RECENZE: Liliom. Hra Ference Molnára, která v divákovi zanechá hlubokou stopu

Maďarský spisovatel a dramatik Ferenc Molnár (1878 – 1952) byl autorem knížky Kluci z Pavelské ulice (maďarsky A Pál utcai fiúk) napsané v roce 1907, kde parta kluků, kteří bojují o opuštěný pozemek uprostřed Budapešti, prožívá svá dobrodružství, aby nakonec nejmladší hrdina umřel na hloupé nachlazení. Kniha se postupně stala oblíbenou četbou starších dětí v celé Evropě (a najdou se obhájci tvrzení, že byla inspirací i pro stěžejní dílo Jaroslava Foglara). Ovšem Molnár prožil největší slávu jako dramatik a stal se celosvětové uznávaným svou divadelní hrou LILIOM. (1909).

Příběh se odehrává částečně v Budapešti  a částečně v nebeském očistci.  Liliom, domýšlivý  a násilnický fešák od kolotočů se zamiluje do hezké služebné Julie. Když oba ztratí práci, Liliom se projeví i jako násilník . Když mu ale jeho láska řekne, že čekají dítě, je bláznivě šťastný a souhlasí s účastí na zločineckém přepadení, aby rodině zajistil start do budoucnosti. Když ho policie dopadne,  Liliom se zabije, aby se vyhnul vězení. Dostane se do očistce, ale o šestnáct let později se může na jeden den vrátit na Zem, aby udělal dobrý skutek pro svou nyní dospívající dceru Louise. Pokud uspěje, bude mu umožněno vstoupit do nebe. U toho „pokusu“ neuspěje a je poslán do pekla. 

Zdá se, že je to obyčejný pohádkový motiv, který nepostrádá i humorný nadhled i  tragiku postav a lze v něm cítit tak trochu inspirace i pro budoucí Obrácení Ferdyše Pištory, Františka Langra. Postavy z Liliomu mají blízko i k jeho dramatu Periférie. V české literatuře najdeme také inspirace z Liliomnu v osudech některých protagonistů  v románě Eduarda Basse, Cirkus Humberto a našlo by se toho v literatuře naší i světové více. Liliom se stal inspirací, putujícím sujetem mnoha významných děl. A samotné Molnárovo drama bylo realizováno v několika jevištních i ve filmových verzích. Nejslavnější asi je muzikál CARUSEL, tedy Kolotoč, slavné autorské dvojice Rodriges – Hammerstein (1945) který byl také zfilmován (1956).

Podívejme se tedy na čerstvou premiéru tohoto díla, do Mahenovy činohry Národního divadla v Brně. Hlediště bylo zaplněno tak na 80%. Všichni diváci ozdobeni rouškami, hodně ta ozdoba překážela, ale co se dá dělat. Dokud nebude obyvatelstvo přeočkováno, musíme to vydržet…

Režisér Štěpán Pácl, absolvent DAMU (2007) má za sebou hodně režií, dá se říct, v divadlech od Chebu po Ostravu. Je dnes kmenovým režisérem NDB a pro žánr, který si vybral,  má svůj důvod, vždyť kdysi režíroval  také  Langerovu Periférii. Dramaturgem byl  Milan Šotek, který z překladu Jiřího Zemana vybral to podstatné.  Lez konstatovat, že celý příběh, spolu se scénografkou Pavlou Kamanovou s kostýmy Aleny Dziarnovich působí minimalisticky, s důrazem na hlavni protagonisty a scénické prostředí. Na otočné konstrukci je náznak kolotoče, na něm a pod ním se vše odehrává. Autoři inscenace oprostili jeviště i příběh od všeho, co by mohlo připomínat laciné show a soustředili se JENOM na to podstatné. O hulvátovi a děvkaři LILIOM se dovídáme jenom krátkými opisy jiných účinkujících, on sám se nám takový nemůže jevit, není na to v akcích protagonistů prostor. Celé jevištní prostředí je až tak minimalistické, že se tam nemůže vytvořit atmosféra kolotočové zábavy, kýčového a povrchního života lidí, kteří to vše prožívají. Tak se totiž hra LILIOM většinou na jevištích prezentuje. Na druhou stranu, tím že byl příběh oproštěn od všech více méně vizuálních efektů, vytvořil se prostor pro jednání jednotlivých postav a dostatečně silně na diváky příběh působí, oproštěn od všeho zbytečného. Nejsem schopen posoudit, který přístup realizace je lepší, výmluvnější.  Kdo zná velikolepý americký muzikál, ten se přiklání k té bohaté vizuální podobě. Překvapen čistým příběhem v Mahenově divadle, sympatizuje pak divák s tou jednoduchou a „skromnou“ verzí.

Právě verze, o které je řeč v brněnské premiéře, dala vyniknout hereckému umění protagonistů. Liliom Jakuba Dejmala je robustný samorost, který dřív koná a až potom myslí. Je to přesně Molnárova postava od kolotočů.  Julča Petry Lorencové je křehká, poddajná, prostě služka v práci i v životě. Rádi ji diváci věří. Hezkou pozici má vybudovanou v příběhu majitelka kolotoče Muškátová, Evy Novotné. Přísná a spravedlivá, dovede však odhalit svou zranitelnost. Máři a Hugo, v podání Annetty Nesvadbové a Jakuba Svojanovského jsou protipólem  manželského páru Julči s Liliomem. Milující a vyrovnaní, spokojení se svým stavem. Tak Molnár tyto postavy jako protiklad k ostatním napsal, věrni jeho představě, ten pár své zahrál. Lze pochválit všechny herce, kteří naplnili představu autora i režiséra. Snad ještě zvlášť se stojí za to zmínit o nebeském komisaři, Jana Grygara. Určitě si s radostí zahrál toho super spravedlivého a moudrého Pánaboha.  K dobrému vyznění inscenace ještě hodně přispěl Emil Machain s svým vibrafonem, který velmi citlivě se svým živým nástrojem na proscéniu, doprovodil veškeré dění na jevišti. Poklona patří režisérovi Štěpánovi Páclovi, že s hudebníkem chytře vytvořil patřičnou atmosféru na jevišti.

Summa summarum, Molnárův Liliom se v Mahenově divadle v Brně povedl. Můžeme mít různé názory na to, jestli realizovat tuto hru minimalisticky, s důrazem na pohnutky a osudy protagonistů, nebo dát příběhu pestrobarevný vzhled s kolotočovou atmosférou – tak se totiž hra často inscenuje. Není jednoduché posoudit přednosti té či oné verze. Jisté však je, že inscenace v Mahenově divadle bude v repertoáru patřit k těm úspěšným.

Hodnocení: 90 %

Liliom - Život je kolotoč

autor: Ferenc Molnár překlad: Jiří Zeman režie: Štěpán Pácl dramaturgie: Milan Šotek scéna: Pavla Kamanová kostýmy: Alena Dziarnovich hudba: Jakub Kudláč hudební nastudování: Petr Svozílek

Osoby a obsazení

Liliom: Ivan Dejmal Julča: Petra Lorencová Máří: Annette Nesvadbová j. h., Zuzana Černá Hugo: Jakub Svojanovský Muškátová: Eva Novotná Švihák: Pavel Doucek Hollunderová: Monika Maláčová Lujza : Zuzana Černá, Štěpánka Romová j. h. Komisař (pozemský i nebeský), Soustružník: Jan Grygar Linzmann, Nuzák: David Kaloč I. strážník (pozemský i nebeský): Pavel Čeněk Vaculík II. strážník (pozemský i nebeský): Vratislav Běčák j. h. vibrafonista: Emil Machain

Související

Více souvisejících

recenze Mahenovo divadlo

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 7 hodinami

včera

včera

Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž

Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy