Bruslení má u nás tradici. Jaká je historie tohoto zimního sportu?

Počátky bruslení spadají už do období pravěku, o čemž svědčí nálezy archeologů. Brusle však až do novověku sloužily spíše k přemístění z místa na místo, o bruslení jako sportu lze hovořit teprve od 19. století. 

Z období pravěku se vzácně dodnes dochovaly doklady bruslení, tedy zvláštní brusle zhotovené z dlouhých zvířecích kostí. Ty se pomocí řemínků připevnily k chodidlu. Brusle nebyly ostré, a proto zřejmě bylo potřeba, aby pravěký člověk při pohybu na ledě používal ještě hole nebo spíše obyčejné větve, kterými se odrážel. Pravěké brusle se podařilo archeologům nalézt také na našem území, například nedaleko Přerova.

Pravěkým bruslím se podobaly také brusle středověké. Nejstarší dochovaná písemná zpráva o bruslích a bruslení pochází z roku 1174 z pera canterburského mnicha Williama Fitzstephena. Zajímavé je, že tento mnich popsal již ve 12. století bruslení jako druh zábavy: „(…) když bažiny ve Finsbury a Moorfieldsu zamrznou, běhá po nich londýnská mládež. Někteří mají kosti připevněné k patám chodidel a v ruce drží okovanou hůl. Létají po ledě jako ptáci nebo vystřelené šípy. Náhle se rozeženou dva mladíci proti sobě se zdviženými holemi, dorážejí na sebe, až upadnou. Často se zraní na hlavě, a když spadne jeden pod druhého, zlomí si ruku i nohu (…).“ Od 15. století jsou poprvé doloženy brusle s ostrými hranami, a tak již nebylo nutné používat při bruslení hole. Z této doby se dochovala rytina jistého holandského mistra, který ostré brusle zachytil ve svém díle.

Zatímco v Holandsku si bruslením zkracoval volné chvíle především prostý lid, v ostatních částech Evropy byly brusle určené výhradně pro vyšší společenské vrstvy. Z roku 1610 pochází zpráva o karnevalu na ledě, který se odehrál na dvoře Rudolfa II. Tuto formu zimní zábavy si měl oblíbit také francouzský panovník Ludvík XVI., známá Madame de Pompadour, Napoleon Bonaparte nebo anglický dynastie Stuartovců. Podle legendy se dokonce anglická panovnice Viktorie seznámila se svým budoucím manželem právě při bruslení na ledě.

Obliba bruslení postupem času rostla, a tak se již roku 1742 zformoval vůbec první bruslařský spolek, a to v britském Edinburghu. V polovině 18. století byla v Londýně vytisknuta první kniha zabývající se krasobruslením. Za prvního „moderního“ krasobruslaře bývá považován Jackson Haines, který se stal vítězem první krasobruslařské soutěže v Americe. Tento muž roku 1866 stál při zrodu stockholmského Královského bruslařského spolku.

U nás jsou počátky moderního bruslení spojené s rokem 1878, kdy byl založen bruslařský klub na pražském Smíchově. Právě 19. století je spojeno s rozvojem celé řady sportovních odvětví, mimo jiné i bruslením, které prý bylo ideální pro zachování dobré kondice během zimního období. Bruslení na ledě bylo dokonce již v roce 1910 vyučovaným předmětem na některých vysokých školách. Krasobruslení se začalo rozvíjet zejména od 20. let minulého století.

Související

Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  
Karlštejn

Vstoupila do dějin jako největší česká vražedkyně. Kateřina z Komárova zemřela před 490 lety

Jméno Kateřina z Komárova nepatří mezi všeobecně známé osobnosti naší historie, v dějepise se o ní neučí. Do dějin však vstoupila, a to jako největší česká vražedkyně. Ještě za života se o ní mluvilo jako o karlštejnské bestii nebo krvavé Kateřině, později se označovala jako česká Čachtická paní. I Kateřina z Komárova se totiž vyžívala v sadistickém týrání a vraždění poddaných. Zemřela přesně před 490 lety.

Více souvisejících

historie bruslení sport

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

17. března 2024 21:58

17. března 2024 21:20

První východočeské derby v play-off zvládly po boji Pardubice, Sparta udolala Liberec v nájezdech

Vyrovnané souboje před ohromujícími diváckými atmosférami byly k vidění o prvním hracím dni čtvrtfinálové fáze play-off Tipsport extraligy. Oba první zápasy dvou sérií Pardubice vs. Hradec Králové a Sparta vs. Liberec navštívilo přes 10 000 fanoušků a oba zápasy se nerozhodly v základní hrací době. Zatímco východočeské derby rozhodl po remíze 4:4 po prodloužení symbolicky proti svému oblíbenému soupeři Martin Kaut, v pražské O2 Areně se čekalo na rozhodnutí až do samostatných nájezdů, ve kterých nakonec Pražané odčinili to, že nedotáhli vedení 2:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy