Nejhorší katastrofa v historii lidstva: Před 86 lety zemřely 4 miliony lidí

Povodně prakticky vždy znamenají katastrofu. Žádné povodně však nebyly natolik ničivé jako záplavy na Žluté řece v roce 1931 v Číně. Během povodní se utopilo asi 150 000 lidí, další miliony zemřely později.

Přidejte svůj názor 1 komentář

Záplavy na Žluté řece v roce 1931 v Číně

V roce 1931 se v Číně rozvodnily řeky, především Žlutá řeka a řeka Huai, a zaplavily plochu, která odpovídá velikosti Anglie a půlky Skotska. Tato katastrofa je označována jako Čínské povodně v roce 1931 nebo povodně na Žluté řece v roce 1931. Podle odhadů zemřely až 4 miliony lidí. Server Disaster History ji neoznačuje jako přírodní katastrofu. Ani jako katastrofu způsobenou lidmi. Jedná se prý o kombinaci obojího.

Příčina

Čína měla dlouhodobé problémy s protipovodňovou ochranou. Pohybovala se v určitém kruhu. Stavěla ohrazení a příkopy, které měly bránit povodním. Nějakou dobu to fungovalo, než na údržbu nebyly peníze a ochrana zchátrala. Pak přišla povodeň. Nikdy však ne tak veliká jako ta v roce 1931.

Zima v roce 1930 byla dlouhá, krutá a chladná. Čínu sužovaly husté sněhové bouře, v mrazu sníh netál. Když přišlo jaro, zůstalo po zimě velké množství sněhu a ledu. Tyto nahromaděné zásoby se pak začaly rozpouštět a v kombinaci se silnými dešti navýšily hladiny řek.

V létě pak přišel extrémně silný monzun a přidal se k rozvodněným řekám. Nápor vody byl tedy několikanásobně větší než obvykle. I pečlivě udržovaný protipovodňový systém by měl problém všechnu tu vodu zadržet. Zchátralé ochrany neměly proti mase vody šanci.

Následky

V prvotní vlně povodní zemřelo přibližně 150 000 lidí, kteří se utopili. Přeživší na tom však nebyli o nic lépe. Škody byly obrovské. V některých oblastech se voda nestáhla až do pozdního podzimu, takže nebylo možné zasadit druhou várku rýže a obilí. Miliony lidí musely opustit své domovy a začít od nuly.

Zničená úroda sama o sobě byla krizovou záležitostí. Zároveň však nelze ignorovat socioekonomické faktory. Kvůli povodním prudce klesly hodnoty práce, pozemků i zvířat, oproti tomu cena potravin rychle narostla. Instantním následkem povodní byl hladomor.

Bohatší lidé „pomáhali“ svým chudším sousedům, když od nich za směšně nízké ceny skupovali majetek. Tento majetek jim poté, co krize skončila, prodávali zpět za několikanásobnou cenu. Dlouhodobým následkem se tak stala chudoba a nerovnost lidí.

Povodně a jejich následky trvaly přibližně jeden rok. Většina vody se sice stáhla do konce zimy, ovšem hladomor a nemoci trvaly až do léta 1932. Ti, kteří chytili nějakou epidemickou nemoc, na následky povodní trpěli ještě roky po tom, co se Čína z katastrofy vzpamatovala.

Zatímco čínské záznamy hlásí úmrtí okolo 150 000 s následky pro přibližně 28 milionů lidí, západní svět odhaduje, že smrtí bylo mnohem více. Podle většiny západních zdrojů se počty mrtvých pohybovaly okolo 4 milionů. Což z povodní činí největší přírodní katastrofu (pokud nepočítáme epidemie).

Podle serveru Disaster History zemřely dohromady přibližně 2 miliony lidí a povodně dále negativně ovlivnily dalších asi 52 milionů Číňanů. Povodně a jejich následky trvaly přibližně jeden rok. Většina vody se sice stáhla do konce zimy, ovšem hladomor a nemoci trvaly až do léta 1932.

Reakce

Povodně přilákaly množství charitativní činnosti. Čínská komunita po celém světě patřila k nejštědřejším dárcům. Protože Čína měla v té době problémy s Japonskou invazí do Mandžuska, neměla dostatek financí na pomoc svým občanům. Domluvila si tedy množství půjček mouky a obilí od Spojených států.

Ani tak to však neměli jednoduché. Čína se nacházela uprostřed konfliktu s Japonskem i sama se sebou. Zásoby se tedy do postižených oblastí musely dostat přes japonské loďstvo a po řece skrz nepřátelské území obývané bandity a komunisty, kteří lodě přepadali, kradli zásoby a unášeli pracovníky.

Důvodem přežití obětí povodní však není jen charitativní činnost. Lidé museli prokázat odhodlání katastrofu překonat. Nedokázali by to bez intimní znalosti svého okolí a světa, ve kterém žili. Byli velice vynalézaví.

Ti, kteří zůstávali na venkově, si sháněli potravu u vody – k tomu patřily ryby, vodní drůbež a vodní rostliny. Ti, kteří utekli do města, vydělávali peníze pronájmem svých loděk jako taxi služby. Zoufalejší z nich se uchylovali k zoufalejším způsobům – krádežím, žebráním či prostituci. Chování to bylo zoufalé, ale tito lidé přežili.

Vstupte do diskuze (1)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Sušíte prádlo na radiátoru? Experti před tím důrazně varují, hrozí velké…

14.12.2018 22:57 Aktualizováno Obyvatelé především menších bytů v zimních měsících s oblibou suší vyprané oblečení na radiátorech.…

Nepoznali byste ji. Helenu Růžičkovou milovalo celé Česko, takhle vypadala…

14.12.2018 22:57 Aktualizováno Za několik týdnů uplyne 15 let od úmrtí herečky, kterou milovalo celé Česko. Helena Růžičková si…

Mučil v koncentráku vězně? "Ušaté torpédo" Zápotocký měl nevalnou pověst

14.12.2018 22:57 Aktualizováno V pořadí druhý komunistický prezident Antonín Zápotocký byl typickým představitelem komunistického…

Česko zaplaví uprchlíci a povodně? Nostradamus předpověděl rok 2019

14.12.2018 10:53 Michel de Nostredame zvaný Nostradamus byl spíše skeptik a lékař, než věštec. Přesto jsou jeho…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama