RECENZE: Malé dějiny rodiny mají přednost před velkými dějinami státu. Zvlášť pokud jde o poválečný Sovětský svaz

RECENZE – Spisovatelka Ljudmila Ulická je jednou z nepřehledutelných tvaří dnešního Ruska. Po bezmála dvaceti letech od domacího výdaní vychází v češtině oceňovaný román Případ Kukockij. Ten vypráví příběh jedné rodiny na pozadí 40. a 50. let v Sovětském svazu, kdy soukromí téměř nebylo a strach se tajil.

Přidejte svůj názor

Oceňovaný román Případ Kukockij od ruské spisovatelky Ljudmily Ulické
doporučujeme

Román se rozprostírá mezi počátkem dvacátého století, kdy se narodil Pavel Alexejevič Kukockij a osmdesátými lety, kdy na svět, už po jeho smrti přišla na svět jeho pravnučka. Nicméně samotný děj začíná v době krátké poválečné euforie ve 40. a 50. letech v Sovětském svazu, kdy nadaný a ambiciozní lékař Kukockij z etických pohnutek prosazuje znovuzavedení práva na potrat, jež bylo Stalinovým nařízením z roku 1936 zakázáno.

Tento boj za vnitřní svobodu člověka a možnost vlastní volby však překazí jeho slibně zahájenou kariéru. A otřese se i jeho doposud idylický rodinný život, když do něj vpadne sirotek po sousedce, jež zemřela právě při nelegálním potratu.

Ljudmila Ulická (*1943) patří dnes ve své vlasti k nejoceňovanějším a neznámějším autorům. V mládí vystudovala genetiku na Moskevské univerzitě a nějakou dobu pracovala v histologické laboratoři. Odjakživa se chtěla zabývat vědou, neboť si myslela, že v “tomto oboru může být člověk svobodný”. Narazila v momentě, kdy ji téměř uvěznili za překládání samizdatu díla Alexandra Solžněcyna.

Navzdory nelehkým životním situacím začala Ulická psát povídky, scénáře a rozhlasové hry. U nás vyšly její dvě sbírky povídek - Soněčka a jiné povídky (2004, Bonguard) a Ženské lži (2013, Paseka). O něco později se pustila do románů, pro něž je typické situování děje do každodenního života. Nejosobičtější roli v příbězích sehrávají ženské hrdinky, které jsou skutečné, reálné, plné nedokonalostí, jež mají ženy kolem nás. Po románech Daniel Stein, překladatel (2012, Paseka) a Zelený stan (2016, Paseka) vychází Případ Kukockij, za nějž v roce 2001 získala prestižní Ruský Booker.

Ačkoliv by se dle anotace mohlo zdát, že v knize jde především o boj za právo na potrat, není tomu tak. Sice je zde přítomen, ale na velmi úzce vyšlapané cestě. Ulická se naopak soustředí na malbu dějinného plátna lékaře Kukockého a jeho blízkých, kde ať už zvenčí či zevnitř dochází ke zhoubné proměně. Veškerý románový svět je redukován na osudy jednotlivců. Malé dějiny se tak dostávají do popředí oproti těm velkým, což je velmi častá výtka kritiků Ulické.

Autorka výtky sice nepopírá, ale celou záležitost komentuje takto: „Vše je již zapomenuto a my tímto zapomněním chudneme. Kromě velkých dějin, které uchovávají data a události důležité pro zemi, jsou přece ještě malé dějiny každé rodiny.“ Zároveň dodává, že zájem o osudy států je údělem historiků a politologů, nikoliv nutně spisovatelů. Tím je nám jasné, proč boj Pavla Alexejeviče s úřední mocí za povolení potratů nakonec zhasnul, když se sám utopil v soukromé historii.

Mozaiku Ruska 20. století dotváří kromě hlavního hrdiny nespočet dalších postav, s nimiž ať už sám Pavel Alexejevič nebo jeho rodina, přijde do kontaktu. Je velmi zajímavě zachycen stav, kdy se země velmi těžce zotavovala s náročné světové války a bída byla na každém kroku. Lidé si zkrátka museli nějak poradit a přežít. Buď sami, pomocí boží nebo vírou v ideologii.

Případ Kukockij zaujme také svojí strukturou. Rodinná sága je odvyprávěna prostřednictvím čtyř částí, z nichž nejvíce “matoucí” je ta druhá, který se odehrává někde na pokraji snu a alzheimerovy choroby uvnitř mozku Jeleny, manželky Pavla Alexejeviče. I když v knize není tato choroba přímo vyslovena, Jelena vykazuje její známky. V její hlavě se odehrává fantastkní svět skvěle nabourávající tempo vyprávění.

Kromě Ulické typických postav se v knize nachází odkazy na velké autory ruské literatury jako Achmatovová, Dostojevskij nebo Tolstoj a jeho hnutí. Tyto odkazy zde nemají takovou funkci jako v případě románu Zelený stan, ale jsou příjemným opepřením. Zároveň autorka napříč celou knihou dokazuje, že je stále ještě možné napsat román v duchu již vyřčených klasiků aneb velký ruský román.

Případ Kukockij je sice náročnou četbou na dlouho trať, ale o to větším čtenářským zážitkem. Je v něm zkloubeno neobvyklé téma s mystičnem a osudem rodiny, jejíž “případ” se může týkat kohokoli z nás. Kromě velkého vyprávění čtenáře pohltí jazyk, který místy nemá od lekářské praxe daleko.

Případ Kukockij / Kazus Kukockovo (2000)

Autor: Ljudmila Ulická

Překlad: Alena Machoninová

Počet stran: 408 stran

Vydáno: 1. vydání 2019, Paseka

Loading...
Vstupte do diskuze
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Spisovatelé se v Česku neuživí. Vinu nenesou čtenáři

07.09.2019 11:50 Skoro nikdo z českých spisovatelů se neživí výhradně tvorbou, a to nejen proto, že český trh je…

Úryvek z chystané knihy 21 lekcí pro 21. století izraelského historika…

04.09.2019 18:00 Už 25. září do knihkupectví dorazí nová kniha Yuvala Noaha Harariho zabývající se závažnými…

RECENZE: Bez práce nejsou koláče. Jedině tak může korejská rodina žít…

04.09.2019 10:00 RECENZE - Román Pačinko je jímavou sondou do života rodiny chudých Korejců , kteří v první polovině…

Izrael ukázal dosud nezveřejněné Kafkovy rukopisy, vedla se o ně vleklá…

07.08.2019 15:40 Izraelská Národní knihovna dnes novinářům v Jeruzalémě představila dosud nezveřejněné rukopisy a…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama