Barbora Celská. Schopná panovnice, vášnivá nevěrnice i alchymistka

Barbora Celská patří mezi opomíjené historické postavy. Přitom byla manželkou krále a císaře Zikmunda Lucemburského, významně se podílela na vládě a po smrti manžela se zabývala alchymií. Kronikáři ji však také popisovali jako pyšnou ženu a vášnivou nevěrnici.

Barbora Celská pocházela z území dnešního Chorvatska. Její otec Heřman II. Celský se velmi sblížil s uherským králem a budoucím císařem Svaté říše římské Zikmundem Lucemburským po roce 1396, kdy ho zachránil před smrtí. Panovník mu poté natolik důvěřoval, že ho stanovil svým rádcem a důvěrníkem. Heřman také aktivně bojoval proti vzpourám proti Zikmundovi, za což od něj získal rozsáhlá území a hraběcí titul. Heřman II. Celský se bezpochyby řadil mezi nejmocnější šlechtice své doby.

Když roku 1401 Zikmunda Lucemburského zajali uherští vzbouřenci, rozhodl se mu Heřman i tentokrát pomoci. Králi byl totiž mimo jiného vyčítán nemravný způsob života a fakt, že se po úmrtí své manželky v roce 1395 ještě znovu neoženil. Tento problém vyřešil právě hrabě Heřman II. Celský, který panovníkovi nabídl ruku své dcery Barbory.

Svatba se konala někdy v listopadu roku 1405. Mezi manželi byl velký věkový rozdíl – Barbora se vdávala v pouhých patnácti letech, Zikmund se tehdy ženil ve čtyřiceti. I přes tento nesoulad prý patřili k nejkrásnějším párům v Evropě. Barbora byla podle záznamů kronikářů velmi krásná, štíhlá a se sněhově bílou pletí.

Za čtyři roky po svatbě se manželům narodilo jediné dítě, dcera Alžběta. Ta byla svým otcem již ve svých dvou letech zasnoubena za Albrechta Habsburského, kterému tehdy bylo šestnáct let a měl po Zikmundově smrti převzít vládu. Když bylo Alžbětě třináct let, Albrechta si skutečně vzala a stala se později královnou. V manželství byly počaty čtyři děti, přičemž poslední potomek přišel na svět až po úmrtí svého otce – Ladislav Pohrobek.

Po boku svého manžela se Barbora Celská již brzy projevila jako schopná panovnice, když ho dokonale zastupovala po dobu jeho nepřítomnosti v zemi nebo se podílela na uzavření mírových dohod s polským králem. Účastnila se také Kostnického koncilu.

Zdánlivě krásné manželství však nebylo bezproblémové. V únoru 1419 došlo mezi manželi k roztržce, která vyústila ve vyhnání Barbory i s malou dcerou z uherského královského dvora. O příčině manželské krize podali informace kronikáři, kteří psali o Barbořině nevěře či neschopnosti vládnout. Dle dobových zpráv pak královna zažívala velmi bídné měsíce, kdy trpěla nedostatkem jídla i šatů. Proto o Vánocích téhož roku prosila na kolenou svého manžela o odpuštění. Vztah manželského páru se na nějaký čas urovnal.

Problémy však přetrvávaly a krátce před Zikmundovou smrtí byla Barbora zatčena a uvězněna. Také se musela pod nátlakem vzdát veškerého majetku. Dodnes není jasné, zda královnu nechal zatknout její manžel Zikmund Lucemburský, nebo zeť Albrecht Habsburský.

Později se pokazily vztahy i mezi matkou a dcerou. Barbora Celská měla po smrti manžela právo na trůn, a tedy vládu. Stejný nárok ovšem prosazovala i její dcera Alžběta. Italský kronikář Eneáš Silvius Piccolomini napjatou situaci komentoval takto:

„Žena, již stařena, pojala úmysl znovu se vzdát, zapudila z mysli dceru, která vyrostla v naději na královský trůn a provdala se za rakouského vévodu Albrechta, a neuvažovala o ničem jiném než o radostech nového manželství.“

Nárok na trůn nakonec uhájila Alžběta a Barbora se uchýlila do Mělníka, který tehdy byl věnným městem královen. Do veřejného života již výrazně nezasahovala, zato se aktivně věnovala astrologii a alchymii. Prý se sama pokoušela vyrobit zlato a stříbro. Během jednoho z pokusů se skutečně původní surovina, měď, zbarvila stříbrně, ovšem pouze na svém povrchu. Podobná situace nastala i v případě snahy o výrobu zlata. Český alchymista Jan z Lazu označil v této souvislosti Barboru za podvodnici, protože prý vyrobené domnělé stříbro a zlato vydávala za skutečné a neváhala je výhodně zpeněžit.

V Mělníku zůstala Babora Celská až do své smrti roku 1451, kdy město zasáhla morová epidemie, jíž podlehla.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie Zikmund Lucemburský Barbora Celská

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 41 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 7 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

Zdroj: David Holub

Další zprávy