Prasečí válka? Vztahy USA-Kanada jsou na bodu mrazu, Trump oživil ducha minulosti

Washington - Prezident USA Donald Trump je nechvalně znám kvůli svým kritickým postojům ke dnešní světové politické špičce. Například ve svém nedávném proslovu Trump nazval kanadského premiéra Justina Trudeau „slabým“ a „nečestným“ politikem. S ohledem na různé ekonomické spory americko-kanadské vztahy stále zůstávají pod bodem mrazu a žádná z těchto stran neplánuje jít na ústupky. Historie těchto vztahů nikdy ale nebyla zcela růžová.

Přidejte svůj názor

Kanada

Vzájemné nepřátelství začalo ještě v roce 1812. Kanadští a následně i britští vojáci vtrhli do Washingtonu, kde spálili prezidentský Bílý dům. Spor pokračoval i poté, co obě strany začaly usilovat o své územní hranice. Konflikt zacházel do tak komické situace, že se začaly řešit stromy či prasata nacházející se na pohraničním území. Většina z těchto událostí má celkem zajímavá pojmenování -  prasečí válka či fazolová válka.

O několik let později v roce 1859 otázka, komu patří prasata přerostla v seriózní váleční konflikt. Americká armáda se setkala v boji s kanadskou a britskou armádou, která na své straně měla obrovskou převahu. Válka, která následně dostala označení jako prasečí válka, skončila šťastně pro obě strany. Admirál britského královského námořnictví oznámil, že spor o prasata je komický a nestojí o nic. Obě země odstoupily.

Klid byl dočasný a další konflikt vypukl v době občanské války. Vojáci zadrželi několik kanadských konfederačních diplomatů na cestě do Britských ostrovů dodržujících neutrální pozici v americké občanské válce. Nakonec ale Lincoln, který nechtěl mít další konflikty se samotnou Británií, nařídil diplomaty pustit, čímž se vyhnul zbytečnému vojenskému střetu s britskou monarchií a Kanadou.

 O šest let později získala Kanada nezávislost od Británie, avšak obavy z americké invaze zůstaly. Kanada mohla pouze spoléhat na britskou armádu, protože žádná oficiální kanadská armáda do roku 1899 neexistovala. Žádné záruky o tom, že se USA nebudou pokoušet anexovat Kanadu či některé pohraniční území nebyly. Administrativní bezpečí Kanady fungovalo pouze na základě slovní domluvy s Británií, že v případě invaze britská armáda bude hájit kanadské zájmy.

Po I. světové válce se význam a role USA ve světě posílil. Kanada začala seriózně uvažovat o možné agresi ze strany Spojených státu. USA mezitím v roce 1930 rozpracovali strategický plán války s Britským impériem (strategie War Plan Red), kam také patřila okupace Kanady. Strategie ovšem nezískala podporu ani od prezidenta ani od Kongresu USA, byla schválena pouze námořnictvím a válečným úřadem. V plánu se kromě okupace hovořilo o metodách chemické zbraně.

Existenci strategie War Plan Red odhalil kanadský novinář v roce 1974. V průběhu pováleční historie vlády obou států dodržovali silné diplomatické, ekonomické, politické a kulturní vazby. Kanada až dodnes zůstává jedním z hlavních partnerů USA. Jejích kulturní hranice jsou spojené v rámci jednoho jazyka a náboženství, rozděluje je pouze odlišný pohled na politiku.  

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Nebezpečnou alergií na zimu trpí čtvrtina lidí, jen o ní neví. Příznaky…

13.12.2018 09:25 Zimní měsíce s sebou přináší kromě sněhu a teplot hluboko pod nulou i další negativum. Mráz totiž…

Vědci bourají mýty: Je úplně jedno co jíme. Podstatné je něco jiného

12.12.2018 16:02 Nezáleží jen na tom, kolik toho sníme, ale i na tom, kdy to sníme. Makarony, biftek nebo zmrzlina:…

Den, který neexistuje? Podvodu jednoho psychologa naletěl celý svět

12.12.2018 09:35 Už za několik týdnů se podle "vědců" odehraje nejdepresivnější den roku. Takzvaný Blue Monday, tedy…

Seniory ohrožuje obří problém, o kterém se nemluví? Situace se bude dál…

11.12.2018 22:09 Aktualizováno Dle aktuálně dostupných dat se očekává, že do roku 2025 bude třetina populace starší 60 let, což…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama