Temná historie intervencí USA v Latinské Americe. Je Venezuela další na řadě?

Výhružnému vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně možné vojenské intervence do Venezuely se dostalo prudkého odsouzení ze strany venezuelského prezidenta Nicláse Madura. Madura varoval před opakováním „gringo intervencí 20.století“. Ačkoliv to lze shodit ze stolu jako výrok paranoidního diktátora, skutečností je, že USA mají temnou historii, co se týče vojenského vměšování se do záležitostí Latinské Ameriky.

Přidejte svůj názor 30 komentářů

CIA

Slovo gringo, které Maduro použil ve své řeči, má důležité místo v latinskoamerické kulturním podvědomí. Poprvé bylo použito během mexické revoluce, kdy americká vojska vpadla do země s cílem najít guerillového vůdce Pancho Villa, odpovědného za smrt 16 Američanů během nájezdu na Columbus. Jednalo se o hanlivé oslovení amerických vojáků v olivových uniformách, marně nahánějících slavného rebela.

Od té doby gringo pro Mexičany a zbytek Latinské Ameriky evokuje nespravedlivou, arogantní intervenci. Mexiko už mělo s USA nedobrou zkušenost ještě před Villovou revolucí. V letech 1846 -1848 spolu vedlo války, jejichž výsledkem byla ztráta více než poloviny tehdejšího mexického území. 

Kromě Mexika USA zasahovaly i v dalších latinskoamerických státech. V letech 1912 až 1933 okupovaly Nikaraguu, v letech 1915-1934 Haiti, v letech 1916 – 1922 Dominikánskou republiku. I po stažení vojsk zde Američané udržovali vliv podporou místních a často velmi brutálních generálů.

Studená válka jako nový impulz pro intervence USA

Tento vzorec se opakoval i během studené války, ačkoliv v mnoha parametrech se změnil. Na rozdíl od předchozích intervencí na počátku 20. století, v této době USA jen zřídkakdy do dané zájmové země posílaly plnou vojenskou sílu. Namísto toho v ještě větší míře spoléhaly na místní vojenské složky, kterým poskytovaly podporu.

USA v té době věnovaly Latinské Americe velkou pozornost. Dlouhodobě ji považovaly za svou oblast zájmu a velmi nelibě nesly vzestup levicových režimů podporovaných SSSR. V duchu účel světí prostředky, CIA financovala mnohé vojenské komploty pravicových milicí proti demokraticky zvoleným levicovým vládám, případně podporovala brutální pronásledování levicového disidentu ze strany pravicových diktátorů.

V roce 1954 byl v CIA podporovaném převratu svržen guatemalský prezident Jakob Arbenz. V roce 1961 se USA pokusily prostřednictvím kubánských exilantů svrhnout kubánského komunistického vůdce Fidela Castra (který předtím svrhl Američany podporovanou diktátorskou vládu). V roce 1964 byl za podpory USA svržen brazilský levicový prezident Joao Goulart a ustanovena vojenská vláda trvající do roku 1980. V 1973 došlo k USA podporovanému převratu v Chile a vzestupu jednoho z vůbec nejbrutálnějších režimů v Latinské Americe.

V sedmdesátých letech Argentina, Chile a spojenecké jihoamerické národy spustily kampaň proti „levicovým hrozbám“, známou jako Operace Kondor, s podporou USA. V 80.letech USA podpořily brutální salvádorský režim proti levicovým rebelům FMLN.

Investigativní žurnalistka Sara Diamantová ve své knize Spiritual Warfare: The Politics of The Christian Right (Spirituální válka: Politiky křesťanské pravice) shromáždila dokumentu odhalující významnou roli, kterou tzv, křesťanská pravice, tj, protestantští kazatelé prosazující konzervativní politické ideje, hrála v těchto intervencích. Přes jejich charitativní iniciativy byly dodávány pravicovým režimům peníze, léčiva, případně zbraně.

Kazatelé též spolupracovali s CIA na organizování protestů proti levicovým vládám. Dnešní křesťanská pravice tvoří základní pilíř Trumpova voličstva a má velký vliv na Republikánskou stranu.

Po konci studené války USA přestaly s podporou těchto pravicových režimů a pokoušely se od nich co nejvíce distancovat. Ne nepodobně jako v Afghánistánu se z některých bývalých spojenců staly nepřátelé. To byl případ původně USA podporovaného panamského diktátora Manueala Noriegy, který se později postavil proti nim. USA v roce 1989 provedly svou největší vojenskou invazi od Vietnamské války a svrhly jej.

V roce 1994, během opětovné vojenské invaze na Haiti zase USA zasahovaly proti vojenskému puči, který odehnal od moci demokraticky zvoleného prezidenta. Jednalo se o poslední vojenskou invazi USA v Latinské Americe. Změní to Trump?

Vstupte do diskuze (30)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Žena si 14 let stěžovala na bolesti v zádech. Když ji lékaři prohlédli,…

23.02.2019 18:53 Aktualizováno Bolest zad trápí čas od času každého z nás. Pokud ale problém přetrvává, je na místě vyhledat…

Po světě se šíří nákaza spalničkami. V ohrožení jsou i Češi

23.02.2019 15:02 Epidemie spalniček je dnes aktuálním případem a rozrůstá se po celém světě. I přesto spoustu rodin…

Čeka: První tajná policie SSSR řádila pět let, oběti lze jen těžko spočítat

23.02.2019 09:45 Když se řekne sovětská tajná policie, většina z nás si vybaví nechvalně proslulou KGB. Ta však ale…

Převratné archeologické nálezy v Brně: Objevy mapují osídlení od pravěku…

23.02.2019 09:03 Archeologické výzkumy jsou v moderní době spojené především se stavební činností, které v poslední…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama