ROZHOVOR | Za hudbou musí vždycky něco být, to je naše poslání, říká hudebník Hradil

Ne vždy je možné spatřit zásnuby, souznění dvou, a na první pohled nesourodých žánrů. Na Hradeckém slunovratu 2021 se ta možnost naskytla. Kapela Hrubá Hudba totiž přesvědčila mnohé, když spojila čistý folklór s alternativní tvorbou. Navíc i ona našla svou pěveckou hvězdu. Více v rozhovoru s Jurou Hradilem.

Hrubá Hudba, která se představila poslední červnový víkend na Hradeckém slunovratu, zde vnesla nejen úžasnou atmosféru, ale i vědomí, že lze skvěle propojit dva na první pohled odlišné a přitom velmi úzce propojené a souznějící elementy hudby. Návštěvníci festivalu tak měli možnost prožívat „zásnuby“ živé hudební folklórní tradice a jejího poselství, odrazu, který se tak přetváří do nové autorské hudební podoby. Již v roce 2017 začala spolupráce hudebníka a skladatele Jiřího Hradila (mj. jeho další projekty, aktivity jsou nezaměnitelní Tata Bojs, Lesní zvěř, Kafka Boys) a horňáckého primáše Petra Mičky.

Výsledkem této inspirativní spolupráce vzniklo dvojalbum nazvané Hrubá Hudba. Mělo a má  dvě zajímavé nosné roviny – tradiční (hudební projevy tradiční lidové hudby na Horňácku) a autorskou (vycházející a inspirovanou právě tou tradiční linií). Autorem této vrstvy je zmiňovaný Jiří Hradil, který s respektem k tradičním prvkům skvěle využil zmiňovaného potenciálu a specifik lidové horňácké hudby, kterou se tímto počinem nádherně snoubí s prvky elektroakustické hudby. Díky Hradeckému slunovratu se naší redakci naskytla možnost trošku vyzpovídat právě Jiřího Hradila.

Když se rozhlédneme zde po nádvoří zámku v Hradci nad Moravicí bezprostředně po skončení vašeho koncertního vystoupení, mě napadá, že mnohým návštěvníkům plyne z očí: hudba je buď špatná nebo dobrá, prožitá naplno, protože hudební seskupení Hrubá Hudba  vše tak nějak potvrdila. Jak došlo k vaší spolupráci?

Za tou hudbou musí vždycky něco být, za tóny se musí skrývat něco, čím se nechá člověk unášet a to se domnívám, že je poslání hudebníků - tuto myšlenku šířit. Hrubá Hudba začala díky Lesní zvěři. Mým snem bylo vždycky udělat něco s Horňáky. V roce 1996 jsem byl na Horňáckých slavnostech. Právě tam jsem zažil takové velké procitnutí. Uneslo mě to fakt strašně daleko a uvědomil jsem si, že to, co jsem pořád hledal, jsem našel tam. Moje maminka je 15 km od Nivnice, u Uherského Brodu, a to už je Dolňácko, tam je to trochu jiné a přes všechnu úctu, dolňácký folklor mě nikdy nebral. Horňácký folklor je totiž takový ryzí, hluboký, občas i trochu temný. A právě tam mě to chytlo.

Ale až o deset let později jsem mluvil tady právě s naším Milošem Rejskem z Lesní zvěře, že bych moc rád zde pronikl. A on že se zná s Petrem Mičkou, že spolu studují a že ho můžeme zkusit poprosit. A tak začaly námluvy. Ale Petr nám říkal, že žádné takové fúze nedělají, myslel tak trochu na Čechomor. Tak jsem mu vysvětlil, že chci dělat trochu něco jiného, samozřejmě s veškerou úctou k Čechomoru. Já jsem mu vysvětlil, že s Lesní zvěří děláme takové víc alternativnější věci, až trochu do undergroundu. Tak jsem mu poslal nějaké demo nahrávky, on si to poslechl a říkal, že bychom to teda mohli zkusit.

A tak jsem udělali desku. A já jsem začal přemýšlet, že bych chtěl udělat něco rozsáhlejšího s Horňáky a více rozvinout některé písničky.  To jsem řekl Petrovi někdy před čtyřmi lety, pracovně jsem to tehdy nazval Horňácké oratorium. Ale že je to zatím experiment. Tak jsem začali zkoušet a začaly se dít věci. No a vznikla Hrubá Hudba.

Zároveň jste tak potvrdil, že ani žánrově moc nelze škatulkovat hudbu. Hudba je přece jenom jedna. Člověk může vidět v jednu chvíli Tata Bojs, a potom Hrubou Hudbu a je mu to vlastně úplně jedno, protože u obou cítí tu energii, nadšení a stále tu neskutečnou lásku k hudbě.

Já myslím, že spousta hudebníků se často takhle prolíná několika žánry. A to je i jedna z myšlenek Hrubé Hudby. Je spousta žánrů, které nepocházejí z jeho země, a tak se cítí takový vykořeněný. A tohle přece je naše hudba a tu bychom si měli uchovávat a hýčkat. A následně fúzovat tuto hudbu do dalších žánrů - jazzu, rocku… A dřív než to zanikne, bychom s ní měli něco dělat. Měli jsem samozřejmě trochu strach, že nás Horňáci proklejí, ale nějaká síla nás vedla, ať to uděláme. Třeba paní Anna (Anna Šajdlerová – skvělá interpretka, „zpěvulenka“ z Velké nad Veličkou, pozn. redakce) si to hrozně oblíbila.

Ano, sama mi vyprávěla, jak ji tato forma spolupráce baví a líbí se jí, že kapela vyhledává i méně známé horňácké písně.

Horňáci mají asi tři tisíce písní, to je obrovské množství. Navíc, oni nemají vůbec žádné banální texty, všechny jsou hrozně hluboké. To třeba v hudbě jiných krajů tolik není. Oni jsou hrozně čistí a nekýčovití. Je to hrozná radost se s nimi potkávat a hrát. Já když s nimi hraju koncert, tak používám něco, co jsem nikdy nezažil. S Tata Bojs máme úplně jiný druh energie. Tady u Hrubé hudby se člověk jen nechá vést tou jejich krásnou energií.

Navíc pani Anna mluví tím archaických jazykem. Je paní učitelka a umí tak všechny držet pevně. K tomu vede velký ženský sbor. Ona vůbec nevěděla, co od nás má čekat, co to bude a když to pochopila a viděla celou tu atmosféru… Vždycky po koncertě přijde a je hrozně ráda, že s námi může hrát a jak ji to baví. Je to takové pěkné, když takový starší člověk pozná úplně jiný svět. Ona by si mohla krásně fungovat ta Horňácku, zpívat si písničky a nejezdit s námi po koncertech, přesto je tady a s námi. Teď jsem s ní udělali i klip a ona je teď z ní taková naše horňácká hvězda.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 
David Broul (použito se svolením D. Broula) Rozhovor

Fico je slovenský Chuck Norris. Vyhraje i volby, v nichž nekandiduje, říká politolog David Broul pro EZ

Slováci si o víkendu zvolili za prezidenta Petera Pellegriniho, který ve druhém kole voleb hlavy státu porazil bývalého diplomata Ivana Korčoka. EuroZprávy.cz v tomto kontextu oslovily pro rozhovor politologa Davida Broula z Univerzity Palackého v Olomouci. Broul připustil, že Pellegrini je skutečně vládní kandidát a k vítězství mu dopomohli voliči Štefana Harabina z prvního kola. „V kontextu dosavadních kroků vlády, jako je rušení Úřadu speciální prokuratury, snahy ovládnout veřejnoprávní televizi a tak dále, nečeká slovenskou demokracii v brzké době nic pozitivního,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Jura Hradil

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ministerstvo zdravotnictví, ilustrační fotografie.

Svrčinová na vlastní žádost končí jako hlavní hygienička

Vláda ve středu odvolala hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou na její vlastní žádost, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Do jmenování jejího nástupce bude kompetence hlavního hygienika v plném rozsahu vykonávat její zástupce a ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Výběrové řízení má být vypsáno v nejbližších dnech.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Důchody, ilustrační fotografie.

Valorizace důchodů v lednu 2025: První odhady už naznačují, jak penze porostou

Až na začátku příštího roku se lidem opět zvýší důchody. O výši příští valorizace by mělo být jasno v létě, vyšší penze pak budou senioři pobírat od ledna 2025. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by důchody měly vzrůst přinejmenším o dvě procenta. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vlivná Kim Jo-čong, sestra diktátora na archivních snímcích.

Sestra vůdce KLDR hrozí: Vybudujeme ohromnou vojenskou sílu

Severní Korea hodlá pokračovat v budování "ohromující a nejsilnější vojenské síly" na ochranu své suverenity a míru v regionu, prohlásila Kim Jo-džong, která je vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, jak informoval ve středu server The Korea Times s odkazem na tamní tiskovou agenturu KCNA.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Robert Fico

Fico definitivně zatočil s RTVS. Stanice se přejmenuje a bude povinně vysílat hymnu

Vláda slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) ve středu schválila kritizované změny fungování veřejnoprávních médií. Rozhlas a televízia Slovenska (RTVS) se má změnit na Slovenskou televizi a Rozhlas (STVR), jejíhož ředitele bude volit devítičlenná rada se čtyřmi nominanty ministerstva kultury. Slovenská vláda dnes schválila příslušný návrh zákona, uvedla agentura TASR.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Zimní počasí opět udeří. Místy může napadnout až 10 centimetrů sněhu

Meteorologové v úterý opět avizovali, že do Česka dnes dorazí další sněžení díky tlakové níži postupující ze severního Středomoří k severovýchodu. Na východě republiky může spadnout až 10 centimetrů sněhu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy