Lebka dinosaura odhalila prastaré tajemství: Proč nemohla mláďata žít společně se svými rodiči?

Světové paleontology zaujal objev lebky mláděte Diplodoca, kterému dali jméno Andrew. Bohužel z Andrewova těla se toho mnoho nedochovalo. Jeho lebka byla nalezena v Montaně, kde byly nalezeny fosílie i jiných dinosaurů. Lebka samotná však umožnila vědcům získat nové poznatky.

Přidejte svůj názor

Diplodocus

Diplodocové byli obrovští dinosauři, kteří v dospělosti měřili přes 25 m a dosahovali hmotnosti okolo 16 tun. V porovnání k jejich délce nebyla jejich hmotnost nikterak dramatická. Možná kvůli poměrně dutým obratlům. Rozhodně se také nejednalo o nejchytřejší dinosaury.

V porovnání k tělu, měli opravdu maličký mozek. Vědci občas s nadsázkou říkají, že IQ Diploduců nebylo o moc větší, než IQ rostlin, které přežvýkávali. Oproti jinému dalšímu býložravému druhu Stegosaurovi, byl však i Diplodocus údajně jurským Einsteinem. Stegosaurův mozek měl dosahovat jen velikosti vlašského ořechu.

Nalezená lebka mladého Diplodoca je velká téměř 23 cm, informuje CNN. Ředitel paleontologického muzea v Montaně Cary Woodruff říká: „Tato lebka je nejmenší ze všech prozatím nalezených lebek Diplodoců. Není to však její velikost, co je nejzajímavější. Jsou to celkové proporce, speciálně chrup. Právě zuby nám mohou pomoci porozumět tomu, jak Diplodocus rostl.“

Když vědci lebku malého Andrewa zkoumali, objevili, že mládě Diplodoca bylo hodně odlišné od svých rodičů. Celkové proporce lebky a tvar kostí říkají, že mladý Diplodocus podstoupil řadu změn tvaru, než vyrostl do dospělé podoby. Zatímco u dospělých jedinců jsou známy zuby podobné kolíkům na prádlo ve přední části tlamy, Andrew měl jak tyto přední zuby, tak také další v zadní části tlamy.

„Domníváme se, že všechny tyto zuby mělo mládě Diplodoca kvůli tomu, aby mohlo pojídat mnohem širší škálu potravy, než jeho rodiče. Dávalo by to smysl. Mládě rostlo extrémně rychle, takže logicky muselo sníst všechnu zeleň, kterou vidělo,“ říká Woodruff.

Andrew má také dlouhý a úzký čenich, který se lépe hodí k životu v lese, zatímco jeho rodiče měli široký mohutný čenich, který by se s životem v lese moc neslučoval. Vědci se tedy domnívají, že mláďata těchto dinosaurů žila od mala odloučeně od rodičů. Mláďata vytvářela skupiny, žila v lese a navzájem se chránila před útokem masožravců, ale také předtím, aby je náhodou neušlapali jejich gigantičtí rodiče.

Pro vědce je objev Andrewovy lebky velmi výjimečný. Zatím se mnoho kosterních pozůstatků Diplodoců nenalezlo a už vůbec ne jejich mláďat. Paleontologové však mají stále mnoho nezodpovězených otázek ohledně Diplodoců a doufají, že jednou na ně naleznou odpověď.

Pojmenování, které lebka mláděte získala, je poctou filantropovi Andrewovi Carnegiemu. Ten financoval spoustu paleontologických expedicí. Dokonce se po něm jmenuje i jeden celý druh Diplodocus carnegie.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Nomen omen: Komu jméno předurčilo budoucnost? Známé příklady najdeme i v…

15.12.2018 21:45 Aktualizováno Výraz nomen omen pochází už z antického Říma, dramatik Titus Maccius Plautus použil ve své hře…

Lékaři ženě řekli, že má zápal plic a poslali ji domů: Po 2 měsících…

15.12.2018 21:42 Aktualizováno Australanka Tamara Impellizzeri byla v květnu hospitalizována se zápalem plic. Lékaři jí předepsali…

Poklad ze Slezské Středy: Financoval Karel IV. politiku šperky své ženy?

15.12.2018 20:39 Aktualizováno Jeden z největších nalezených středověkých pokladů sebou nese hned několik záhadných otázek – Jak…

Chladnokrevné monstrum? Poslední dny Stalina jsou zahaleny tajemstvím

15.12.2018 18:53 Aktualizováno Josif Stalin, vlastním jménem Josif Vissarionoviče Džugašvili, vládl sovětskému impériu neomezenou…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama