Za "svými" Indiány se etnolog Zelený stále vrací, v džungli svedl i souboj

Praha - Do Jižní Ameriky za jejími původními obyvateli se etnolog Mnislav Zelený vypravil poprvé v roce 1969. Život indiánů ho okamžitě uchvátili a od té doby se mezi ně pravidelně vrací.

Přidejte svůj názor

Amazonský prales, ilustrační fotografie

Zelený oslaví 3. srpna 75. narozeniny, toto jubileum sám ale moc neuznává. Od Indiánů se naučil jinému pojetí života, při kterém se čas nepočítá tak úzkostlivě, jak je v Evropě zvykem.

Ze svého posledního pobytu v Jižní Americe se Zelený vrátil na počátku června. Navštívil Kofány, původní obyvatele amazonské džungle v Ekvádoru. Tento kmen je jedním ze čtyř, se kterými je Zelený v užším kontaktu. "To, co dělám posledních 20 let, jsou návraty. Jezdím pořád na stejná místa, pozoruji změny, vidím nové děti, shledávám, kdo zemřel, a to ve mně vzbuzuje domácí pocit - že se vracím někam, kam patřím a kde mě mají rádi," řekl v rozhovoru s ČTK.

Je autorem devíti knih o životě a zvycích Indiánů. Cestoval za nimi a stále cestuje do Ekvádoru, Peru, Venezuely a Brazílie. Zatím poslední kniha Veselé tropy Amazonie mu vyšla v roce 2016 a jako autor je na ní uveden Mnislav Zelený Atapana. Jméno Atapana získal dávno od Yawalapitiů v Brazílii, kde ho jedna rodina "adoptovala". V překladu to znamená zelený list, kromě toho má ale etnolog i další indiánská jména. Pro kmen Ecejů v Peru je Ichahióshi, což se dá přeložit jako bílá opice, a nejnověji získal u Kofánů jméno Achoraja - stařešina rezavých vřešťanů.

Návrat mezi Kofány byl letos pro Zeleného obzvlášť významný. Setkal se při něm se svým dávným známým Alejandrem, který mimo jiné umí připravovat šamanský nápoj jagé, který má halucinogenní účinky. S Alajandrem má etnolog spojený i zážitek z roku 1972, jehož význam si prý tehdy neuvědomoval. Kofáni ho tehdy vyzvali, aby se zúčastnil čestného souboje. "To patří ke kultuře všech Indiánů, získávají tím své charisma, postavení v kmeni, umožňuje jim to získat lepší manželku," vysvětlil Zelený. V té době byl prý akademickým mistrem republiky v judu a při souboji si s protivníkem poradil. "Mrsknul jsem s ním o zem a vyrazil mu dech. Byl jsem rád, že se mu nic nestalo," řekl.

Událost prý tehdy nepovažoval za zvlášť důležitou, ale když se ke Kofánům po více než 40 letech vrátil, ukázalo se, že díky ní si ho pamatují. "Chovali se ke mně vstřícně, vítali mě, malé děti o mně věděly," popsal etnolog. Až za nějakou dobu se dozvěděl pravdu od syna bílého misionáře, který v té oblasti žije. Mezi Indiány prý stal živou legendou, o jeho vítězství nad nejsilnějším mužem vesnice v roce 1972 si povídají dodnes. Jeho soupeřem byl tehdy právě Alejandro.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Kapitola, kterou se nikdo nechlubí: Německo se sloučilo s Rakouskem,…

12.11.2018 19:40 Před 100 lety, 12. listopadu 1918, bylo po rozpadu rakousko-uherské monarchie a konci první světové…

Odborníci se zaměřili na zkoumání našich kamarádů a přátel. Tohle ale…

12.11.2018 18:49 Kdo našel přítele, našel poklad, říká se. Avšak dříve, než můžeme některou osobu považovat za…

Migrace je nebezpečná? Vědci zveřejnili alarmující studii

12.11.2018 18:11 Aktualizováno Stěhování do nové země může být náročné nejen pro nás, ale i pro naše bakterie . Nová studie…

Jste nemocní? Podle vědců je to vlastně dobře, máte velkou výhodu

12.11.2018 17:29 Jestliže zhodnotíme schopnosti, které všichni máme, může nám to pomoci lépe čelit problémům a…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama