Španělská chřipka: Jak zasáhla vojáky první světové války?

Epidemie španělské chřipky udeřila v době první světové války. Jako první zasáhla vojáky na frontách, kde se nemoc rychle a snadno šířila. Odtud se také dostávala mezi civilní obyvatelstvo.

Reklama

Od léta do podzimu roku 1918 španělská chřipka řádila na frontách první světové války. Zpočátku nemoc zasáhla vojáky jen mírně. Zhruba u jedné třetiny vojáků se objevily příznaky, jako je zimnice a vysoká horečka, která nejčastěji po třech dnech náhle klesla. Častý byl rovněž suchý kašel, nikdy naopak nebyla zaznamenána rýma nebo bolest v krku. K úmrtí nemocných zprvu nedocházelo. Průběh onemocnění se u jednotlivých vojáků na frontě tak moc podobal, že se ujalo mezi muži označení „kamarádská chřipka“. V polních nemocnicích sice umírali vojáci s horečkami a zápalem plic, tyto zdravotní komplikace však byly dávány spíše do souvislosti se závažnými zraněními nebo amputacemi. Plicní potíže se také spojovaly třeba s používáním bojových plynů než se španělskou chřipkou.

Lékaři si všimli brzy šíření nové nemoci mezi vojáky a snažili se nákaze zamezit, a proto se také pokoušeli přijít na to, jakým způsobem se španělská chřipka může mezi jednotlivými oddíly šířit. Jeden z válečných hygieniků v armádní bakteriologické laboratoři jménem Vladislav Švestka tvrdil, že nákaza se přenášela vzduchem od jedné jednotky ke druhé. Do Časopisu lékařů českých tehdy napsal příspěvek: „V posledních týdnech měl jsem příležitost pozorovati přes 500 onemocnění „španělskou nemocí“ v okruhu našeho sboru. Onemocnění toto nebylo přeneseno jak obyčejně z etapy do fronty, nýbrž naopak z fronty do etapy. Ostatně nebylo nám tajno, že nepřátelské sbory jsou již delší dobu touto epidemií ve značné míře postiženy. Poněvač zavlečení infekce zajatci v tu dobu nepřicházelo dobře v úvahu, dalo se v tomto případě pomýšleti hlavně na infekci vzduchem, k čemuž hlavně pravidelný vít z jihu „ora“ asi značně přispěl.“

Ačkoliv se chřipka označuje jako “španělská“, ve Španělsku se poprvé neobjevila, i když se to tak zpočátku jevilo z toho důvodu, že právě ze Španělska pocházelo o nemoci nejvíce zpráv. V jiných zemích se kvůli snaze o zabránění paniky o novém onemocnění veřejnost neinformovala. Španělská chřipka měla svůj původ zřejmě na území Číny, kde byli první nemocní zaznamenáni již na konci roku 1917. Epidemický ráz chřipky nastal na jaře roku následujícího, a to ve vojenském táboře Camp Funston v americkém Kansasu. S pohybem nakažených vojáků se nemoc přenášela dál.

Španělská chřipka se šířila z Ameriky a následně ze západní fronty do střední Evropy, odtud dále směrem na východ a na jih. Vojáci pak onemocnění přiváželi z fronty i do svých domovů, a epidemie tak propukla i mezi civilním obyvatelstvem. Protože španělská chřipka zasáhla mnoho vojáků v samém závěru války, znemožnila některým z nich návrat domů. Zaznamenány byly případy, kdy nemocní vojáci v horečkách utíkali zoufale z nemocnic domů, čímž však docházelo nejenom ke zhoršení jejich zdravotního stavu, ale také k šíření nemoci. Právě na podzim roku 1918 se španělská chřipka ukázala ve své kruté podobě – způsobovala závažné zdravotní komplikace a často i úmrtí.

Nové onemocnění šířící se mezi vojáky zaznamenala také válečná propaganda. Nejprve se objevovaly „dobré“ zprávy, že armáda protivníka je zasažena vážnou chorobou, která je smrtelná, a snižuje tak počty bojeschopných vojáků. Později se zveřejnila zpráva obviňující nepřítele za vypuknutí epidemie španělské chřipky a jejího šíření, někdy byla německá strana dokonce osočována, že pomocí smrtelné choroby chce vést jakousi biologickou válku. Články informovaly o nasazování infikovaných ryb německými ponorkami do moří nebo o německé výrobě aspirinových tablet s infekcí španělské chřipky. Mnohdy se španělská chřipka dokonce označovala jako německý mor. Teprve několik let po skončení války vyšlo najevo, že onemocnění se objevilo poprvé již na konci roku 1917 v Číně a mezi vojáky se dostalo z Ameriky.

Témata:  historie I. světová válka EuroZprávy.cz nemoci španělská chřipka

Související

Badatelka Václava Jandečková naznačuje, že společnost se dopustila naivního omylu, když nepovažovala za nutné po pádu režimu zrušit KSČ. „A podívejte se na dnešek, jak se nám naše rozhodnutí vymstilo. Téměř dvaatřicet let po převratu si komunisté užívají moci, jakou od Sametové revoluce nikdy neměli,“ říká ke stoletému výročí založení KSČ. NÁZORY

Komunismu jsme na rozdíl od nacismu dveře nikdy nezavřeli. Charta 77 bořila základy režimu, říká badatelka

ROZHOVOR – Její dědeček Oto Tulačka, který po Únoru 1948 vybudoval převaděčskou síť, strávil v krutých bolševických kriminálech patnáct let. Badatelka Václava Jandečková tak ve své rodině dokonale poznala, jaké zlo a bezpráví umí komunismus napáchat. Založení KSČ, která se zrodila na den přesně před sto lety, je pro ni mementem, které stále trvá. „Komunismu jsme na rozdíl od nacismu dveře nikdy nezavřeli. Je ostudné, že jsme v roce 2018 dovolili, aby v Den památky obětí komunistického režimu vznikla vláda v čele s bývalým agentem Státní bezpečnosti, a to právě díky podpoře KSČM,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Václava Jandečková.

Zámek Koloděje. REVUE

Zámek Koloděje – první letní sídlo prezidenta Tomáše G. Masaryka

Zámek Koloděje, původně středověký hrad, se nachází v dnešní části hlavního města Praha-Koloděje. Ač je jeho historie poměrně dlouhá a pestrá, objekt vstoupil v obecnou známost spíše v rámci restitučních sporů mezi státem a rodinou Kumperů, které skončily zhruba před 10 lety. Málo kdo ovšem ví, že zámek krátce sloužil jako první letní sídlo prvního československého prezidenta. 

Ze společnosti

Policie si došlápla na Hamáčka! Řeší jeho cestu do Moskvy a podezření z trestných činů!

Policie si došlápla na Hamáčka! Řeší jeho cestu do Moskvy a podezření z trestných činů!

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila úkony trestního řízení v případě neuskutečněné cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Uvedla to dnes Česká televize. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej na dotaz ČTK sdělil, že podezření se týká spáchání dvou trestných činů, konkrétně ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby.
Policisty v Uherském Hradišti napadli fotbaloví chuligáni: Hrozí jim 4 roky!

Policisty v Uherském Hradišti napadli fotbaloví chuligáni: Hrozí jim 4 roky!

Fotbaloví fanoušci napadli v sobotu večer v Uherském Hradišti policejní hlídku. Policie v souvislosti s incidentem zadržela pět lidí, za násilí proti úřední osobě a výtržnictví jim hrozí až čtyři roky vězení. Dva napadení policisté neutrpěli vážnější zranění, poškozené je však služební auto, sdělila dnes ČTK policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Hotel, ilustrační foto

Hoteliéři otevření vítají, ubytování do příštího týdne přichystat stihnou

Hoteliéři, které dnes oslovila ČTK, otevření ubytovacích zařízení od příštího týdne vítají. Jsou připravení a do pondělí vše přichystat stihnou. V prokazování bezinfekčnosti a dodržování protiepidemických opatření nevidí problém. O otevření ubytovacích zařízení bez omezení kapacity pro rekreační účely od 24. května dnes rozhodla vláda.

před 5 minutami

Ilustrační foto

Na teoretickou výuku VŠ je 24. května podle škol už pozdě

Na obnovu teoretické výuky vysokých škol od 24. května, jak dnes rozhodla vláda, je pozdě. Semestr už totiž končí a začínají zkoušky, řekli ČTK zástupci škol. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dnes médiím řekl, že si je vědom, že řada vysokých škol přechází do zkouškového období. Přesto je podle něj důležité dát školám prostor pro setkání studentů. Fungování škol vláda omezila kvůli epidemii nemoci covid-19.

před 8 minutami

F-16 Israel Defense Forces

Může Izrael bombardovat Gazu a získávat přátele v Perském zálivu?

Pohled na zkázu v Gaze nejspíš Izraeli znesnadní cestu k největší diplomatické ceně, jíž je uznání od Saúdské Arábie. Zatím se však zdá, že další bohaté arabské státy Perského zálivu, které loni navázaly diplomatické vztahy s Izraelem, nemají v úmyslu to měnit, píše agentura Reuters.

před 53 minutami

Petr Arenberger

Od 24. května bude moci na kulturu uvnitř 500 lidí, venku až 1000

Od 24. května se bude moci kulturních akcí venku zúčastnit až 1000 lidí, musí ale tak být naplněna maximálně poloviční kapacita prostoru. Budou se moci konat také akce uvnitř s účastí maximálně 500 diváků a pořadatelé také mohou obsadit maximálně polovinu celkové kapacity. Na tiskové konferenci po jednání vlády to dnes řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).

před hodinou

Jan Hamáček

NCOZ zahájila úkony trestního řízení v případě neuskutečněné cesty Hamáčka do Moskvy

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila úkony trestního řízení v případě neuskutečněné cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Uvedla to dnes Česká televize. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej na dotaz ČTK sdělil, že podezření se týká spáchání dvou trestných činů, konkrétně ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby.

před hodinou

Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí

Lavrov vysvětloval zařazení ČR a USA na seznam "nikoliv přátelských" států

Nepřátelskými kroky Prahy a Washingtonu dnes podle ruské tiskové agentury TASS objasnil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zařazení Česka a Spojených států na seznam "nikoli přátelských" států. Za "hanbu" přitom označil, jak Česko "rozmazává" sedm let starý příběh výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích, a kritizoval "zmatené" vyšetřování tohoto incidentu spojené s předkládáním stále "nových verzí".

před hodinou

před hodinou

Penál

Více než polovina LGBT studentů v Evropě zažila ve škole šikanu

Více než polovina mladých lidí v Evropě z řad komunity LGBT+ zažila ve škole nejméně jednou šikanu kvůli své sexuální orientaci. Vyplývá to ze zprávy Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) a mezinárodní organizace zaměřené na podporu sexuálních menšin IGLYO. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Virus Bizzaro začal napadat banky v Evropě a Americe

Nový škodlivý program Bizzaro napadl Evropě a v Jižní Americe, ze které pochází, přes 70 bankovních institucí. V Česku se zatím neobjevil, ale zaznamenali ho v Německu. Uvedla to dnes antivirová společnost Kaspersky.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Obchod s oděvy

Návštěvnost některých obchodů byla vyšší než průměrný víkend

Víkendová návštěvnost některých prodejen byla podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) zhruba 20 procent nad průměrným víkendem roku 2019. Potvrdilo se tak podle něho, že jsou oblasti, kde on-line nákupy nikdy nenahradí fyzický zážitek v obchodě. Týká se to hlavně oblečení, obuvi, nábytku a vybavení do domácnosti. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Rozbor vody z Bíliny otravu nepotvrdil, za smrtí ryb stojí něco jiného

Rozbor vzorků vody z řeky Bíliny, který nechal provést městský úřad v Bílině na Teplicku, odhalily, že ryby v řece 2. května uhynuly kvůli bakteriální infekci. Otravu zvířat tak rozbor nepotvrdil. Za úhynem může stát podle Heleny Volfové, vedoucí oddělení životního prostředí městského úřadu, například eroze půdy. Volfová to dnes řekla ČTK. Nic toxického neodhalily ani výsledky vzorků odebraných podnikem Povodí Ohře. 

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Zahrádky ožily. Už se mně po vaší kuchyni stýskalo, slyší hospodský. Aby přežil, utratil úspory

REPORTÁŽ - Jakmile uviděl své štamgasty, zřetelně pookřál. Oči restauratéra Tomáše Urbana zářily radostí, v hlase byla znát úleva, že konečně mohl přivítat letité hosty ve svém podniku, i když zatím jen na zahrádce. Když šéf Restaurace Chodovská tvrz na pražském Jižním Městě obsloužil první zákazníky, zvážněl. „Vláda se během koronavirové krize na lidi v gastronomii doslova vykašlala. Bonusy, které jsme od státu získali, nestačily ani na pokrytí nákladů. Abych podnik mohl udržet, utratil jsem všechny úspory a ještě jsem si musel půjčit, neboť nikdo vám nic neodpustí. Jsem rozladěný, jak se kabinet k živnostníkům zachoval,“ říká Tomáš Urban, jehož EuroZprávy.cz v první den rozvolnění zahrádek navštívily.

před 3 hodinami

Jana Maláčová (ČSSD)

Maláčová: Resort práce by měl z Národního plánu obnovy získat 26 miliard

Resort práce by měl z Národního plánu obnovy (NPO) získat v příštích letech podle návrhu 26 miliard korun. Peníze chce využít na sociální služby, na přípravu na změny na trhu práce a na výstavbu jeslí. Na tiskové konferenci ČSSD to dnes řekla její místopředsedkyně a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). O chystaném využití peněz z NPO by měla dnes rozhodovat vláda.

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama