Prasečí válka? Vztahy USA-Kanada jsou na bodu mrazu, Trump oživil ducha minulosti

Washington - Prezident USA Donald Trump je nechvalně znám kvůli svým kritickým postojům ke dnešní světové politické špičce. Například ve svém nedávném proslovu Trump nazval kanadského premiéra Justina Trudeau „slabým“ a „nečestným“ politikem. S ohledem na různé ekonomické spory americko-kanadské vztahy stále zůstávají pod bodem mrazu a žádná z těchto stran neplánuje jít na ústupky. Historie těchto vztahů nikdy ale nebyla zcela růžová.

Přidejte svůj názor

Kanada

Vzájemné nepřátelství začalo ještě v roce 1812. Kanadští a následně i britští vojáci vtrhli do Washingtonu, kde spálili prezidentský Bílý dům. Spor pokračoval i poté, co obě strany začaly usilovat o své územní hranice. Konflikt zacházel do tak komické situace, že se začaly řešit stromy či prasata nacházející se na pohraničním území. Většina z těchto událostí má celkem zajímavá pojmenování -  prasečí válka či fazolová válka.

O několik let později v roce 1859 otázka, komu patří prasata přerostla v seriózní váleční konflikt. Americká armáda se setkala v boji s kanadskou a britskou armádou, která na své straně měla obrovskou převahu. Válka, která následně dostala označení jako prasečí válka, skončila šťastně pro obě strany. Admirál britského královského námořnictví oznámil, že spor o prasata je komický a nestojí o nic. Obě země odstoupily.

Klid byl dočasný a další konflikt vypukl v době občanské války. Vojáci zadrželi několik kanadských konfederačních diplomatů na cestě do Britských ostrovů dodržujících neutrální pozici v americké občanské válce. Nakonec ale Lincoln, který nechtěl mít další konflikty se samotnou Británií, nařídil diplomaty pustit, čímž se vyhnul zbytečnému vojenskému střetu s britskou monarchií a Kanadou.

 O šest let později získala Kanada nezávislost od Británie, avšak obavy z americké invaze zůstaly. Kanada mohla pouze spoléhat na britskou armádu, protože žádná oficiální kanadská armáda do roku 1899 neexistovala. Žádné záruky o tom, že se USA nebudou pokoušet anexovat Kanadu či některé pohraniční území nebyly. Administrativní bezpečí Kanady fungovalo pouze na základě slovní domluvy s Británií, že v případě invaze britská armáda bude hájit kanadské zájmy.

Po I. světové válce se význam a role USA ve světě posílil. Kanada začala seriózně uvažovat o možné agresi ze strany Spojených státu. USA mezitím v roce 1930 rozpracovali strategický plán války s Britským impériem (strategie War Plan Red), kam také patřila okupace Kanady. Strategie ovšem nezískala podporu ani od prezidenta ani od Kongresu USA, byla schválena pouze námořnictvím a válečným úřadem. V plánu se kromě okupace hovořilo o metodách chemické zbraně.

Existenci strategie War Plan Red odhalil kanadský novinář v roce 1974. V průběhu pováleční historie vlády obou států dodržovali silné diplomatické, ekonomické, politické a kulturní vazby. Kanada až dodnes zůstává jedním z hlavních partnerů USA. Jejích kulturní hranice jsou spojené v rámci jednoho jazyka a náboženství, rozděluje je pouze odlišný pohled na politiku.  

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Bizarní fobie celebrit a velikánů dějin. Z čeho se rozklepal Napoleon či…

20.10.2018 13:54 Aktualizováno Existuje celé spektrum věcí, ze kterých mají lidé obavy, od pavouků, přes lidi, až třeba po poměrně…

Rastafariánství není jen Bob Marley: Přečtěte si 9 věcí, které jste o…

20.10.2018 13:53 Aktualizováno Každý už určitě někdy slyšel o rastafariánství neboli rastafari. Hodně lidí si však myslí, že…

Zachránil Olomouc, pak zavinil pohromu. Kdo byl "váhavý generál" Daun?

20.10.2018 13:27 Aktualizováno Panování Marie Terezie jakožto ženy bylo zcela bezprecedentní, a co se týče vojenských záležitosti,…

Erb můžete mít, i když nejste šlechtic. Jaká jsou pravidla?

20.10.2018 12:00 Kdo všechno může používat osobní erb? Jedná se opravdu jen o výsadu šlechtických rodů, nebo jsou…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama