Před 80 lety byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ihned po tomto činu nacisté vyhlásili druhé stanné právo, propukla tzv. druhá heydrichiáda, kdy byly denně popravovány desítky nevinných lidí. Nejvíce poprav se vykonalo v červnu a červenci 1942 na pražské Kobyliské střelnici. Mezi oběťmi tehdy byli hrdinové odboje, osoby z politických kruhů, spisovatelé, vědci, sportovci nebo církevní představitelé.
Střelnice v pražských Kobylisích vznikla pro potřeby armády již v roce 1890, tehdy se sem chodili vojáci zdokonalovat ve střelbě. Postupem času se zde nejenom střílelo, ale začaly se tu pořádat také nejrůznější kulturní akce, například koncerty nebo přehlídky Sokola. Střelnice se také stala místem spolkových setkávání. V době nacistické okupace byla však přetvořena na popraviště, v někdejších konírnách coby ve vězení čekali odsouzení na smrt. Od konce května do začátku července roku 1942 zde zahynulo více než 500 osob.
Dne 1. června 1942 byl popraven Viktor Felber, významná osobnost tehdejších oborů techniky a mechaniky. Když roku 1903 dokončil a představil svou disertační práci, obdržel tak vůbec první doktorát z technických věd v Čechách. Později se stal profesorem mechaniky a termomechaniky, děkanem i rektorem Českého vysokého učení technického v Praze. Byl prý velmi přísný a kladl někdy až přehnané nároky na své studenty i kolegy, a proto s nimi mnohdy vedl ostré spory, což ho natolik vyčerpávalo, že dobrovolně odešel do předčasného důchodu. V době druhé světové války se přidal ke skupině odbojové inteligence, což ho přivedlo na popraviště. Zemřel spolu se svým synem Juliem Felberem.
Ve stejný den byl popraven také známý spisovatel a dramatik Vladislav Vančura. Do světa literatury „zběhl“ od lékařské praxe. Vystudoval medicínu, ačkoliv se od dětství špatně učil a maturitní zkoušku skládal až ve 24 letech. Studium na gymnáziu totiž na nějaký čas přerušil a snažil se prosadit jako výtvarný umělec, což se mu však nepodařilo, a proto se nakonec rozhodl dokončit si vzdělání. Přestože jako lékař nepůsobil, studium medicíny se ukázalo jako osudové, protože na lékařské fakultě poznal svou budoucí manželku Ludmilu. Vančura se brzy uplatnil v literárních kruzích, psal povídky, romány i příběhy pro děti. Od roku 1939 se zapojil do odbojové činnosti, za což byl roku 1942 zatčen gestapem a později také zastřelen. Jeho tragický konec života popisoval básník Jaroslav Seifert takto:
„Až příliš dobře vzpomínám si na ten večer. Vladislav Vančura byl již několik týdnů zatčen a týrán gestapem. Seděli jsme rozechvěni u rozhlasového přijímače, abychom vyslechli zprávy o nových opatřeních nacistů a o vraždách, které slibovalo. Když mezi prvními jmény popravených ozvalo se jméno Vančurovo, vstali jsme jako vymrštěni hrůzou ze svých židlí a bez dechu jsme strnuli. Vladislav Vančura! V tom jméně byla zasažena celá naše generace, byl v něm osud nás všech. V tom jméně byla krvavě zraněna celá naše země.“
Mezi popravenými na Kobyliské střelnici v létě 1942 byli také významní čeští sportovci. Večer 9. června zde vyhasl život gymnasty Františka Erbena, někdejšího náčelníka Sokola. Zúčastnil se druhých letních olympijských her v roce 1900 v Paříži, kde české země reprezentoval jako vůbec první sportovec, a to v gymnastickém víceboji. Medaili tehdy nezískal, stanul až na 34. místě. Na mistrovství světa ve sportovní gymnastice pořádaném roku 1907 v Praze již vybojoval tři zlaté medaile a dvě bronzové. Úspěšný byl i na mistrovství světa v roce 1909 a 1911. Nacistickému režimu se příčilo jeho silné vlastenecké smýšlení, a proto ho nechal popravit.
Československého mistra v atletice Evžena Rošického nechalo gestapo popravit ve věku pouhých 27 let, a zabránilo mu tak v dalších sportovních úspěších. Sportovec se řadil mezi evropskou běžeckou elitu, běhal v rekordních časech, roku 1930 se účastnil letních olympijských her v Berlíně. Protože spolu se svým otcem Jaroslavem Rošickým pomáhali českým odbojářům, byli dne 25. června 1942 popraveni.
Posledního červnového dne roku 1942 zemřelo na Kobyliské střelnici více než 70 nevinných lidí! Mezi nimi bylo i několik důstojníků československé armády. Josef Jedlička získal bohaté vojenské zkušenosti již během první světové války na frontě v Rusku, zapojil se také do zpravodajské služby, po nástupu Hitlera k moci se začal angažovat v odboji. Měl doktorát z přírodních věd – vystudoval meteorologii, klimatologii a geografii. Tyto obory později uplatnil při výkonu své profese, když působil v meteorologické skupině Vojenského technického a leteckého ústavu.
Ve stejný den byl popraven Josef Mašín, další armádní důstojník a jeden z hlavních představitelů odbojové skupiny Tři králové. Za zásluhy v první světové válce získal několik vyznamenání. Svou odvahu prokázal i později, když v roce 1939 nedodržoval rozkazy, aby nekladl okupantům odpor. Údajně chtěl raději nechat vybouchnout sklad československých zbraní v Ruzyni, než aby připadl nacistům. Tím si vysloužil obžalování za vzpouru. Nevzdal se však a v odbojové činnosti neustával, byl zpravodajem exilové vlády v Londýně. Gestapo si pro něj přišlo již v květnu roku 1941, tehdy byl zraněn při přestřelce. Po krátkém zotavení v nemocnici absolvoval kruté výslechy, několikrát se neúspěšně pokusil o sebevraždu. Když po atentátu na Heydricha gestapu odmítl odsoudit tento čin, ale naopak pronesl, že je mu líto, že zastupujícího říšského protektora neusmrtil osobně, podepsal si tím ortel smrti.
Dne 30. června 1942 byla popravena i Františka Plamínková, významná politička a jedna z předních osobností ženského hnutí. Právě ona dala ženám jistá práva (včetně volebního), za která celý život tvrdě bojovala, a to nejen v Československu, ale také v zahraničí. Ostře kritizovala počínání Adolfa Hitlera, již v roce 1939 ji zatklo gestapo. Tehdy strávila několik týdnů v cele a nakonec byla propuštěna. Po druhém zadržení v červnu 1942 si již vyslechla odsouzení k trestu smrti, protože souhlasila s atentátem na Heydricha.
Záhy po konci druhé světové války se Kobyliská střelnice proměnila v pietní místo, od roku 1978 je národní kulturní památkou. V sedmdesátých letech minulého století se začala rodit podoba tohoto dnešního pomníku protifašistického odboje.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , památník hrdinů heydrichiády , nacisté , Praha
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Totální invaze, která uškodí i Izraeli? Svět se obává operace v Rafahu
před 1 hodinou
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 1 hodinou
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 1 hodinou
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
před 2 hodinami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 2 hodinami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
před 2 hodinami
Masivní bezpečnostní operace, zákaz letadel, vzdušné taxíky. Francie se chystá na olympiádu
před 4 hodinami
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.
Zdroj: David Holub