zemích.

Průzkumy také ukazují, že roste podpora stávajících nepopulistických vlád, ať jsou pravicové jako v Rakousku, Irsku či Nizozemsku, či levicové jako v Kanadě, Dánsku nebo na Novém Zélandu, upozorňuje konzultant. Průzkumy tak podle něj zdánlivě podporují tvrzení Merkelové, že podpora populismu tváří v tvář skutečné krizi se rozplývá.

Za problém ovšem autor komentáře považuje to, zatím uplynuly pouhé čtyři měsíce pandemie, která bude dlouhodobým jevem, protože nikdo si nemůže skutečně myslet, že většina světa koronavirus porazila.

Opětovný nárůst nakažených nyní sužuje Spojené státy či Izrael a zbytek světa neklidně čeká, protože ví, že virus se může vrátit, ať již v případě nedostatečné opatrnosti, nebo se zimním ochlazením, uvádí Olsen. Dodává, že dokud nebude vyvinuta vakcína, která výrazně omezí šíření viru nebo jeho smrtnost, politici tuší, že mohou být lehce přinuceni opět vyhlásit karanténu a umrtvit ekonomiku.

"V té chvíli může být užitečná politická historie velké hospodářské krize (z 30. let)," pokračuje konzultant. Podotýká, že průzkumy veřejného mínění se tedy neprováděly, ale konaly se volby, které jasně ukázaly, že lidé začali požadovat radikální změnu až poté, co se krizi nedařilo vyřešit několik let.

Příliš se nepoukazuje na skutečnost, že republikáni tehdejšího amerického prezidenta Herberta Hoovera si ve volbách do Kongresu v roce 1930 vedli poměrně dobře, hospodářské krizi navzdory, upozorňuje Olsen. Připomíná, že strana sice přišla o mnoho křesel v obou parlamentních komorách, ale v senátu si zachovala většinu, zatímco ve sněmovně reprezentantů jí k tomu scházel jediný mandát.  

Američtí voliči zkrátka chtěli vidět, zda republikáni, které víceméně podporovali téměř 40 let, dokážou přinést zemi prosperitu, kterou dlouhá desetiletí avizovali, soudí konzultant. Dodává, že to samé lze říct o dalších zemích.

Vládnoucí strany v Německu ve volbách v roce 1930 také hodně ztratily, ale nepřišly o většinu hlasů a mandátů, nastiňuje autor komentáře. Doplňuje, že v letech 1930 a 1931 voliči podpořili tradiční pravicové vlády také v Kanadě, Austrálii a ve Velké Británii, přičemž v úvodních letech velké hospodářské krize se vládní koalice s převahou pravice udržela i v Norsku.

Voliči nebudou trpěliví věčně

"Radikální politická změna se nestala normou, dokud krize netrvala roky," zdůrazňuje Olsen. Podotýká, že Švédové si zvolili první sociálnědemokratickou vládu v roce 1932, přičemž ve stejném roce dosáhli rozhodného vítězství i američtí demokraté Franklina Roosevelta, aby se obě strany následně držely u moci desetiletí a výrazně posunuly obě země doleva.

Tuto cestu následovaly v roce 1935 Nový Zéland a Kanada, o rok později si labouristickou vládu zvolili Norové a levicový kabinet se dostal k moci rovněž ve Franci, poukazuje konzultant. Vysvětluje, že ve všech zemích byl budován sociální stát a skončila předkrizová inklinace k ekonomickému liberalismu.     

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

V zemích se slabší demokracií byla změna radikálnější, připomíná Olsen. Podotýká, že Němci ve volbách do Říšského sněmu z července 1932 nejenže odevzdali 37 % hlasů nacistické straně Adolfa Hitlera, ale hned 60 % z nich volilo nedemokratické strany - nacisty, komunisty či krajně pravicovou Německou národně lidovou stranu - odmítající Výmarskou republiku.

Německá demokracie byla do roku pryč, rakouská padla v roce 1934 a o dva roku později vypukla občanská válka ve Španělsku, po opětovném vítězství levice ve volbách, které provázely obvinění z podvodů, rekapituluje konzultant. Deklaruje, že současný establishment by se měl z této lekce poučit.

"Voliči budou tolerovat chvíli úpadku a zoufalství, ale nezůstanou trpěliví navždy," píše Olsen. Varuje, že pokud se během pár let socioekonomická situace podstatně nezlepší, případně bude stagnovat na výrazně nižší úrovni než před krizí, začnou lidé požadovat radikální změnu, která může přijít z radikálně populistického tábora nalevo i napravo.     

Zoufalí lidé se postaví za strany a politiky, kteří slibují věci označované establishmentem za nereálné a nemožné, vysvětluje konzultant. Obává se, že nekonečný cyklus karantén, znovuotevírání ekonomiky a jejího opětovného uzavírání může nakonec zlomit ducha voličů a zavedené strany a standardní politici začnou být souzeni podle toho, jak moc tento cyklus udržují, nikoliv zda by z dlouhodobého hlediska fungovat.

Zavedení politici by tak měli postupovat obezřetně, nabádá Olsen. Míní, že nyní mají sice navrch, ale politické dopady koronaviru ještě zdaleka neodezněly.

Témata:  Angela Merkelová demokracie EuroZprávy.cz Koronavirus populismus Ekonomická krize

Související

Ze společnosti

Laboratoře odhalily 1218 nakažených, očkován druhý nejvyšší počet lidí!

Laboratoře odhalily 1218 nakažených, očkován druhý nejvyšší počet lidí!

Zdravotníci ve čtvrtek aplikovali druhý nejvyšší počet dávek vakcín proti onemocnění covid-19 za jeden den, bylo jich 85.621. Celkový počet vyočkovaných dávek se blíží čtyřem milionům, lidí s ukončeným očkováním je téměř 1,1 milionu. Denní počty nově potvrzených případů covidu dál klesají, ve čtvrtek laboratoře odhalily 1218 nakažených, nejméně ve všední den od poloviny září.
Lucie Vondráčková: Jako by tomu nechtěla uvěřit!

Lucie Vondráčková: Jako by tomu nechtěla uvěřit!

Tak nějak přirozeně máme pocit, že Lucie Vondráčková je tady s námi už odjakživa. I ona sama se ale občas zdráhá uvěřit tomu, že se své profesi věnuje už tak dlouho. Před pár dny se o tom všichni přesvědčili.

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 35 minutami

F-16 Israel Defense Forces

Izrael zahájil útok na systém tunelů v Pásmu Gazy

Izraelské letouny a pozemní vojsko v noci na dnešek zesílily útoky proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás v Pásmu Gazy, oznámila izraelská armáda. Pozemní invazi do palestinské enklávy však Izrael nezahájil. Cílem poslední série útoků byl systém tunelů v pobřežní oblasti využívaný Hamásem. 

před 58 minutami

před hodinou

Počet nakažených každým dnem roste

Česko je podle počtu nákaz covidem za 14 dní šestnácté nejhorší v EU

Podle počtu nakažených koronavirem za posledních 14 dní je nejhorší situace ze zemí Evropské unie stále na Kypru (798 nakažených na 100.000 obyvatel, před týdnem 1145 případů). Druhá nejhorší situace je v Litvě (600 nakažených na 100.000 obyvatel, před týdnem 576 případů a páté místo).

před 4 hodinami

Mars alias "Rudá planeta"

BBC News: Mohlo lidstvo kontaminovat Mars životem?

Od začátku kosmického věku už lidstvo vyslalo na Mars zhruba 30 sond a přistávacích modulů. Nyní se na povrchu rudé planety pohybuje pozoruhodný stroj. Perseverance - marsovské vozítko velké jako automobil, které bezpečně dosedlo na povrch planety 18. února. Sice se pohybuje maximální rychlostí 152 metrů za hodinu, ale veze s sebou celou škálu přístrojů, zařízení a experimentů, jimž už se podařilo dosáhnout průlomových úspěchů, napsal zpravodajský server BBC News. Ale nemohlo se společně se vším tím vybavením dostat na Mars ještě něco jiného? Nemohly se do vesmíru náhodně přenést stopové bakterie nebo spory, přežít cestu a najít na Marsu nový domov?

před 5 hodinami

USA vydaly varování před cestami do Izraele

USA vydaly varování před cestami do Izraele

Spojené státy vydaly varování před cestami do Izraele kvůli nárůstu násilí mezi Izraelci a Palestinci, informovala dnes agentura AFP. Boje vypukly v pondělí po několikadenních střetech mezi izraelskou policií a Palestinci kvůli Jeruzalému.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Naočkovaní Američané nemusí uvnitř nosit roušky a udržovat rozestupy

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí dnes ve snaze přiblížit Spojené státy normálnímu životu uvolnilo svoje ochranná doporučení pro Američany plně očkované proti covidu-19. Těm podle CDC již v podstatě nehrozí nebezpečí nákazy a v téměř všech případech tak mohou přestat i ve vnitřních prostorách nosit roušky a dodržovat ochranné rozestupy. 

před 11 hodinami

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví příští týden nastaví podmínky pro očkování cizinců

Ministerstvo zdravotnictví příští týden nastaví podmínky pro očkování cizinců v ČR proti covidu-19. Mohlo by být umožněno i samoplátcům, řekl dnes poslancům ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). V úterý ministerstvo vyzval pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), aby se problematikou očkování nepojištěných cizinců zabývalo.

před 11 hodinami

Petr Arenberger

Arenberger vydělával miliony pronájmem budovy vinohradské nemocnici

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) vydělával miliony korun na tom, že pronajímal svoji nemovitost vinohradské nemocnici, kterou řídil. Napsal to dnes server Seznam Zprávy. Ministr podle serveru uvedl, že od 7. dubna, kdy se stal ministrem zdravotnictví, nájemné činí symbolickou korunu měsíčně. Na dotaz, zda nepovažuje za neetické pronajímání své nemovitosti nemocnici, kterou řídil, Arenberger řekl, že smlouva je z právního hlediska v pořádku.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Očkování, ilustrační foto

Jak přimět lidi k očkování? V USA se chystá loterie, v Polsku slevy

Dospělí obyvatelé amerického státu Ohio naočkovaní alespoň jednou dávkou vakcíny proti covidu-19 budou mít v následujících týdnech šanci vyhrát milion dolarů (21 milionů Kč). Celostátní loterii s cílem zvýšit motivaci k očkování ve středu ohlásil místní guvernér Mike DeWine. Vítěz prvního z celkových pěti losování prý bude oznámen 26. května.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Aleksandr Vučič

Do Česka přijede příští týden srbský prezident Vučić

Příští týden do České republiky přijede srbský prezident Aleksandar Vučić, v úterý se na Pražském hradě setká s českým prezidentem Milošem Zemanem. ČTK to dnes řekl mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček. V plánu je bilaterální jednání obou hlav států nebo státní oběd. Půjde o první oficiální návštěvu na prezidentské úrovni v ČR od začátku pandemie.

před 13 hodinami

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama