Bohatství středověkých domácností se skrývalo i na podlaze

Pokud k nám dnes přijde návštěva, jistě ji na první pohled upoutá vzhled domu, jeho fasády, velikost a údržba. Uvnitř pak sleduje nejen tvar jednotlivých prostor, ale také výzdobu a celkovou texturu. Nejinak tomu bylo ve středověku. Majitelé hradů i měšťanských domů se snažili své bohatství dávat na obdiv, kde jen to bylo možné. Například na podlaze.

Ilustrační fotografie
doporučujeme

Vnímání symbolů a neverbálních prostředků bylo pro středověkého člověka mnohem zásadnější, než pro člověka dnešní doby. Přestože i dnes na nás v architektuře nevědomě působí spoustu prvků, ve starších dobách byla jejich role o něco silnější, respektive jí byl přisuzován větší vliv. Situování, tvar, velikost, zdobnost a mnohé další aspekty dokázaly ve středověku i v mladších obdobích již na první pohled jasně demonstrovat postavení majitele daného objektu, jeho ekonomické možnosti, záliby, styl atd.

Proces reprezentace však nekončil jen u celkové podoby daného objektu, ať už jim byl hrad, tvrz, zámek či měšťanský dům, ale plynule pokračoval i ve vnitřních prostorách. Utvářelo ho situování a velikost vchodu a především hlavní reprezentační místnost. Těch od období renesance na zámcích přibývalo v podobě různě tematických salonů, salonků, ale také heren či knihoven.

Ve středověku však bylo zapotřebí obrázek o úrovni a zámožnosti majitele demonstrovat často v jednom prostoru, v hlavním sále. Tento sál zpravidla zaujímal 1. patro hradního paláce. Právě sem se hradní pán snažil soustředit to nejlepší a nejvýstavnější, co bylo v jeho majetku.

Oč bylo ve středověku méně nábytku, o to více prvků se objevovalo v samotném stavebním provedení hradních sálů a v jiných detailech, které je dotvářely po obvodu.

Strop, byl-li zaklenutý, mohla především v období pozdní gotiky zdobit složitá klenba s žebry, popřípadě také sklípková klenba, nazývaná jako diamantový strop.

Pokud nebylo možné sál završit klenbou, často malovanou, postačil především během gotického období i trámový strop, jenž býval též křiklavě pomalován. Stěny hlavního sálu byly často pokryty vyšívanými koberci, respektive tapisériemi, popřípadě kožešinami. Jejich velikost a různorodost opět mohla odkazovat na lesní bohatství hradního pána, který se tak též prezentoval jako zdatný lovec.

Výjimkou později nebyly ani tzv. zelené světnice, krásně vyzdobené nástěnnými malbami od stropů až k podlaze, které znázorňovaly různé světské radovánky, ale též statky a majetky, kterými hradní pán disponoval. To dobře ukazuje například zelená světnice na hradě Houska.

Hlavním luxusem ve středověku, bylo teplo. V hlavním sále tak nechyběla výstavná kachlová kamna, která svou výzdobou opět demonstrovala postavení, majetnost, ale též politické či později i náboženské smýšlení hradního pána.

Dalším prvkem společenské reprezentace a dekorace domácnosti, byla podlaha. I na hradech a později zámcích se často objevovala obyčejná prkenná podlaha. O to luxusnější byla podlaha, kterou tvořily dlaždice a z nich seskládané složité obrazce.

Nejstarší dlážděné podlahy u nás se objevují v církevním prostoru. Dlouho známé terakotové obklady chrámových zdí inspirovaly časem k přenesení motivu na podlahové krytiny. U nás jsou nejstarší doklady středověkých dlaždic z 11. až 12. století. Asi mezi nejznámější patří nálezy z Vyšehradu, či z klášterů v Sázavě a na Ostrově.

Během 13. století se dlažba objevuje i na hradech. Pochopitelně si tento luxusní prvek nejprve užívá panovník. Nejstarší doklady tak pochází z královských hradů na Zvíkově či v Písku. Jak už to tak bývá, časem se tento módní, avšak stále luxusní zdobný prvek dostává i k šlechtě, která se ho snaží napodobovat. Mezi doklady patří například dlažba z hradu Rokštejna či Rožmberka.

Na hradech dlažba zpravidla zdobila výstavné kaple, ale následně též zmiňované hlavní společenské sály, ve kterých keramická dlažba, zdobená nejrůznějšími motivy, ještě více umocňovala nejen estetickou stránku místnosti, ale též podtrhovala osobnost hradního majitele, jeho bohatství a vkus.

Obdobný trend se udržel i v mladším období, byť unikátnost nespalné a dekorativní podlahy lehce upadla vedle zdobnosti, kterou daným prostorám od časů renesance začal přinášet početnější a složitější nábytek, ale též štukatérská výzdoba stěn a stropů. Krásnou ukázkou je tzv. Zlatý sál na renesanční vile Kratochvíle, který vedle bohatých štuků zdobí krásná dlažba. Ta svým žlutým dekorem dotváří nejen zlatý nádech celého prostoru, ale odkazuje i na postavení a bohatství dávných majitelů.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Pieta s Menzelem bude mít přísná pravidla. Lidé nemají nosit věnce

14.09.2020 14:57 Opatření proti koronaviru bude provázet také poslední rozloučení s režisérem Jiřím Menzelem, které…

Koronavirus změnil líčení žen. Zájem o rtěnky se prudce propadl

11.09.2020 08:42 Pandemie covidu-19 a s ní spojená povinnost nosit roušky ve Francii silně dopadla na výrobce…

Zemřel sběratel, který v USA spustil hon za pokladem. Bylo mu 90 let

09.09.2020 07:30 Americký sběratel a obchodník se starožitnostmi Forrest Fenn, který se proslavil tím, že spustil…

Dlouhodobé nošení roušek může způsobit potíže s očima. Expert radí, jak se…

07.09.2020 22:05 Aktualizováno Ochrany obličeje v podobě různých masek, respirátorů nebo nanoroušek patří k nejúčinnějším způsobům…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama