RECENZE: Jiráskova Lucerna patří navzdory chybám k tomu lepšímu v Mahenově divadle v Brně

Klasika českého divadelnictví, Lucerna, žije v povědomí lidí, jako něco z devatenáctého století, ovšem premiéru měla v Kvapilově režii v Národním divadle v Praze až v roce 1905. Sám Jirásek, post romantik a tvůrce našich vybájených dějin, měl potřebu kulturně povznést a sebevědomím podpořit český národ. Díky schopnosti vytvořit své „dějiny“ krásným jazykem, který voněl vznešenou minulostí Čechů, mohli čtenáři – a nejenom děti – uvěřit, že Praotec Čech je ten krásný moudrý strejda s bílou bradou.

. Mladočech Jirásek byl vlastenec a z tohoto úhlu se musíme dívat na celé jeho dílo.  Ovšem pohádková hra Lucerna se dost vymyká z jeho historizujících děl. Je to drama vzdoru nesmyslné administrativě nadřízených, je to oslava odvahy a zdravého rozumu, platná nejenom v Čechách, ale v celé rozvíjející se civilizaci začínajícího dvacátého století. Jiráskova Lucerna je napsaná tak skvěle, že k nám promlouvá i do 21. století.

V dnešní době „objevování“ moderních principů jevištního umění se často setkáváme s hledači nových a někdy až šokujících scénických realizací. Naštěstí umělecký šéf a dramaturg Lucerny, Milan Šotek, šel opačným směrem. Představuje nám Jiráskovo pohádkové drama jako rekonstrukci původního textu. Krásný, až staromilský jazyk, klasická výstavba děje. Stejnou cestou se pustil do režie nový člen tvůrčího týmu Mahenova divadla, Štěpán Pácl. Jeho režie počítá s klasickým herectvím, založeným na procítěném jednání postav a zde je dobré konstatovat, že režisér plně využil talentované herce činohry a velmi rychle se dostal do prožitků a myšlení ansámblu NDB. Za sebou má dvanáct úspěšných let režírování, od Prahy po Ostravu a tak není divu, že mu činohra NDB nabídla stálé angažmá.

Celkový dojem z představení je velmi dobrý, i když se v některých detailech ne všechno povedlo. Takže zde je předem krátký výčet ehm…negativ:

Některé inscenace instalují v popředí hry Lucerna skutečnu vodu v bazénku, byť s pěti centimetrovou hloubkou. Brněnská Lucerna dokazuje, že to není potřebné, že iluze vody v popředí se dá dobře vytvořit tím, jak protagonisté překonávají vodní překážku po kamenech. A divák to přijímá, těší se i z komických výstupů, kde například šumař Klásek s klarinetem balancuje na kamenech a hrozně se přechodu vody bojí. A najednou..? Hlavní protagonisté příběhu řeší klíčové situace dialogu a stojí… ve vodě! Naopak vodníci, kteří jediní by nemuseli vodu respektovat, přecházejí po kamenech, stejně jako lidé. Pro diváka začíná byt iluze nečitelná.

Scénu navrhla stálá spolupracovnice režiséra, Pavla Kamanová. Umně vytvořila atmosféru bažin a tajemných zákoutí ve velkém volném prostoru jeviště. Ovšem důležitá součást inscenace, stará lípa, se ji moc nepovedla. Připomínala spíš baobab, chudý na větve i listy. Chválím snahu o propojení minimalistického prostoru s realistickým stromem. Ovšem ten se nepovedl.

Celý příběh se začíná ve světničce, které je orámovaná dost nešikovnou oponou. Velmi a zbytečně tento prvek vyčnívá z celkové koncepce jinak volného prostoru jeviště. To řešení navíc přinutilo živý houslový sextet usednout někde bokem, aby se pak v celé pokračující inscenaci přemístil k horizontu. To zbytečné přemísťování rozbíjelo kompaktnost scény.

Zelené víly, či rusalky, bludičky, občas pobíhající po scéně, vytváří však nefunkční prvek.  Myslím, že z pohybové spolupráce Merkéty Pimek Hrabalové mohlo vzejít víc nápadů, jak atmosférou těch slečen v zeleném obohatit inscenaci. Nefunkční běhání občas tam, občas sem, atmosféru jinak funkční mizanscény  jenom ruší.

Tak, to bychom si odbyli tu nepříjemnější část recenze a teď už mohu s radostí jenom chválit: Začnu smyčcovým sextetem. Vynikající hudba Jakuba Kudláče, výborně provedena šesticí hudebnic velmi pomohla atmosféře hry. I protagonisté svým herectvím byli vedení tou muzikantskou atmosférou k citlivé deklamaci pohádkového příběhu. A režisér správně volil situace, kde samo znění hudby zesilovalo atmosféru. Ještě je vhodné pochvalně uznat kostýmy Marije Havran. Citlivě zjednodušené a přesto bohaté a s fantazií vytvořené, určitě dopomohly k positivnímu vyznění inscenace.

Režisér se výborně orientoval při volbě herců do obsazení Lucerny. A tak zazářila třeba Tereza Groszmannová jako Klásková, ve výborně podané roli ženské, která má takovou energii, že se proti ní nedokáže nikdo vzepřít – ani nebezpečný vodník. Samotní vodníci, Ivan, Jana Grygara a  Michal, Bedřicha Výtiska byli správně pojaty více komicky, než strašidelně. Kdo by se přece, po zhlédnutí filmu Konec vodníků v Čechách, těch zelených mužíčků bál? Samotná skupina šumařů byla snad už od Jiráska inspirována komickými postavami ze  Snů nocí svatojánských. Tak je pojal i režisér a nádherně své role zahráli Martin Sláma, Pavel Doucek a samozřejmě Roman Blumaier, ve vděčné postavě  ustrašeného mluvku Kláska. Výborně se ujal své role Ivan Dejmal, jako učitelskej Zjíček. Tou rolí vyvolával smích i dojemnou lítost, nad svou nešikovností. Mlynář Jiřího Suchého z Tábora (hezká vynalézavost toho jména) a jeho bába, Marie Durnová (ideální chápavá babička, moc by se líbila paní Němcové) to byly role, které do toho pohádkového vyprávění opravdu sedly. Mladá kněžna Petry Lorencové  byla správně  sexy a tupý dvořan Tomáš David, spolu s ještě tupějším Vrchním Martina Siničáka, to byl ten správně naměřený mix a správně volený doplněk negativních postav.  Ještě Vladimr Krátký jako sekerník vhodně rozšířil pestrost lidových postav, kterých se ten jakoby lidový příběh týká. Kromě lípy se vše také týká Haničky.  Jemné a křehké, kterou velmi mile i moudře zahrála Zuzana Černá.

A to je snad všechno. Kompaktní herecký ansámbl, k tomu hudební vstup písní, atmosféra správně pohádková, ve které vyčnívají sociální motivy (lucerna), a to vše trochu přibarvené vlastnictvím, touhou po svobodě a spravedlivosti.  Nesmí chybět dobrý konec – je to přece pohádka.

Přes výhrady které jsem zaznamenal hned na začátku, je Lucerna velmi dobrým představením, které do repertoáru Mahenovy činohry patří. Dík inscenátorům, že se pustili do realizace české klasiky klasickými vyjadřovacími prostředky. Někdy je těžší volit konzervativní cestu, než vymýšlet různé divoké úchylky. To jistě potvrdí všichni zkušení režiséři. Každé dílo chce své. Jiráskova Lucerna byla realizována citlivě a přesně tak, jak měla být. A divák to určitě s povděkem přijme.

Hodnocení: 85 %

Lucernaautor: Alois Jirásek režie: Štěpán Pácl dramaturgie: Milan Šotek scéna: Pavla Kamanová kostýmy: Marija Havran hudba: Jakub Kudláč světelný design: Ondřej Kyncl hudební nastudování: Petr Svozílek pohybová spolupráce: Markéta Pimek Habalová

Osoby a obsazení:

Mladá kněžna: Petra Lorencová Dvořan: Tomáš David Vrchní: Martin Siničák Mlynář: Jiří Suchý z Tábora j. h. Jeho bába: Marie Durnová Hanička: Zuzana Černá j. h. Zajíček: Ivan Dejmal Braha: Vladimír Krátký Zima: Martin Sláma Sejtko: Pavel Doucek Klásek: Roman Blumaier Klásková: Tereza Groszmannová Michal: Bedřich Výtisk Ivan: Jan Grygar Pan Franc: Petr Bláha Mušketýr: David Kaloč Žán: Jaroslav Kuneš j. h. Komorná: Elena Trčková Kroužilka: Jiří Pištěk j. h.

Související

Více souvisejících

recenze Mahenovo divadlo

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy