Ráno moudřejší večera? Lidové pořekadlo je pravdivé, potvrdili vědci

Známe to všichni. Večer si jdeme lehnout s hlavou plnou myšlenek, ráno ale máme problém si na řadu z nich vzpomenout. Dlouhou dobu bylo toto fungování mozku pro odborníky záhadou, nyní se jim ale podařila zapeklitá hádanka vyřešit.

Přidejte svůj názor

Ilustrační foto
doporučujeme

Vědci zveřejnili novou studii, která se týká výzkumu jemných změn v lidském mozku, které probíhají, když spíme. Ukázalo se, že v té době dochází k omezení nervových spojů a to dokonce až o pětinu. Kvůli tomu v noci zapomínáme. Ale nebojte se, je to pro nás dobré. Díky tomu jsme totiž ráno schopni se učit nové věci.

Spánek je aktivita, kterou trávíme asi třetinu života. Vědci teď odhalili další důvod, proč je pro nás spánek velmi důležitý a zdravý. Poskytuje mozkovým synapsím, tedy spojům mezi jednotlivými neurony, čas k odpočinku. Díky tomu jsou schopny připravit se na další den a znovu přijímat nové podněty.

Tento reset mozku známý jako „synaptická homeostáze" je nutný k tomu, aby nebyl mozek přetížen. Mohlo by se totiž stát, že synapse by se mohly přetížit a vyhořet, stejně jako elektrická síť, do které bylo zapojeno příliš mnoho spotřebičů, uvádí vědci.

„Spánek je ten správný čas, aby mohlo dojít k synaptické renormalizaci... protože když jsme vzhůru, jsme 'otroci' toho, co se děje tady a teď. Stále na nás působí podněty a něco se učíme," říká spoluautorka studie doktorka Chiara Cirelliová z Centra pro spánek a vědomí University of Wisconsin-Madison.

Spánek je tedy cena, kterou lidé platí za to, že jsou jejich mozky schopny učit se stále novým věcem, uvádějí vědci.

Cirelliová a její kolega, doktor Giulio Tononi, představili tuto hypotézu synaptické homeostázy už v roce 2003. Nyní získali přímý vizuální důkaz poté, co pozorovali zmenšování synapsí u myší, zatímco zvířata spala. Složitý experiment trval čtyři roky, výzkumníci nyní popsali své poznatky v časopise Science.
 
Odebírali tkáň spícím i probuzeným myším a tu pak zkoumali. Zjistili, že synapse v tkáni spících zvířat byly skoro o 20 procent menší než u těch, které byly vzhůru. Podle Tononiho je skutečně překvapivé, jak velká je to změna. Po sérii výzkumů přišli výzkumníci na to, že neurony nezredukují všechny synapse, pětina z nich totiž zůstává nedotčena.

„Mozek zapomíná chytrým způsobem,” vysvětluje Tononi s tím, že toto zredukování obrovského množství informací je nezbytné a zajišťuje, že zůstanou zachovány pouze ty nejdůležitější informace.

Loading...
Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Seriál Kutil Tim: Jak se za 20 let od poslední klapky změnil šikovný…

25.04.2019 14:32 Aktualizováno Komediální sitcom Kutil Tim patří ke stálicím programu českých stanic - a to i přesto, že od…

loading...

Tajemství sovětského diktátora Stalina: Proč nechtěl řečnit na veřejnosti?

25.04.2019 14:32 Aktualizováno Není pochyb o tom, že ruskou i globální historii ovlivnil Josif Vissarionovič Džugašvili…

Ocelové rakve: Seznamte se s nejhoršími ponorkami, které kdy existovaly

25.04.2019 11:07 Aktualizováno Triumfální úterní představení nové ruské ponorky dokládá důležitost těchto podmořských plavidel pro…

Oldřich Kaiser a Jiří Lábus roky bavili celé Česko. Kam najednou zmizeli?

25.04.2019 08:33 Aktualizováno Před několika lety byl králi televizních obrazovek, dnes už tolik vidět nejsou. Kam se ztratila…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama