V letošním roce uplynulo přesně 500 let od dobytí dnešního Mexika, respektive Aztécké říše, Španěly. V srpnu roku 1521 bylo pod vedením Hernána Cortése definitivně dobyto hlavní město Aztéků - Tenochtitlán. Společně s městem padla téměř 200 let stará říše, což znamenalo začátek konce starého světa.
Víra Aztéků již dlouhá desetiletí zvěstovala návrat jejich boha Quetzalcoatla. Ten měl podobu opeřeného hada s bílou pletí a vousem. Připlout měl z východu. Jeho návrat měl znamenat novou éru. A tak se skutečně stalo.
Sám aztécký panovník Moctezuma II. už několik let očekával návrat velkého boha. Proto když se k němu v roce 1519 dostala zpráva o bílých mužích na východním pobřeží dnešního Mexického zálivu, byl si jist, že se jedná o příchod bohů. Alespoň tak nás o tom zpravují španělské zápisy, ve kterých je však jistě velká dávka přibarvení ve prospěch dobyvatelů.
Jaké byly přesné pohnutky a myšlenky velkého krále Moctezumi II. už se nikdy přesně nedozvíme. Je nutné si uvědomit, že Aztékové o blízkosti bílých mužů jistě věděli již dříve. Ostatně již v roce 1517 a 1518 se Španělé objevili na pevnině, i když jen krátkodobě. Zprávy o nich se skrze síť zvědů a pozorovatelů jistě dostali i do nitra největší středoamerické říše, do Tenochtitlánu.
Hlavní město Tenochtitlán leželo na několika ostrovech v západní části jezera Texcoco, které se nacházelo údolí obklopeném horami a sopkami. Vévodily mu sopky Popocatépetl a Iztaccíhuatl. Město bylo spojeno s pevninou několika cestami v podobě hrází na severu, západě a jihu. Vzniklo někdy ve 20. letech 14. století. Asi o sto let později v roce 1428 po vítězné válce proti městskému státu Azcapotzalco vznikla spojením tří městských států Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu do konfederace Aztécké říše. Následně se Tenochtitlán stal hlavním městem konfederace. Do konce 15. století ovládli Aztékové další území i mimo údolí jezera Texcoco od pobřeží Mexického zálivu až k Tichému oceánu. S velkou mocí a prosperitou však přicházeli i závistivci a nepřátelé.
A na to také v roce 1519 Aztékové doplatili. Moctezuma II., který od svých zvědů z Tabasca slyšel o bílých mužích a velkých domech na moři, očekával návrat bohů. Jakmile se dozvěděl, že jsou bílí muži opět na pobřeží, bedlivě jejich cestu sledoval. Jistě si byl vědom jejich síly a možnosti ji využít proti svým nepřátelům.
Stejné příležitosti však využili také odvěcí nepřátelé Aztéků, obyvatelé města Tlaxcala, kam Hernán Cortés na cestě do srdce aztécké říše přišel v létě roku 1519. Právě jeho bojovníci v listopadu tohoto roku doprovázeli španělské vojáky do aztéckého hlavního města.
Často se uvádí, že se Aztéckou říši podařilo dobýt jen hrstce Španělů. To ale není pravda. Když Cortés poprvé s přivítáním velkého aztéckého krále vstoupil v roce 1519 do Tenochtitlánu, měl s sebou 550 vojáků, patnáct koní, deset mosazných děl, kuše a arkebuzy. Vedle toho ho však doprovázely tisícovky domorodých bojovníků, především z řad Tlaxcalanů.
Právě spojenců Španělů během let přibývalo, neboť, jak bylo uvedeno v úvodu, toužili po bohatství svých nepřátel. Vedle toho zde panovala touha pomstít se jinak velice krutým Aztékům, kteří více než jiné středoamerické kultury holdovali lidským obětem z řad bojovníků svých nepřátel. Ale ne jen těch. Obětmi často byly i ženy a děti. Přehnané zprávy španělských dobyvatelů mluvily i o tisícovkách obětí denně. Konec teroru ze strany Aztéků, který jistě Španělé svým domorodým spojencům slibovali, byl lákavou, byť klamavou nabídkou.
Do roku 1521 v Mexiku přibylo i Španělů. Proti Cortésovi totiž připlula trestná výprava. Cortésova cesta byla totiž zakázána a Cortés sám měl být zatčen. Mohla ho čekat i šibenice. Nakonec se mu však podařilo pod ochranou noci a prudkého deště velitele trestné výpravy Narvaéze a jeho muže překvapit a porazit. Získal tak další cenné posily a vybavení, včetně koní a děl.
V osudný rok 1521 měl Cortés k dispozici 86 jezdců, 118 střelců z kuší a arkebuz, 700 mužů s meči a píkami a 18 děl. Především však měl k dispozici přibližně 75 000 tlaxcalských a jiných bojovníků. K dobytí Tenochtitlánu významně pomohly také lodě, které nechal Cortés vybudovat a které decimovaly aztécké kánoe a ostřelovaly město z dálky.
Velkým pomocníkem v díle Španělů však byl neviditelný spolubojovník. Byly to nemoci, které sem Španělé zavlekli, především neštovice, proti kterým Aztékové, stejně jako jiní indiáni, neměli protilátky. I když tak proti Cortésovi a jeho spojencům stálo přibližně 250 000 aztéckých bojovníků, jejich řady byly rychle decimovány právě chorobami, stejně jako hladem a žízní. Cortés totiž volil pro Aztéky neznámé taktiky boje, jako bylo obléhání a vyhladovění města.
13. srpna roku 1521 dobyli jednotky Cortése poslední opevnění na severu Tenochtitlánu. Pád hlavního města znamenal pád celé říše a odstartoval dobývání celé střední Ameriky plný masakrů, které zdaleka předčily krutost Aztéků. Jejich pád znamenal začátek konce starého světa.
Související
Svět se před 80 lety dozvěděl o hrůzách v nacistických koncentračních táborech. Díky uprchlým slovenským vězňům
Válka mezi Íránem a Izraelem je na spadnutí. Přestože dříve měli společného nepřítele
historie , Mexiko , Aztékové , válka
Aktuálně se děje
před 6 minutami
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
před 58 minutami
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
před 1 hodinou
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
před 2 hodinami
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
před 2 hodinami
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
před 3 hodinami
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
před 3 hodinami
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
před 4 hodinami
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
před 4 hodinami
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
před 5 hodinami
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
před 5 hodinami
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
před 6 hodinami
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
před 6 hodinami
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
před 6 hodinami
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
před 6 hodinami
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
před 7 hodinami
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
před 7 hodinami
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
před 8 hodinami
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
před 8 hodinami
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
před 9 hodinami
Ukrajinská armáda sestřelila první ruský strategický bombardér
Ukrajinská armáda v pátek oznámila, že zničila ruský strategický bombardér po útoku ruských raket a dronů na ukrajinská města.
Zdroj: Libor Novák