„Red Rose": Před 100 lety zemřela Rosa Luxemburgová, kontroverzní politička a ikona levice

Revoluční socialisté Rosa Luxemburgová a Karl Liebknecht byli popraveni před 100 lety v Berlíně. V následujícím století se zejména „rudá Rosa" Lucembugová stala doslova kultovní postavou pro levicové feministky umělce a pacifisty, připomíná vysílání německého rádia Deutsche Welle.

Přidejte svůj názor 11 komentářů

Rosa Luxemburgová (revolucionářka)

V neděli ráno jich bylo asi 10 000. Měli v rukou červené karafiáty. Navzdory chladu a dešti pochodovali ti lidé s červeným i karafiáty východním Berlínem až k hrobům Rosy Luxemburgové a jejího přítele Karla Liebknechta. Rudé karafiáty položili na jejich hroby. Pochod připomněl 100 let od brutální popravy dvou revolučních socialistů 15. ledna 1919.

Rosa Luxemburgová, narozená v rodině polského židovského intelektuála, se v následujícím století stala kultovní ikonou revoluční levice. Přesto, že chtěla oslovit také širší vrstvy, obdivována byla hlavně mezi feministkami, socialisty a pacifisty. Stala se ale zároveň součástí německé kulturní paměti: zvěčněna byla v umění, poezii, oslavována v životopisných románech, hudebním a grafickém románu. Byla brilantní marxistickým teoretičkou, plodnou autorkou dopisů a její krásné, emotivní, lyrické písmo z ní učinilo literární ikonou.

Rosa Luxemburgová jako mladá dívka utekla kvůli socialistickým aktivitám z Polska,a před příchodem do Berlína v roce 1898 získala doktorát v Curychu. Rychle vstoupila do řad sociální demokracie, největšího dělnického hnutí v Evropě čas. Přesto se v roce 1914 rozhodla opustit sociální demokracii kvůli její podpoře velké války, pomohla vytvořit v roce 1916 odštěpnou sparťanskou ligu a většinu války strávila ve vězení.

V listopadu 1918 proběhla vzpoura námořníků a vojáků, jež vedla ke svržení Hohenzollernské monarchie, v prosinci se Sparťanská liga přejmenovala na Německou komunistickou stranu (KPD) a Lucemburgová tvrdila, že se budou snažit dostat k moci i bez podpory většiny Němců. Když však 5. ledna 1919 vypukla druhá vzpoura, spolu s Liebknechtem poskytla hnutí plnou podporu. Povstání rychle ustoupilo a vedení sociální demokracie nařídilo armádě a pravicovým paramilitaristickým skupinám, tzv. Freikorpsům, aby je rozdrtily.

V noci 15. ledna byly Luxemburgová a Liebknecht uneseni a mučeni v luxusním hotelu Eden a poté odvezeni odděleně do nedalekého parku Tiergarten a zavražděni. Liebknecht skončil v městské márnici, zatímco Luxemburgová byla vhozena do kanálu. Její tělo se našlo až pět měsíců poté, když roztál zimní led. Byla pohřbena vedle Liebknechta na hřbitově Friedrichsfelde.

Hodně z následné slávy Lucemburgové pochází z této brutální vraždy, tvrdí historik a spisovatel Mark Jones, „Zničení ženského těla, intenzivní násilí na něm a nepřítomnost jakéhokoli tradičního druhu smutku zanechávají dosud trauma, která prosáklo německým kulturní myšlením o Rose Luxemburgové na příštích 100 let," tvrdí.

Vražda hluboce rozdělila politickou levici, což nepochybně přispělo ke konci Výmarské republiky a vzestupu nacistů. V důsledku toho se po druhé světové válce objevily spekulace o tom, zda bylo možné vyhnout se Třetí říši a holocaustu, pokud by Luxemburgová přežila. Stala se velice populární postavou pro radikální studentské hnutí v roce 1968 a její opozice vůči první světové válce také rezonovala s mírovým hnutím osmdesátých let.

Ačkoli ji východní Německo oslavovalo jako mučednici, nepřijalo její politické myšlení, zvláště její kritiku vůči Leninovi a ruské bolševické pučistické strategie a teroru. A jak se rozpad v pozdních letech v NDR blížil, někteří lidé na demonstracích v lednu 1988 nesli na transparentech její slova: „Svoboda je vždy svoboda těch, kteří myslí jinak", což byla otevřená snaha kritizovat tehdejší totalitní režim. 

Historik Jones však tvrdí, že některé z hagiografických prací kolem Luxemburgové často vynechávají skutečnost, že v lednu 1919 skončila podporou politického násilí. „Lidé zapomínají, že předtím, než byla zabita, když násilí druhého povstání pokračovalo, publikovala v novinách články, které vyzývaly dělníky, aby se připojili k ozbrojenému boji a svrhli stát," tvrdí. Rosa Luxemburgová odmítla možnost vyjednané kapitulace, ačkoli se povstání zjevně nezdařilo a bylo zabito mnoho civilistů.

Nicméně brutální zabití Luxemburgové mělo velký kulturní dopad. Brzy po jejím zavraždění v roce 1919 umělec Max Beckmann vyprodukoval řadu litografií: Die Hölle ( Peklo ), která graficky znázorněný její vraždu. Jiný levicový umělec George Grosz poukázal na jejího „spravedlivého ducha" v podobě zakrváceného pláště přes otevřenou rakev obou obětí. V roce 1929 napsal Bertolt Brecht pamětní báseň Epitaf, která připomněla desáté výročí její smrti.

Architekt Ludwig Mies van der Rohe navrhl památník Liebknechta a Luxemburgové, který byl postaven na hřbitově Friedrichsfelde v roce 1926. Ale nacisté tento památník zničili v roce 1935.

Po druhé světové válce její smrt i nadále rezonovala. Mezi slavná díla patří obraz amerického umělce RB Kitaje z roku 1960 s názvem: Vražda Rosy Luxemburgové, v 1978 vznikla hra Germania: Smrt v Berlíně od Heinera Müllera, pojednávající o díle umělců a spisovatelů spojených s ženským hnutím, jako byli například Američané Sice Stevens, Jane Cooperová a Donna Lachman, kteří se vyrovnávali s jejím životem a odkazem.

Rainer Werner Fassbinder plánoval natočit film těsně před smrtí v roce 1982. O několik let později získala Margareth von Zrotza za roli Rosy Cenu Barbary Sukowé za nejlepší herečku v Cannes v roce 1986. Film byl považován za feministickou interpretaci osvobozené ženy, ačkoli sama Luxemburgová malý zájem o organizovaný feminismus. V roce 2015 představila britská grafická spisovatelka a aktivistka Kate Evans její příběh a politické myšlení ve své biografii Red Rosa .

Vstupte do diskuze (11)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Michael Jackson mohl být jednou z obětí útoku teroristů 11. září

15.02.2019 09:59 Téměř deset let po smrti krále popu Michaela Jacksona vyplývá na povrch děsivé tajemství. Jeden z…

Masakr na svatého Valentýna. Před 90 lety vstoupil Al Capone do dějin

14.02.2019 22:02 Aktualizováno Masakr na Den svatého Valentýna. Tak se nazývá dodnes nejděsivější akce, za kterou stál mafiánský…

Před 70 lety Zemi naposledy zasáhl obří asteroid. Následky byly devastující

14.02.2019 22:02 Aktualizováno 2. února 1947 spadl v oblasti Sichote-Aliňského pohoří na ruském Dálném východě železný meteorit…

Anglický pot - nejpodivnější a nejhorší nemoc v dějinách děsila více než…

14.02.2019 19:50 Aktualizováno Nikdo neví kde se vzala, nikdo neví proč skončila. Ví se pouze, že decimovala obyvatele Anglie a…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama