Smrtící zbraň, nebo vyhozené peníze? Nacisté z největšího děla na světě vypálili jen 48 střel

Nacistické Německo ve válce vsázelo na nejnovější technologie. Jednou z nich mělo být hrůzostrašné a extrémně velké železniční dělo Těžký Gustav, německy Schwerer Gustav. Nasazeno mělo být k překonání Maginotovy line, k tomu ale nakonec nedošlo.

Přidejte svůj názor 11 komentářů

Těžký Gustav (dělo)

Těžký Gustav bylo německé železniční dělo s ráží 80 centimetrů, které vyrobily během 30. let dvacátého století slavné Kruppovy zbrojovky. Počítalo se tím, že bude nasazeno při bojích s Francií, mělo zničit opevnění slavné Maginotovy linie. Nakonec však byl Těžký Gustav nasazen až v roce 1941, kdy byla Francie poražena.

Ve své době, a vlastně i dnes, jde o naprostý unikát. Dělo o ráži 800 mm a délce hlavně přes 32 metrů vážilo téměř 1350 tun a mohlo vypálit dělostřelecké granáty o hmotnosti až sedm tun do vzdálenosti neuvěřitelných 47 kilometrů a protipancéřové granáty do vzdálenosti asi 37 kilometrů. Při pokusné střelbě protipancéřovými granáty Němci zjistili, že náboj z kanónu dokáže na vzdálenost 37 kilometrů prorazit 1,5 metru tlustý pancíř. Protipancéřový granát mohl prorazit železobetonovou desku o síle až 7 metru a do rostlé země vytvořil kráter o hloubce 32 metru.

Takto velký a silný stroj měl však také celou řadu nevýhod. Hlaveň se rychle opotřebovala, čímž klesala přesnost střelby, musel být tedy měněna po každých asi 100 výstřelech. Na jeho přepravu v rozebraném stavu bylo potřeba 26 vagónů se speciální lokomotivou. Taková souprava nemohla být přesunována po běžných kolejích, dohromady ji pak muselo skládat 1 000 ženistů a asi 1 500 pomocných dělníků.

V definitivní podobě měl Gustav železniční podvozek skládající se z osmi podvozků na 2 železničních drahách vedle sebe. Celkem tak celá sestava čítala 40 železničních dvojkolí a její cena se dostala na hodnotu 7 milionů říšských marek, tedy hodnota asi 30 tanků Tiger. K obsluze Těžkého Gustava sloužil dělostřelecký prapor o síle 500 mužů.

V palebném postavení stál na dvou souběžných železničních kolejích do oblouku, protože hlaveň se mohla pohybovat jen ve svislé rovině. K vystřelení každého granátu pak byla třeba náplň 1,75 tuny střelného prachu. Šlo o největší použitý kalibr zbraně v historii dělostřelectva, která vypálila těžší granáty než jakékoliv jiné dělo. Byl překonán jen americkým třicetišestipalcovým (914 mm) minometem Little David s dostřelem necelých devět kilometrů, použitým pouze ke zkušebním účelům.

Někteří němečtí generálové se netajili názorem, že stavba takového kolosu je jen mrháním časem a penězi. Gustav byl nasazen jen jedinkrát a to při dobývání Sevastopolu v rámci operace Barbarossa. Jeho největším úspěchem byla likvidace muničního skladu, který byl umístěný hluboko ve skále slavného přístavu. Gustav mohl vypálit jen 3 střely za hodinu a 48 střel, které vypálil na pevnost Sevastopol, byly jediné střely, které obří dělo za války vypálilo. 

Následně Němci Tlustého Gustava přesunuli k Leningradu, tam z něj ale vůbec nevypálili, a na konci války zřejmě doufali, že ho využijí při potlačení povstání ve Varšavě, což se ale nakonec nestalo. Přesun po železnici byl tak pomalý a obtížný, že ho Němci museli při přesunu na západ sami zničit, báli se totiž, že by mohl padnout do rukou Rudé armády. Americká armáda v roce 1945 našla poškozené zbytky Gustava v lese asi 50 km od Chemnitzu, ty pak byly rozřezány a roztaveny.

Vstupte do diskuze (11)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Nepoznali byste ji. Helenu Růžičkovou milovalo celé Česko, takhle vypadala…

13.12.2018 13:45 Za několik týdnů uplyne 15 let od úmrtí herečky, kterou milovalo celé Česko. Helena Růžičková si…

Strach, úzkost a šílenství. Majitel telefonní společnosti si zkusil život…

13.12.2018 12:15 Na mobilních technologiích jsme závislí. Těžko dnes ve vyspělých zemích najdete někoho, kdo by…

Češi, dávejte si pozor: Co vše o nás prozrazují data, která dobrovolně…

13.12.2018 10:55 Skrze věrnostní karty a všemožné mobilní aplikace jsou dnes o nás soukromé firmy schopné shromáždit…

Proč Praha nemá hradby? Královské město v minulosti vypadalo úplně jinak

13.12.2018 10:33 Během své návštěvy Prahy po prohrané válce s Pruskem v roce 1866 podepsal rakouský císař František…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama