Kdo stojí za triumfem Sovětů? Žukov vybojoval Leningrad a porazil Hitlera

Moskva/Praha - Ruský vojevůdce a politik Georgij Žukov byl sovětským maršálem a čtyřnásobným Hrdinou SSSR. Ačkoliv jeho jméno minimálně v tuzemsku a okolních zemích postupně upadá v zapomnění, má na svém kontě nejtěžší boje druhé světové války.

Přidejte svůj názor 4 komentáře

Georgij Žukov

Žukov patřil k nejschopnějším velitelům Rudé armády za druhé světové války. Jako náčelník generálního štábu velel hlavním úsekům fronty, spolu s dalšími veliteli řídil operace v bitvě o Stalingrad či v bitvě u Kurska.

Rodák ze Strelkovky jihozápadně od Moskvy se vyučil kožešníkem. V armádě začínal v roce 1915 u jezdeckého pluku, v první světové válce byl dvakrát vyznamenán. V roce 1923 byl velitelem pluku, o sedm let později velel brigádě a koncem 30. let sloužil na Dálném Východě, kde velel 1. sovětsko-mongolské armádní skupině.

V roce 1940 se stal armádním generálem a velitelem Kyjevského vojenského okruhu, v lednu 1941 byl jmenován náčelníkem generálního štábu Rudé armády.

V době napadení Sovětského svazu dne 22. června 1941 vojsky nacistického Německa byl odeslán k Jihozápadnímu frontu, kde zorganizoval první sovětský protiútok proti útočníkům z německé skupiny armád Jih.

V srpnu téhož roku organizoval za cenu obrovských ztrát protiútoky na znovudobytí města Jelňa východně od Smolenska během Smolenské operace, které nakonec padlo 6. září 1941. Od 9. září organizoval jakožto vrchní velitel obranu Leningradu, na který útočila německá skupina armád Sever.

Koordinoval také činnost Jihozápadního, Donského, Stalingradského a Voroněžského frontu během bitvy u Stalingradu, a v lednu 1943 zorganizoval operaci Jiskra, proražení německé blokády Leningradu. Po úspěšném prolomení leningradské blokády byl povýšen do hodnosti maršála SSSR jako vůbec první armádní generál během Velké vlastenecké války.

Poté naplánoval a koordinoval průběh bitvy v Kurském oblouku a na ni navazující operaci Kutuzov. Organizoval součinnost a velel frontu při osvobozování Ukrajiny a jejího hlavního města Kyjeva a velel i největší sovětské ofenzivě 2. světové války v Bělorusku.

Žukov se zúčastnil závěrečných bojů o Berlín, kde 8. května 1945 podepsal za sovětskou stranu protokol o bezpodmínečné kapitulaci Německa. Jeho popularita byla tak velká, že se ho sovětský vůdce Josif Stalin začal obávat a po válce ho odstavil do méně důležitých funkcí.

Teprve po Stalinově smrti se stal Žukov náměstkem ministra obrany a v letech 1955 až 1957 stanul v čele ministerstva obrany. Zemřel 18. června 1974, dožil se 77 let.

Vstupte do diskuze (4)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Chladnokrevné monstrum? Poslední dny Stalina jsou zahaleny tajemstvím

15.12.2018 18:53 Aktualizováno Josif Stalin, vlastním jménem Josif Vissarionoviče Džugašvili, vládl sovětskému impériu neomezenou…

Andská příšera či Rostovský rozparovač. Sérioví vrazi mají na svědomí…

15.12.2018 16:48 Masoví vrazi fascinují kriminalisty, laickou veřejnost a jsou vděčným námětem pro hororové filmy.…

Lékaři ženě řekli, že má zápal plic a poslali ji domů: Po 2 měsících…

15.12.2018 16:09 Australanka Tamara Impellizzeri byla v květnu hospitalizována se zápalem plic. Lékaři jí předepsali…

Co doopravdy vedlo k zániku Velkomoravské říše?

15.12.2018 15:05 Aktualizováno Velkomoravská říše patří k počátkům utváření politických poměrů, které následně ovlivnily vznik…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama