RECENZE: Čechovův Racek v Národním divadle v Brně patří k těm nejlepším hrám

Divadelní hra, v níž Anton Pavlovič Čechov (1860–1904) zobrazil milostné a rodinné vztahy, je obrazem utrpení ruské venkovské společnosti, rádoby vzdělané, intelektuální, na prahu dvacátého století. Místo romantických hrdinů, na jaké byl divák zvyklý, je tu najednou bezradnost a bolesti člověka na. Hrdinové svádí souboj se všedností, touží osvobodit se z běžného banálního života a žít lepší, krásnější život.

Čechovovy postavy věří, že takového života dosáhnou buď láskou, nebo uměním, a tak se upínají k lásce a k múzám, zatímco se jejich bytí stává nesnesitelným. Racek, inscenovaný v Moskevském uměleckém divadle roku 1898, se stal asi první hrou moderního dramatu. Jeho laskavý, ale také krutý a neúprosný pohled na člověka počátku století je divákům i tvůrcům blízký i v současnosti. Strachu z banality, z nudy se totiž lidé sotvakdy zbaví. Čechov promlouval ke svým současníkům a to netušil, jak si budou lidé cizí, jak budou stejně bezradní v té dnešní super komunikační době.

Racek je hra, která se často inscenuje po celém světě. V dobách, kdy se u nás budovaly „krásné zítřky“, se Čechov uváděl velmi často, protože se to primitivním ideologům kultury hodilo, vždyť co je ruské, je taky sovětské. A divadelníci, ti rádi nacházeli mnohé paralely života zoufalců v Rackovi, se životem občanů „socialistické vlasti“. Proto jsem viděl Čechovova Racka mnohokrát.

Mám možnost porovnávat a musím… a rád konstatovat, že dnešní inscenace v NdB patří k těm nejlepším, jaké jsem kdy viděl. Mohu mít mírné výhrady ke scéně – především před přestávkou, která se mi jevila opuštěná, chudá. Racek se nejčastěji inscenoval v bohaté stavbě měšťanského eklektismu té doby. O to víc vynikla prázdnota a bezradnost aktérů v prostředí křesel, stolečků, lamp a dalších dekorací venkovského bohatství carské kultury. Po přestávce se však scéna zásadně mněni, tak jak ji předepisuje autor, vidíme prosklenou verandu, za kterou je cítit ruskou přírodu.

Nejčastěji se používalo jisté klišé – břízový háj s náznakem jezírka. Vůbec nepřekáželo, že břízy v této inscenaci chybí. Naopak působivě na diváka dolehlo nepříznivé počasí, se skutečným deštěm za verandou. To všechno jsou však vnější znaky inscenace.

Mnohem důležitější a vskutku čechovovská je atmosféra hraného příběhu. Protagonisté asi věrni teorii herectví Stanislavského (vždyť to byl on, který se věnoval na příkladě Čechovových her, spolu s Dančenkem, v později slavném divadle MCHAT původní teorii dramatu a hraní v dramatu. (Moje výchova k herectví, Dotvoření herce).  Takže pod chytrým a citlivým režijním vedením Štěpána Pácla, v dramaturgii Jaroslava Jurečky. (Nemám k dispozici původní text, ale mám dojem, že zde bylo občas škrtáno, což vůbec nepřekáží. Inu dnes je doba jiná, rychlejší…) Herci hráli příkladně, kultivovaně v intencích svých rolí. Žádné extempore, ke kterému text občas může svádět. Čechov je moudrý a nemusí se k němu nic přidávat. Naopak, vážil jsem si důraz právě na moudra, která herci velmi citlivě interpretovali. V popředí je vždy dramatický střet názorů, a právě tento prvek byl v herectví interpretů nejdůležitější. Je zajímavé, že Čechov se ve svých hrách hlouběji věnoval ženským postavám. Ale v této interpretaci Racka to cítit nebylo. Netuším proč. Asi vyváženou dramaturgií a režií.

Kostýmy Aleny Dziarnovich i scéna Jána Tereby působili nenuceně, vhodně zapadaly do obsahu inscenace. Takže ano. Divadelní hra Skakuna – tak se totiž rusky řekne racek, byla velmi dobrá a jediné, co hodně překáželo, byly roušky, které diváci až na malé výjimky skutečně měli nasazené.  Dýchá se v tom příšerně… Dožijeme se někdy umění bez roušek...? Kdoví, prozatím to moc optimisticky nevypadá.

Hodnocení: 80 %

Související

Salome

RECENZE: Salome je bezchybně realizovaná opera Národního divadla v Brně

Triptych „ Tři povídky“ (Trois Contes) od Gustava Flauberta, poprvé vydané v roce 1877, je asi první moderní zpracování dávnověkého biblického příběhu, o Salome. Oscar Wilde pro napsání divadelní hry (1891) použil právě tento, dá se říct krvelačný biblický příběh o Salome, Herodiadě a stětí Jana Křtitele. Do Judeje přijíždí římský správce Sýrie a probíhá bohatě popisovaná opulentní hostina. Herodiada pomocí intriky přiměje svého manžela Heroda, aby se zamiloval do její dcery Salome. Jejím prostřednictvím pak dosáhne popravy proroka Joachanana, hlásajícího příchod Mesiáše.

Více souvisejících

Národní divadlo Brno recenze

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

včera

včera

včera

včera

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy