Nová inscenace Braňa Holička si bere na paškál český showbyznys a Zlatého slavíka

Na scénu divadla Reduta se po divácky oblíbených projektech Černá labuť a Kmeny opětovně vrací autor a režisér Braňo Holiček, aby zde završil volnou inscenační trilogii věnovanou lidské společnosti v proměnách času.

Přidejte svůj názor

Hlavní představitelé z činohry Roky a kroky

Braňo Holiček se zabývápředevším autorskou tvorbou, při zkoušení často využívá kolektivní improvizaci. Ve většině případů je zároveň autorem (resp. spoluautorem) divadelních textů. Jde bezpochyby o jednoho z nejinvenčnějších mladých umělců, jeho tvorba je zajímavá nejen způsobem, jak pracuje, ale i neotřelými tématy, která si pro své projekty vybírá.

Díla, jež tvoří, ale nejsou jen univerzálním obrazem dnešního komplikovaného a složitého světa, spíše upřímnou snahou o rozklíčování příčin a důsledků odcizené současnosti.Tentokrát se ovšem nevěnujepouze žhavé současnosti, ale ponoří se i do minulosti. Do inspirativních a nadějných šedesátek. Do osmdesátek – neonové říše divů, účesů, které držely i v prudkém větru, spousty disco muziky a decibelů lásky. Do divokých a lehce nevkusných devadesátek.

img-responsive

činohra Roky a kroky (NdB) | foto: Jakub Jíra

Základním inspiračním zdrojem se stala odvrácená strana českého show bizáru, i jeho přátelské vazby s polosvětem zločinu i byznysu, a zástup domácích imagemakerů kulturního pekla. A zejména anketa Zlatý – či později Český – slavík!

V době, kdy v Československu fungovala volba jedné strany a jednoho televizního programu, mohli lidé najednou volit mezi desítkami zpěváků. Mohli k něčemu dokonce svobodně vyjádřit svůj názor a nikdo je nevyslýchal, když na lístek napsali jméno,byť bylo jakkoliv divné. Jistě, dávno pryč jsou časy, kdy před redakcí Mladého světa stávaly pytle nacpané hlasovacími lístky.

img-responsive

činohra Roky a kroky (NdB) | foto: Jakub Jíra

Dnes můžeme hlasovat klidně kdekoliv. Z kapsy vytáhneme mobil a naťukáme třeba, třeba… GOTT! A pak odešleme. Tedy – až do loňska. Letos se populární anketa totiž zcela odmlčí. Řekněte sami – není to škoda?!
Inscenace chce diváka mimo jiné lehce znejistět, donutit ho přemýšlet nad otázkou, zda je Slavík opravdu jen měřítkem popularity či neškodnou zábavou pro masy. A zda by ho vůbec fakt, že určitý umělec dostane státní vyznamenání, měl znepokojovat.

Je to tedy jedno, nebo ne? Pokud vnímáme konkrétní interprety a jejich hudbu jen jako takové „milé neškodné retro“, nerelativizujeme tak trochu i jejich (občas diskutabilní) činy? A měli bychom se nad něčím takovým vůbec trápit? Právě o tom je divadelní představení Roky a kroky.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

RECENZE: Don G: Vtipná opera z Českých Budějovic

11.03.2019 13:47 Recenze - Je to už skoro rok (květen 2018) co Opera Jihočeského divadla uvedla v premiéře velmi…

Národní divadlo Brno představilo premiéry pro sezonu 2019/20. Na co se…

07.03.2019 13:38 Národní divadlo Brno představilo na tiskové konferenci své premiéry pro divadelní sezonu 2019/20.…

Balet Romeo a Julie oslaví 80. let od světové premiéry v Brně. Slavnostní…

02.03.2019 13:00 Brno - Prokofjevovo baletní drama Romeo a Julie mělo světovou premiéru v Národním divadle Brno 30.…

Zemřel Peca. „Nezapomeneme,“ zní z Divadla Husa na provázku

01.03.2019 17:40 Divadlo Husa na provázku se loučí se svým zakládajícím členem a brněnskou hereckou legendou Jiřím…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama