RECENZE: Japonští Zloději v Cannes ukradli Zlatou palmu. Právem
RECENZE – Kradou v obchodech i v práci. Ze státu mámí odškodné a od známých almužnu. Ale jeden o druhého se starají jako málokdo. Zloději s velkým srdcem vám spolehlivě zvednou náladu. A pak ji ještě spolehlivěji srazí z okraje Macochy.
doporučujeme
Tančík vz. 33 - Nejhorší vozítko československé armády, které bylo úplně k ničemu
Chyť mě, když to dokážeš. Mladý volič Babišovi nadále uniká
Dvě miliardy uprchlíků, vylidněné kontinenty. Studie odhalila, co napáchá globální oteplování
Kolik musíte vydělávat, abyste se v důchodu měli dobře? Částku, na kterou většina nedosáhne
Hádka v přímém přenosu: Česká televize vytáhla téma spalniček, neměla to dělat
"Obírají stát, žijí ze sociálních dávek." Mají se Romové tak dobře, že nemusí pracovat?
Důchodci si příští rok polepší. Ministerstvo opět navrhne zvýšení penzí
Důchody v roce 2020: Doba blahobytu končí, seniory čekají zásadní změny
Chudý pár Osamu a Nobuyo se stará o početnou rodinu. A protože práce není nazbyt a oni se jí beztak štítí, zaopatřují se, jak jen to jde. Vždyť zboží v regálech ve skutečnosti majitele ještě nemá, a pokud obchod nezbankrotuje, je nakupování za pět prstů morálně zcela v pořádku. Otáčet se ale musí celá rodina – takže i stará babička, malý syn a Nobuyina dvacetiletá sestra. O to víc diváka překvapí, když se tito chudáci, co si každou chvíli stěžují, že zase není co do huby, ujmou pětileté Yuri. Tedy ujmou. Najdou ji promrzlou na ulici, kam utekla před svojí násilnickou matkou, a prostě si ji už nechají. Děvčátko tak v domácnosti chmatáků pozná lásku, jaké by se jí doma nikdy nedostalo. A naučí se při tom i pár jejich fíglů.
Na první pohled nenápadné drama, které odkrývá podstatu rodiny a zpochybňuje rčení, že krev není voda, ve světě sklidilo nadšené reakce a od jara proplouvá festivaly jako jejich nekorunovaný král (byť ověnčený nejvyšší cenou toho vůbec nejprestižnějšího filmového festivalu – Zlatou palmou z Cannes), na něhož pějí chválu jak kritikové, tak běžní diváci… jen ti náročnější, kteří o něm slyšeli a obětovali na něj svých pár šušňů na úkor nejnovější komiksárny, samozřejmě. A nutno říct, že i když nejsou Zloději dokonalí, slova chvály si zaslouží.
Perfektně odehraná studie mezilidských vztahů se může pochlubit minimálně čtveřicí zajímavě napsaných postav, z nichž vyčnívá zejména lehce pomatená, ale zato mazaná babička (Kirin Kikiová), a Miyu Sasakiová jakožto nejroztomilejší holčička na světě, jejíž dosavadní životní osudy by dojaly i pařez. Divácké sympatie si ale v různé míře získá všech šest členů rodiny. V tom tkví hlavní síla filmu – v pocitech, jaké dokáže vyvolat a v jejich nemilosrdném otáčení o sto osmdesát stupňů.
Za zmínku nepochybně stojí také kamera. Statická, ale plná pohybu vířícího často ve všech vrstvách obrazu. A mající cit pro kombinaci barev. Nesmrtelné dědictví legendárního Akiry Kurosawy, které z Japonského filmu pravděpodobně jen tak brzy nezmizí.
Režisér a scénárista v jedné osobě Hirokazu Kore'eda se zároveň může opřít o několik podnětných myšlenek a nápadů. Z otázek, záhad a morálních dilemat, které před vás film postaví, se vám v hlavě vytvoří gordický uzel, který dost možná plně nerozetne ani opětovné zhlédnutí filmu.
A to i přesto, že mnoho náznaků a později i samotných odpovědí Zloději poskytnou vcelku bezbolestně a bez většího odporu. Poznámky poodkrývající bůhvíkolik pater rodinných tajemství a kostlivců ve skříni postavy trousí po celou dobu a film se ani nesnaží je ukrýt v informačním šumu. Spíš na ně ještě upozorňuje, jako by říkal: „Tak, tuhle větu si, diváku, zapamatuj. Za půl hodiny bude důležitá.“
Právě to je hlavní neduh filmu. Tím dalším je pak finále roztřepené do vícera dílčích konců. Mnoha lidem bude jistě připadat, že se Zloději táhnou jako rozvařené rýžové nudle, osobně mi to tak ale nepřišlo. Problém vidím spíš v tom, že obsahují hned několik na sebe navazujících scén, které na první pohled vypadají jako „ta závěrečná“, jíž nejsou. Komu vadil závěr Návratu krále, zde poslední dvacetiminutovku protrpí.
Zloději jsou masovému divákovi nepřístupná emoční horská dráha. Hodně dlouhá a pomalá horská dráha. Ale jinak jde o prvotřídní filmařinu, která nechává prostor pro různé interpretace i pídění se po tom, co se skutečně stalo. Podruhé se ke Zlodějům ale asi nevrátíte – byť to je k plnohodnotnému zážitku z filmu potřeba.
PS: Pokud bytostně nesnášíte srkání, tomuto filmu se radši vyhněte, nebo velmi rychle vyskočíte z kůže.
Celkové hodnocení: 80 %
Manbiki kazoku (2018)
Hrají: Lily Franky, Kirin Kiki, Jyo Kairi, Miyu Sasaki, Sósuke Ikemacu, Moemi Katajama, Sakura Andó a další
Režie: Hirokazu Kore'eda
Scénář: Hirokazu Kore'eda
Kamera: Rjúto Kondó
Hudba: Haruomi Hosono
Japonsko / 121 minut / drama
Zemřel Bruno Ganz, Hitler z Pádu Třetí říše
16.02.2019 12:32 Ve věku 77 let zemřel v Curychu švýcarský filmový a divadelní herec Bruno Ganz, informovala dnes…
Mexický herec Guerrero nebude chybět na Oscarech, vízum nakonec dostal
15.02.2019 11:13 Mexický herec Jorge Antonio Guerrero se bude moci za deset dnů v Los Angeles zúčastnit slavnostního…
Bond zamíří na jih Itálie. Filmaře okouzlilo město Matera, ještě nedávno…
15.02.2019 09:41 Další bondovka, jejíž pracovní název zní Bond 25 a v níž bude agenta 007 popáté a naposledy hrát…
RECENZE: Akční vrchol začátku roku. Spektakulární Alita: Bojový anděl má…
14.02.2019 20:50 RECENZE – Gladiátorský famfrpál. Lovci lidí. Kyborgové s noži místo rukou. Po letech produkčních…