Protipandemická opatření mohou přinést novou ztracenou generaci, varuje ekonom

NÁZOR - Před desetiletím zanechala globální finanční krize hluboké rány v podobě zničených příležitostí a nezaměstnanosti mladých lidí, deklaruje ekonom Guntram Wolff v komentáři pro server The Guardian. Ředitel think tanku Bruegel dodává, že především v Evropě je toto nadále patrné a nyní hrozí, že koronavirová krize bude mít pro lidi mladší 25 let stejné důsledky.

Reklama

Odvážná opatření jsou nezbytná

Žádný z vůdčích politiků Francie, Itálie či Španělska, ani předsedkyně Evropské komise v posledních projevech zaměstnanost mladých ale neoznačili za prioritu, kritizuje Wolff. Deklaruje, že na nejvyšší politické úrovni je nutné se zaměřit na zamezení rizika vzniku ztracené generace, k čemuž jsou nezbytná odvážná opatření.

"Během finanční krize se americká míra nezaměstnanosti mladých zvýšila ze zhruba 10 % na 19 %, zatímco v Evropské unii stoupla ze 16 % na 26 %," píše ekonom. Dodává, že EU se na hodnoty z roku 2008 vrátila až v roce 2018, v USA klesala nezaměstnanost mladých mnohem rychleji, navíc některé evropské země si vedly mnohem hůř, než byl průměr - v Řecku, Španělsku a Itálii byla i loni nezaměstnanost mladých vyšší než před nárazem v roce 2008.

Nový velký nárůst nezaměstnanosti mladých vyvolaný koronavirovou pandemií se může napravovat opět celé desetiletí, ne-li déle, varuje expert. Vidí již první signály - nezaměstnanost mladých v USA byla letos v červenci dvojnásobná ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, a přestože se v Evropě nezaměstnanost mladých nezvýšila tak dramaticky, stále v prvních dvou letošních kvartálech vzrostla z 15 % na 17 %, zatímco nezaměstnanost ve věkové kategorii nad 55 let poklesla.

Za ještě více znepokojivou považuje autor komentáře skutečnost, že opatření k uvolnění trhu práce vzrostla o 5 %, stejně jako poměr mladých, kteří na hledání práce v dané situaci rezignovali. Některé země, například Španělsko a Chorvatsko, jsou opět zasaženy mnohem hůře, podotýká Wolff. Upozorňuje, že ve Španělsku se nezaměstnanost mladých zvýšila z 32 % na 40 % a v Chorvatsku ze 17 % na 24 %, zatímco v Británii jen z 11 % na 14 %.

"Spolu s Evropou v druhém významném lockdownu existuje riziko, že se tato čísla dále rapidně zhorší," pokračuje ekonom. Vysvětluje, že nezaměstnanost mladých přináší dlouhodobé škody, jelikož pracovníci, kteří jsou v mládí bez práce, zpravidla v životě vydělávají mnohem méně.

Mladí nezaměstnaní hledí do budoucnosti také mnohem méně optimisticky, zpravidla opouštějí později domácnost rodičů a později zakládají vlastní rodiny, konstatuje odborník. Připomíná, že průměrný Ital odchází z domácnosti rodičů až ve 30 letech, tudíž není překvapivé, že porodnost v Itálii patří spolu se Španělskem k nejnižším v Evropě.

Na mladé nelze zapomenout

"Ve zkratce, Evropa si nemůže dovolit opět zapomenout na své mladé," apeluje Wolff. Nabádá evropské instituce, aby přispěly ke snaze vyhnout se další ztracené generaci, o což by se měli zasadit také politici v jednotlivých zemích.

Prvořadou prioritou je přistoupit správně k evropské makroekonomické politice, míní expert. Vysvětluje, že jedním z důvodů pomalého poklesu nezaměstnanosti mladých v EU po finanční krizi z roku 2008 byla druhá vlna recese, která Evropu zasáhla v letech 2011-2013, kdy příliš brzké rozpočtové a měnové utahování zadusilo oživení.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Evropští politici v reakci na pandemii zatím tuto chybu neopakují a poskytují úctyhodnou fiskální podporu, která ale musí ekonomice EU pomáhat alespoň do roku 2023, uvádí autor komentáře. Politikům také doporučuje, aby zahájili cílené podpůrné programy pro přijímání mladých zaměstnanců.

Evropská komise sice přislíbila 22 miliard eur ze zotavovacího fondu EU na podporu zaměstnanosti mladých, to však při existenci tří milionů mladých bez práce napříč Unií není dostatečné, deklaruje ekonom. Domnívá se, že politici jednotlivých zemí budou muset navýšit vlastní rozpočty, aby usnadnili zaměstnávání mladých a vytváření pracovních míst.

Před deseti lety, slibům navzdory, došlo v mnoha částech Evropy k omezení podpory vzdělání, investic a rodin, což postihlo především mladé, upozorňuje Wolff s tím, že toto se nesmí opakovat. Podotýká, že díky uzavření škol žáci zameškávají látku, což ovlivňuje jejich životní příjmový výhled, a to platí především o dětech z rodin, kde není vzdělanostní zázemí takové, aby kompenzovalo ztracenou výuku.

"Tímto způsobem jsou dále prohlubovány nerovnosti v příležitostech," kritizuje odborník. Dodává, že mnoho evropských zemí nyní platí velkou cenu za pomalou digitalizaci škol a univerzit - německé školy například ani půl roku po příchodu koronaviru nedokázaly spustit adekvátní online výukové systémy.

Masivní růst veřejného zadlužení chrání firmy před krachem a zachovává ekonomické struktury, ale pokud chce Evropa zůstat konkurenceschopná, musí do své ekonomiky v budoucnu investovat ještě víc, tvrdí expert. Soudí, že neexistuje lepší investice než ta do mladých lidí, které pandemie v mnoha ohledech zasáhla výrazně více.

Témata:  nezaměstnanost / nezaměstnaní EU EuroZprávy.cz Koronavirus Ekonomická krize

Související

Lidé se chrání před koronavirem, ilustrační foto DOMÁCÍ

Protiepidemická opatření státu hodnotí jako přiměřená dvě pětiny lidí

Opatření státu proti šíření koronaviru považuje 43 procent lidí za přiměřená, podle více než třetiny jsou nedostatečná a 13 procent občanů je vnímá jako přehnaná. Z výsledků dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že oproti únoru se hodnocení opatření významně nezměnilo. Zůstává ale dál výrazně horší než loni v prosinci, kdy za přiměřená označilo vládní opatření 61 procent respondentů.

Ze společnosti

Ve středu přibylo 1261 nakažených, je to dál méně než před týdnem!

Ve středu přibylo 1261 nakažených, je to dál méně než před týdnem!

Ve středu testy v Česku prokázaly 1261 nových případů nemoci covid-19, to je asi o 600 méně než ve stejný den minulého týdne. Očkováno bylo 81.833 lidí, bezmála o 2500 víc než minulou středu a zhruba o 1500 víc ve srovnání s úterým. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Návrat středoškoláků do škol: Načasování není podle ředitelů ideální!

Návrat středoškoláků do škol: Načasování není podle ředitelů ideální!

Načasování návratu středoškoláků k prezenční výuce od 24. května není podle zástupců škol ideální, protože ve stejný den začnou maturity. Řada škol tak zřejmě místo běžné výuky zajistí pro žáky náhradní program. Obnovení prezenční výuky ale jinak zjednoduší organizaci rozvrhu, a to hlavně tam, kde se vyučující střídají v různých třídách.

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Srdjan Plavšič.

Plavšič odmítl prodloužit smlouvu a ve Spartě končí. Lhář a křívák, častují fanoušci Srba

V posledních dnech se spekulovalo o tom, kde bude hrát po sezóně srbský záložník pražské Sparty Srdjan Plavšič. Podle deníku Sport má mít namířeno do konkurenční Slavie, ovšem to srbský fotbalista odmítal jak na sociálních sítích, tak i v přímém rozhovoru s koučem Pavlem Vrbou. Ten ho však pak nepostavil v posledním ligovém zápase s Ostravou (3:1), kde se nevešel do nominace na zápas. Nyní Plavšič odmítl nabídku nové smlouvy se Spartou a je tak jisté, že po sezóně na Letné své angažmá končí. 

před 34 minutami

Ukazatel paliva

Paliva v Česku za poslední týden opět zdražila

Pohonné hmoty v Česku za poslední týden dál zdražily. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 31,88 Kč, před týdnem byl o 30 haléřů levnější. 

před hodinou

Izrael

Sirény poprvé zazněly i na severu Izraele, bombardování Pásma Gazy pokračuje

V noci na dnešek zazněly poplašné sirény varující před dopadem raket poprvé také na severu Izraele. Dosud ostřelování z Pásma Gazy, ovládaného palestinskou skupinou Hamás, dosáhlo jen do jižní a střední části Izraele, informovala AFP. Podle reportéra agentury DPA byla slyšet nejméně jedna exploze také ve městě Tel Aviv. Izraelské letectvo celou noc pokračovalo v bombardování cílů v Pásmu Gazy, zničilo také místní velitelství Hamásu, píše list The Jerusalem Post (TJP).

před 11 hodinami

Emmanuel Macron

Macronova strana stáhla podporu kandidátce, měla na plakátech šátek

Strana francouzského prezidenta Emmanuela Macrona stáhla podporu kandidátce, která se na plakát pro místní volby nechala vyfotit s šátkem na hlavě. Pokračuje tak celostátní debata o nošení muslimských šátků, která by podle agentury AP mohla sehrát významnou roli při prezidentských volbách v příštím roce.

před 11 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Eskalující boje mezi Izraelem a Gazou už mají 60 obětí na životech

Třetí den dnes pokračovaly intenzívní boje a vzájemné ostřelování mezi státem Izrael na straně jedné a palestinskými extremistickými skupinami Hamás a Islámský džihád na straně druhé. Hamás, který ovládá Pásmo Gazy, ohlásil dosud 53 palestinských obětí, v Izraeli je jich sedm. Na obou stranách zemřely také ženy a děti, zraněno je několik set lidí. 

před 12 hodinami

Krajský soud v Ostravě

Státní zástupkyně havarovala v opilosti. Od soudu odešla s podmínkou

Okresní soud v Ostravě uložil ostravské krajské státní zástupkyni Petře Tittkové trest 12 měsíců s podmíněným odkladem na 18 měsíců za loňskou nehodu v opilosti, při níž zranila sebe a řidičku protijedoucího vozu. Rozsudek soudu za ublížení na zdraví z nedbalosti a ohrožení pod vlivem návykové látky je nepravomocný, informovala dnes Česká televize na svém webu

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Benátky

V italských Benátkách už by neměly kotvit velké lodě

Dolní komora italského parlamentu dnes schválila vládní dekret, který zakazuje kotvení velkých lodích v Benátkách. Obří výletní lodě už by tak neměly proplouvat historickým centrem města a kotvit budou zatím v blízkém přístavu Marghera. Informovala o tom agentura ANSA.

před 13 hodinami

Izraelská armáda se chystá k útoku

Izraelská armáda je připravena na pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy

Izrael má možnost zahájit pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy, v tuto chvíli to ale nemá v úmyslu a provádí masivní nálety proti cílům Hamásu. Na briefingu s evropskými novináři to dnes řekl mluvčí izraelské armády Jonatan Konrikus. Případnou pozemní operaci v případě eskalace bojů a dalších izraelských ztrát na životech přitom zcela nevyloučil. 

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Lidé se chrání před koronavirem, ilustrační foto

Protiepidemická opatření státu hodnotí jako přiměřená dvě pětiny lidí

Opatření státu proti šíření koronaviru považuje 43 procent lidí za přiměřená, podle více než třetiny jsou nedostatečná a 13 procent občanů je vnímá jako přehnaná. Z výsledků dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že oproti únoru se hodnocení opatření významně nezměnilo. Zůstává ale dál výrazně horší než loni v prosinci, kdy za přiměřená označilo vládní opatření 61 procent respondentů.

před 14 hodinami

Boris Johnson, britský premiér.

Země vyzývají k snížení napěti v konfliktu mezi Izraelem a Palestinci

K rychlému snížení napětí vyzvala v souvislosti s poslední eskalací konfliktu mezi Palestinci a Izraelem řada zemí i předních světových představitelů, kladou ale důraz na různé aspekty složité situace. Právo Izraele na obranu proti raketovým útokům hnutí Hamás z Gazy zdůraznily nejen Spojené státy, ale třeba také Německo nebo Rakousko. 

před 15 hodinami

George Floyd zabitý policistou v USA

Floydovo úmrtí dle soudce provázely přitěžující okolnosti, Chauvinovi hrozí vyšší trest

Soudce z amerického státu Minnesota Peter Cahill rozhodl, že loňské úmrtí černocha George Floyda provázely přitěžující okolnosti. Bělošskému expolicistovi Dereku Chauvinovi, který byl uznán vinným z Floydovi vraždy a zabití, proto zřejmě hrozí vyšší než obvyklý trest, napsala dnes agentura AP. Dodala, že s přitěžujícími okolnostmi by mohl Chauvin dostat zřejmě maximálně 30 let vězení. Rozsudek Cahill vynese 25. června.

před 15 hodinami

Radovan Karadžič "srebrenický řezník", bývalý bosenskosrbský vůdce

Karadžić si zbytek doživotního trestu za genocidu odpyká v Británii

Bývalý bosenskosrbský předák Radovan Karadžić, odsouzený za válečné zločiny a genocidu, si odpyká zbytek svého doživotního trestu v Británii. Londýn dnes podle agentury Reuters oznámil, že souhlasí s Karadžičovým přesunem z nizozemského Haagu do věznice na britském území.

před 15 hodinami

Jana Maláčová (ČSSD), ministryně práce a sociálních věcí.

Maláčová je pro ukončení Antiviru. Při rozvolňování už ho nechce prodlužovat

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) je pro ukončení programu Antivirus, z něhož stát vyplácí příspěvky na mzdy. Při dalším rozvolňování a příznivém epidemickém vývoji v Česku by už kabinetu nechtěla navrhovat další prodlužování. Ministryně to řekla ČTK. O prodloužení rozhodovala vláda naposledy před necelým měsícem. 

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama