Díla science fiction před pandemií varovala již dávno

Neviditelný a obavy vzbuzující virus, narůstající počty mrtvých a půlka lidstva izolovaná v karanténě: současná pandemie donedávna neznámého typu koronaviru odráží příběhy nespočtu vědeckofantastických děl, která nás už dávno varovala před tím, co může přijít. Knihy, filmy i seriály nám připomínají, že jsme nejenom lidmi moudrými, ale také zranitelnými, píše agentura AFP.

"Jestli je sci-fi k něčemu dobré - kromě požitku z četby - tak je to jeho schopnost na základě přítomnosti odhadnout, jak bude vypadat budoucnost a říci: pozor!" vysvětluje Jean-Pierre Andrevon, autor knihy Le monde enfin (Konečně svět). Jeho dílo, které se stalo klasikou svého žánru, popisuje, jak by vypadal svět po pandemii.

Nicméně "epidemie je jenom jednou z tisíce pohrom, které lidstvo čekají, nebo které jsou každopádně možné, pravděpodobné," dodává spisovatel.

Od roku 1826, kdy vyšla kniha Poslední člověk od spisovatelky Mary Shelleyové (autorky legendárního románu Frankenstein) přes film Nákaza z roku 2011 od režiséra Stevena Soderbergha, po loňské televizní drama Roky a roky v hlavní roli s britskou herečkou Emou Thompsonovou, virus pronikl do světa sci-fi mnohem dřív, než nynější nákaza koronaviru zachvátila planetu.

"Virus je vděčným tématem science fiction. Může se přenášet různými tělesnými tekutinami (krev, sliny, sperma), může být nebezpečný nepřeberným množstvím způsobů, jeho latentní období může vypadat všelijak (virus ve vás zůstane, nezpůsobí vám žádné potíže, až do chvíle kdy...). Může se bleskově rozšířit a mít ničivé následky (jak psychické, tak fyzické). To nás děsí a připomíná nám, že člověk moudrý je především člověkem zranitelným," vysvětlují odborníci Roland Lehoucq a Jean-Sébastien Steyer ve své knize, která zkoumá vědeckofantastický filmový žánr z pohledu vědy.

Každý jednotlivý tvůrce následně dodá svůj osobitý konec: u některých šíření viru stvoří hordy zombií (film 28 dní poté režiséra Dannyho Boyla či snímek Světová válka Z režiséra Marca Fostera), u dalších pandemie způsobí ekonomický kolaps (film Zrození Planety opic od Ruperta Wyatta), nebo navrátí svět přírodě a divokým zvířatům (jako je tomu v již zmiňované knize Le monde enfin od Andrevona).

"V science fiction často pandemie zahubí lidstvo, ale ne zbytek planety, v souladu s dlouho známým náhledem na svět: lidé jsou druh jako každý jiný a jednoho dne ze Země vymizí," vysvětluje filosofka Natacha Vasová-Deyresová z univerzity ve francouzském Bordeaux.

Pokud v současnosti vidíme, jak se hranice mezi realitou a fikcí stírá, je to proto, že "fikce z velké části čerpá z reality a různé zprávy a historky během pandemie (cestující, co se nakazili v zahraničí; člověk, který se probral z kómatu) se opravdu nemusí přikreslovat," poznamenávají Lehoucq a Steyer, kteří zároveň připomínají, že viry, tito "neviditelní zabijáci", mají v dějinách lidstva "na svědomí více životů, než všechny války dohromady".

"Celá řada scénářů ve vědeckofantastickém žánru nás už dávno varovala před nejrůznějšími příčinami vyhynutí lidstva či koncem naší industrializované společnosti," uvádí Vasová-Deyresová. A pokud si ta pandemie hodně lidí stáhlo film Nákaza, "činí tak proto, aby se podívali smrti naší společnosti do tváře, aby tomu porozuměli, zamysleli se".

Znamená současná reálná situace konec nákazy jako námětu science fiction? "Možná si spisovatelé takzvané vysoké literatury najdou způsob, jak se s epidemií vypořádat skrze své postavy, proč ne. Ale pro mě, jako pro autora vědeckofantastické literatury, to znamená konec," vysvětluje Andrevon. Inspirací mu však mohou být jiné možné katastrofy: znečištění ovzduší, devastace životního prostředí či přelidněná planeta.

"Co se týče ekologie, už dlouho před nebezpečími varujeme," povzdychl si Andrevon. "Musíte se podívat na čísla, musíte se podívat na vývoj společnosti a zamyslet se nad tím, co se může stát v následujících 20 či 50 letech," uzavírá spisovatel.

Související

Ilustrační fotografie.

Pandemie jsou pro demokratické státy zátěžovou zkoušku, upozornili vědci

Pandemie představují pro demokratické státy a jejich instituce zátěžovou zkoušku, klíčové je odvrátit snahy o narušení rovnováhy mezi výkonnou, legislativní a soudní mocí. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu vědců Národního institutu SYRI a Oxfordské univerzity, který aktuálně publikoval časopis East European Politics. Experti zároveň varují před snahou oslabovat politické protivníky prostřednictvím manipulace s penězi, které stát v době krize přerozděluje.
Lidé během pandemie covid-19 nasadili roušky či respirátory. Rozhovor

20 let od příchodu SARS. Není otázkou zda, ale kdy nastane epidemie koronaviru SARS-CoV-3, říká virolog Černý

Před dvaceti lety, 16. listopadu 2002, byl v čínské provincii Kuang-tung poprvé ohlášen výskyt syndromu akutního respiračního selhání, neboli SARS. Koronavirem vyvolané onemocnění v následujících měsících postihlo více než osm tisíc osob a rozšířilo se do více než tří desítek zemí celého světa. Dle oficiálních údajů mu podlehlo 774 pacientů. Odborná komunita se sice vypuknutí podobné pandemie obávala mnoho desetiletí, spíše však očekávala, že ji vyvolá virus chřipky, nikoliv koronavirus, vysvětluje Jiří Černý v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Více souvisejících

pandemie sci-fi Jean-Pierre Andrevon Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

včera

včera

včera

včera

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy