Berlínská zeď začala růst před 60 lety. Stala se symbolem studené války

V noci na 13. srpna 1961 vyrostly v ulicích Berlína bariéry, které město na téměř tři desetiletí rozdělily na dvě části. Ve vší tajnosti připravované opatření mělo za cíl zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího Západního Berlína, kterých tam mezi léty 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. Ani ostře střežená Berlínská zeď však pokusům o útěk zcela nezabránila - zahynulo při tom 140 osob. Zeď padla 9. listopadu 1989.

Zeď měřila celkově 155 kilometrů. Třetina z nich rozřízla Berlín od severu k jihu, zatímco další dvě třetiny izolovaly západní Berlín od zbytku východního Německa. Zeď z velké části tvořily betonové bloky vysoké 3,6 metru a zakončené válcem, který měl všechny odradit od případných pokusů o přelezení. Na východní straně zdi se táhlo pečlivě střežené "území nikoho, které hlídalo 11.500 vojáků na 302 strážních věžích a ve 20 bunkrech. Lampy, rozmístěné podél zdi, z ní činily v noci nejjasnější místo ve městě, v kontrastu s jinak temným zbytkem východního Berlína. Celé dílo doplňovaly poplašné hlásiče, příkopy a ostnaté dráty.

Zeď měla sedm oficiálních přechodů. Nejslavnějším z nich byl Checkpoint Charlie na ulici Friedrichstrasse mezi západní čtvrtí Kreuzberg a východní Mitte. Dnes tu existuje Muzeum zdi. Navzdory všem opatřením se zeď pokoušelo překonat mnoho lidí, často s tragickým výsledkem. Podle památníku Berlínské zdi tu mezi léty 1961 a 1989 zahynulo nejméně 136 lidí z celkových asi 5000 pokusů o překonání zdi.

Otázka budoucího statusu Německa vyvolávala spory mezi Sovětským svazem a západními mocnostmi už během druhé světové války. Po jejím ukončení byl Berlín, stejně jako celé Německo, rozdělen do čtyř okupačních sektorů, spravovaných USA, Francií, Británií a Sovětským svazem. Neshody mezi někdejšími válečnými spojenci vyvrcholily v roce 1949 vznikem dvou německých států s odlišnými politickými a ekonomickými systémy. Na území sjednocených západních sektorů byla vyhlášena Německá spolková republika, zatímco na východě vznikla pod kuratelou Sovětského svazu Německá demokratická republika. Berlín, ač zcela obklopen územím východního Německa, zůstal rozdělen mezi oba státy.

Pro obyvatele NDR představoval Berlín jedinečnou příležitost k nahlédnutí za železnou oponu, a to zejména poté, co byla vnitroněmecká hranice počátkem 50. let obehnána plotem a stala se prakticky neprostupnou. Dostat se do Západního Berlína bylo naproti tomu jednoduché. Stačilo nastoupit na nadzemní dráhu a za několik minut se člověk ocitl na druhé straně hranice. Řada obyvatel východní části Berlína tak například pravidelně dojížděla do západní části za prací. Ne všichni se vrátili zpět.

Desetitisíce uprchlíků, kteří každoročně o režimu Waltera Ulbrichta "hlasovali nohama", představovaly pro vedení NDR nejenom propagandistický, ale také hospodářský problém. Ze zhruba tří milionů osob, které v letech 1949 až 1961 uprchly, byla drtivá většina v produktivním věku, a navíc šlo obvykle o kvalifikované pracovníky.

Souhlas s výstavbou zdi získali východoněmečtí představitelé na poradě prvních tajemníků komunistických stran počátkem srpna 1961. Přípravy na zřízení "protinacistické obranné zdi" se před veřejností podařilo do poslední chvíle udržet v tajnosti.

Jednotky východoněmecké policie, vojska a lidových milicí vyrazily do berlínských ulic v noci na 13. srpna a během několika hodin rozdělily spící město kotouči ostnatého drátu a kamennými náspy. Západ budování zdi jen bezmocně přihlížel. K přechodu mezi americkým a sovětským sektorem Checkpoint Charlie sice najely americké tanky, ale tím se reakce Západu vyčerpala. Dodnes se vedou spory o to, zda západní velmoci byly o chystaném postavení bariéry dopředu informovány svými tajnými službami, či zda šlo skutečně o blesk z čistého nebe, jak tvrdili někteří tehdejší představitelé Spolkové republiky.

Provizorní bariéry mezi západním a východním Berlínem byly zanedlouho nahrazeny bytelnějšími překážkami a nakonec získaly podobu skoro čtyři metry vysoké zdí z betonových panelů. Vedle vyrostlo průběžně zdokonalované opevnění, skládající se z příkopů, plotů z ostnatého drátu, minových polí a samostřílů. Na odvážlivce, jemuž se tyto nástrahy podařilo překonat, čekali bdělí pohraničníci, kteří měli rozkaz zastavit "narušitele" i střelbou. Už 24. srpna 1961 se obětí tohoto příkazu stal Günter Litfin (24). Podobný osud stihl celkem 140 osob. Úplně poslední obětí byl v březnu 1989 Winfried Freudenberg. Zahynul při nehodě během pokusu přeletět hranici v balonu. Sedm měsíců poté berlínská zeď padla.

Zeď rozdělovala Berlín 28 let. Stejně rychle jako vyrostla, však nakonec i zmizela. Uvolnění poměrů v Polsku a Maďarsku v roce 1989, jehož vedlejším důsledkem byla mohutná vlna východoněmeckých zájemců o vystěhování na Západ, nemohlo vedení NDR ignorovat. A tak 10. listopadu 1989 nechalo otevřít hraniční přechody do západního Německa. V euforii pak začali lidé do Berlínské zdi vyrážet průchody. Symbol studené války padl a cesta ke znovusjednocení Německa v říjnu 1990 byla otevřená. Demolice zdi začala 13. června 1990 a skončila v roce 1994.

Německo si připomíná 60 let od stavby berlínské zdi

Německo si dnes připomíná 60 let od výstavby berlínské zdi, která si za dobu své existence vyžádala nejméně 140 obětí. Betonová bariéra obklopující Západní Berlín padla na sklonku roku 1989, ačkoli tehdejší dlouholetý východoněmecký vůdce Erich Honecker ještě v lednu téhož roku tvrdil, že zeď bude stát i za dalších 100 let.

Ústřední vzpomínková akce se koná před kaplí Smíření v ulici Bernauer Strasse, kde je Památník berlínské zdi. S projevy tam vystoupí německý prezident Frank-Walter Steinmeier a také berlínský starosta Michael Müller. V památníku promluví i dvě pamětnice o tom, co znamenala rozhodnutí odejít na Západ, nebo naopak v totalitní Německé demokratické republice zůstat.

Hlavní pietní událost bude provázet řada vzpomínkových akcí, například třídenní festival krátkých a dokumentárních filmů pod otevřeným nebem. Tématem je berlínská zeď. V ulici Bernauer Strasse, která se do dějin zapsala dramatickými útěky přes okna domů stojících na hranici či tunely, pořádá Památník berlínské zdi, prohlídky s průvodci. Průvodci budou na různých místech areálu, kde je lidé mohou s otázkami o historii oslovovat.

Související

Frank-Walter Steinmeier.

Německo si připomíná osudové datum, podle Steinmeiera spojuje slzy i radost

Být Němcem znamená nést si v srdci radost i slzy. Dnes to prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti připomínky 9. listopadu. V tento den v roce 1918 byla v Německu vyhlášena republika, v roce 1938 nacisté rozpoutali protižidovský pogrom známý jako křišťálová noc a v roce 1989 padla berlínská zeď.

Více souvisejících

Berlínská zeď Německo historie Berlín studená válka

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy