Vetřelčí syndrom. Jedna z nejpodivnějších lidských nemocí je častější, než se zdá

Syndrom vetřelčí ruky, jinak též zvaný syndrom doktora Strangelove, je jedna z nejpodivnějších nemocí, se kterou můžeme přijít do styku. Pacienti trpící touto nemocí ztrácejí schopnost ovládat své končetiny, a ty si tak mohou dělat, co se jim zlíbí. Ačkoliv se o této nemoci příliš nehovoří, ve skutečnosti je poměrně rozšířená.

Přidejte svůj názor

Ilustrační foto
doporučujeme

Jak stará tato nemoc ve skutečnosti je, to nikdo neví. Jisté je, že podle dochovaných pramenů ji lidé znali už na počátku 20. století. Tehdy ji ale nikdo nevěnoval pozornost a jelikož pacienty přímo neohrožovala na životě, lékaři se jí většinou nezabývali.

Studiu nemoci věnoval svou pozornost pouze německý neurolog Kurt Goldstein, který v publikaci informoval o ženě, která utrpěla mozkovou mrtvici ovlivňující její levou polovinu mozku. Díky tomu prakticky přestala ovládat svou pravou ruku.

Jde o první známý případ nemoci, kterou lékaři připisovali epilepsii. Jestli jde o první případ vůbec se ale už nikdy nikomu nepodaří zjistit, a to právě proto, že její příčina byla často zaměňována.

Případ z roku 1908 ale ukázal, že za nemocí nemusí stát jen epilepsie, nýbrž i mrtvice. Postupem času se ukázalo, že syndrom může postihnout i lidi po úrazu hlavy. Další příčiny vzniku zatím nebyly prokázány.

Syndrom se nejčastěji projevuje podivným pohybem ruky, kterou lid nejsou schopni ovládat. Postižení lidé jsou si pohybu ruky vědomi, nedokáží ji ale zastavit, a tak si ruka může dělat co chce. Mnohdy nemají jinou možnost, než bojovat sami se sebou a ruku druhou rukou uklidnit.

Dnes už lékaři vědí, že tato nemoc je častější, než se zdá. Postihuje zhruba každého stého pacienta, který prodělal mozkovou mrtvici. U kuřáků je riziko vzniku nemoci pro prodělaném úrazu, mrtvici nebo s u pacientů s epilepsií mnohem vyšší než u někuřáků.

Rozvoj moderní chirurgie ukázal, že nemoc která vás může sama od sebe krmit nebo škrtit, je záležitostí tohoto typu medicíny, nikoliv psychologie, kam byla po dlouhá desetiletí řazena. Ani tak ale nejsou lékaři při její léčbě o nic více úspěšní.

Zhruba polovině pacientů na ni zabírají léky proti epilepsii, zbylým lidem lékaři pomoci nedokáží. Lék na tuto nemoc neexistuje. Ve většině případů ale jde o onemocnění, které pacienta neohrožuje na životě.

Témata: Lidé | nemoci | EuroZprávy.cz
Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Kurtizána na ruském trůně: Panování Kateřiny II. Veliké zastínily její…

23.03.2019 13:12 Aktualizováno Kateřina II. Veliká byla zřejmě jedním z nejvíce nepravděpodobných panovníků historie. Poté, co se…

Cukr je výdobytek moderní doby. Jak sladili naši předci?

23.03.2019 12:09 Aktualizováno Víte, že cukr se začal ve střední Evropě používat teprve v 15. století? Do té doby ho nahrazoval…

Samota má mnoho podob, některé nečekané. Jak psychickému problému čelit?

23.03.2019 09:59 Stává se, že se cítíme osamoceni i uprostřed jiných lidí, že trpíme tím, že náš život není takový,…

Ketogenní dieta: Funguje, nebo poškozuje zdraví? Lékaři našli odpověď

23.03.2019 09:33 Zhubněte tak, že budete jíst tuky a z jídelníčku vyloučíte sacharidy: to přinejmenším poněkud…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama