Největší mýty o znásilnění: Jak doopravdy probíhá?

O obětech sexuálního násilí koluje ve společnosti spousta mylných názorů. Toto společné ovšem nepravdivé povědomí však v obětech jen prohlubuje pocit viny či studu.

Přidejte svůj názor 4 komentáře

Násilí, ilustrační fotografie

Tady jsou čtyři z obvyklých mýtů o obětech sexuálního násilí a fakta, která se za nimi skrývají.

1) Většinu takovýchto napadení má na svědomí člověk oběti neznámý

Představa o ženě, která při průchodu temnou uličkou byla znásilněna, už dnes patří spíš do filmu. V prvé řadě je mýlkou jen to, že se o znásilnění mluví převážně v souvislosti s ženami, obětmi jsou i muži.

Průzkumy z Velké Británie a USA ukazují, že nejčastějšími pachateli sexuálního násilí jsou lidé oběti dobře známí, včetně rodinných příslušníků, partnerů či kamarádů.

2) Okamžité nahlášení usnadňuje vyšetřování

Je sice pravdou, že pokud oběti nahlásí sexuální napadení včas, mohou podstoupit různé testy, které napomáhají například k identifikaci DNA pachatele. Ovšem ani včasně nahlášený případ ještě nutně neznamená, že bude pachatel dopaden a odsouzen. Neznamená to ani, že bude případ vyšetřován.

U většiny takovýchto případů se podle serveru bbc.com hodnotí především to, zda se skutečně jednalo o sexuální násilí (jinak řečeno, zda mezi údajným pachatelem a údajnou obětí došlo k souhlasu ke styku či ne).

3) Kdyby to doopravdy nechtěl/a, bránil/a by se

Lidé se ve svých výpovědích o sexuálním napadení liší. Některé oběti se snažily k násilníkovi promlouvat a rozmluvit mu jeho plány (ať už pomocí proseb a naléhání či jinak), další se fyzicky bránily, jiné se pak snažily mentálně oprostit od dané situace. Podle průzkumů z USA a VB spousta obětí také uvedla, že strachem doslova zamrzla a neudělala nic.

Je však důležité podotknout, že lidé v takovýchto situacích nejsou schopni své jednání příliš ovlivnit.

4) Má trauma, možná si to pamatuje špatně

Spoustě obětí sexuálního napadení se i po několika letech vybavují doslova živé vzpomínky na tuto nepříjemnost, a to i na základě některých pachů či zvuků. Když se jich však zeptáte na to, v které části dne k tomu došlo nebo co kde bylo, tak už si nejsou schopni přesně vzpomenout a jejich svědectví se zdá pochybné.

Během traumatické události se však naše tělo zavalí stresovými hormony, které přinutí mozek, aby se soustředil na to, co je teď a tady na úkor toho, co je v pozadí.

Vstupte do diskuze (4)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Masakr spojeneckých letců: Hitler dal zavraždit 50 zajatců, byli mezi nimi…

21.03.2019 07:49 Jednou z nejznámějších epizod druhé světové války je útěk téměř osmi desítek spojeneckých letců ze…

První jarní den: Rovnodennost nastane dnes před půlnocí, příroda je ale…

20.03.2019 13:59 Zima končí a předává žezlo jaru. Dnes asi hodinu před půlnocí nastane jarní rovnodennost. S tímto…

Věštba židovského rabína předpověděla, kde začne třetí světová válka

19.03.2019 20:00 Aktualizováno Rabín Levi Saadia Nahmani před více než 20 lety předpověděl válku mezi USA a Severní Koreou. Tehdy…

Největší tajemství Michaela Jacksona: Opravdu si nechával bělit kůži?

19.03.2019 15:28 Na konci 80. let proletěla světem zpráva o tom, že si fenomenální zpěvák Michael Jackson nechává…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama