Nová inscenace Braňa Holička si bere na paškál český showbyznys a Zlatého slavíka

Na scénu divadla Reduta se po divácky oblíbených projektech Černá labuť a Kmeny opětovně vrací autor a režisér Braňo Holiček, aby zde završil volnou inscenační trilogii věnovanou lidské společnosti v proměnách času.

Přidejte svůj názor

Hlavní představitelé z činohry Roky a kroky

Braňo Holiček se zabývápředevším autorskou tvorbou, při zkoušení často využívá kolektivní improvizaci. Ve většině případů je zároveň autorem (resp. spoluautorem) divadelních textů. Jde bezpochyby o jednoho z nejinvenčnějších mladých umělců, jeho tvorba je zajímavá nejen způsobem, jak pracuje, ale i neotřelými tématy, která si pro své projekty vybírá.

Díla, jež tvoří, ale nejsou jen univerzálním obrazem dnešního komplikovaného a složitého světa, spíše upřímnou snahou o rozklíčování příčin a důsledků odcizené současnosti.Tentokrát se ovšem nevěnujepouze žhavé současnosti, ale ponoří se i do minulosti. Do inspirativních a nadějných šedesátek. Do osmdesátek – neonové říše divů, účesů, které držely i v prudkém větru, spousty disco muziky a decibelů lásky. Do divokých a lehce nevkusných devadesátek.

img-responsive

činohra Roky a kroky (NdB) | foto: Jakub Jíra

Základním inspiračním zdrojem se stala odvrácená strana českého show bizáru, i jeho přátelské vazby s polosvětem zločinu i byznysu, a zástup domácích imagemakerů kulturního pekla. A zejména anketa Zlatý – či později Český – slavík!

V době, kdy v Československu fungovala volba jedné strany a jednoho televizního programu, mohli lidé najednou volit mezi desítkami zpěváků. Mohli k něčemu dokonce svobodně vyjádřit svůj názor a nikdo je nevyslýchal, když na lístek napsali jméno,byť bylo jakkoliv divné. Jistě, dávno pryč jsou časy, kdy před redakcí Mladého světa stávaly pytle nacpané hlasovacími lístky.

img-responsive

činohra Roky a kroky (NdB) | foto: Jakub Jíra

Dnes můžeme hlasovat klidně kdekoliv. Z kapsy vytáhneme mobil a naťukáme třeba, třeba… GOTT! A pak odešleme. Tedy – až do loňska. Letos se populární anketa totiž zcela odmlčí. Řekněte sami – není to škoda?!
Inscenace chce diváka mimo jiné lehce znejistět, donutit ho přemýšlet nad otázkou, zda je Slavík opravdu jen měřítkem popularity či neškodnou zábavou pro masy. A zda by ho vůbec fakt, že určitý umělec dostane státní vyznamenání, měl znepokojovat.

Je to tedy jedno, nebo ne? Pokud vnímáme konkrétní interprety a jejich hudbu jen jako takové „milé neškodné retro“, nerelativizujeme tak trochu i jejich (občas diskutabilní) činy? A měli bychom se nad něčím takovým vůbec trápit? Právě o tom je divadelní představení Roky a kroky.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Divadlo Husa na provázku vstupuje do nové éry. Nová umělecká šéfka má…

23.01.2019 20:09 Na tiskové konferenci v polovině ledna představili noví divadelníci „Husy“ hodně nového. Proto rádi…

Na Kanárských ostrovech se stojí fronta na brněnského Ježíše

22.01.2019 21:58 Další mezinárodní úspěch si na své konto může připsat soubor Městského divadla Brno. Po pětkráte …

RECENZE: Při sledování konverzační komedie Horská dráha se budete cítit…

20.01.2019 12:40 RECENZE - Novou sezónu Divadla Bolka Polívky zahájila francouzská komedie s názvem Horská dráha. Ve…

Dvorní fotograf Divadla Bolka Polívky Jiří Salik Sláma představí to…

11.01.2019 17:24 Brno - Snímky Jiřího Salika Slámy jsou s Divadlem Bolka Polívky spjaty už 8 let. Vzájemnou symbiózu…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama