Zámek Náchod se dnes nachází poblíž česko-polských hranic a je nepřehlédnutelnou dominantou stejnojmenného východočeského města. Dnes se zde tyčí jako pomyslný maják české státnosti v pohraničním hvozdu, ale nebylo tomu tak vždy. Byť zámek nepatří mezi nejznámější tuzemské památky, mezi jeho majitele patří osoby se zvučným jménem, například možná matka Boženy Němcové.
První zmínka o Náchodsku pochází už z poloviny 11. století. Nejpozději během 12. století existovala zřejmě strážní osada v blízkosti zemské brány zvané Branka. Kamenný hrad na dnešním místě vystavěl pravděpodobně společně s městem Náchod okolo roku 1250 Hron z rodu Načeraticů. Hrad byl postaven na strategickém místě při zemské obchodní stezce v blízkosti česko-kladské hranice. Měl za úkol chránit zemskou stezku vedoucí z Prahy dál do Polska. Je ovšem důležité zmínit, že Kladsko (přilehlá polská část) bylo v těchto dobách pevnou součástí Českého království a to v podstatě až do roku 1742, kdy bylo na základě Vratislavského míru po prohrané První slezské válce Kladské hrabství odtrženo od Čech a připojeno k vítěznému Prusku. Až tehdy se z věže náchodského zámku stává pomyslný maják českého státnosti v pohraničním hvozdu.
Původní raně gotický hrad se skládal pouze z jediného nádvoří s obytným palácem a obrannou válcovou věží. Právě věž byla se svou šířkou 11 metrů a průměrnou tloušťkou zdi 3,5 metrů nejdůležitějším obranným prvkem středověkého hradu. Též jako jediná zůstala hlavní dominantou sídla po celá staletí až dodnes.
Samotný hrad se postupně proměňoval tak, jak přicházeli noví majitelé a s nimi nové stavební a módní slohy. Hronovi potomci drželi Náchod do roku 1321. V dobách, kdy hrad vlastnil král Jan Lucemburský nebo páni z Dubé, došlo k rozšíření areálu hradu o další nádvoří a k propojení jeho opevnění s městem. Za husitských válek se hrad dostal do rukou husitů a jeho osádka tak musela nejednou odrážet útoky z katolického Slezska. Během 15. století získává hrad nové významné majitele, mezi nimiž byli příslušníci rodu pánů z Kunštátu a Poděbrad, včetně budoucího krále Jiřího z Poděbrad.
Významné období pro město a hrad Náchod přichází během 16. a 17. století. Konkrétně v roce 1544 získává zdejší panství Zikmund z rodu Smiřických ze Smiřic. Jelikož tento protestantský rod tehdy zastával četné zemské a dvorní úřady, nevyhovoval hrad jejich společenským a reprezentačním nárokům a byl na přelomu 16. a 17. století velkolepě přestavěn na renesanční zámek. Přestavba trvala přibližně do roku 1614. Ovšem po bitvě na Bílé hoře byl roku 1621 Smiřickým zkonfiskován majetek za účast ve stavovském povstání.
Dalším významným majitelem se stal Albrecht z Valdštejna, ale jen na krátkou dobu. Již roku 1623 prodal celé panství i se zámkem spřízněnému rodu Trčků z Lípy. Ovšem ani tento rod se zde nezdržel dlouho. Po zavraždění hraběte Adama Erdmanna Trčky z Lípy a Albrechta z Valdštejna roku 1634 v Chebu, odměnil císař Ferdinand II. Habsburský náchodským panstvím svého generála Octavia Piccolominiho.
Právě za rodu Piccolomini nastává další významná etapa, kdy byl zámek zkrášlován a velkolepě zařizován, například přestavbou kaple či výstavou gobelínů. Celková přestavba zámku v duchu baroka a rokoka, která dala celému rozsáhlému rezidenčnímu komplexu dnešní podobu, probíhala po celou druhou polovinu 17. století až do 40. let 18. století.
V roce 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský. V jeho dobách a následně též za časů jeho nejstarší dcery Kateřiny Bedřišky Vilemíny, kněžny Zaháňské, dosáhl zámek na přelomu 18. a 19. století největšího kulturního rozkvětu, kdy bylo přímo na zámku zřízeno divadlo, pořádala se zde operní představení a hrály se zde divadelní hry.
Ze všech zvučných jmen předchozích majitelů jistě zaujme právě jméno Kateřiny Vilemíny, kněžky Zaháňské, která vešla v povědomí lidí především jako dobrotivá kněžna z knihy Babička od Boženy Němcové. V románu se už tolik nevypráví o tom, že kněžna vedla poměrně pestrý milostný život. Mezi jejími manžely a milenci figurují nejpřednější osobnosti tehdejší společnosti. Byla též dlouholetou důvěrnou přítelkyní kancléře Metternicha. Není tedy divu, že je Božena Němcová někdy pokládána za nechtěné dítě jedné z jejích milostných avantýr. A kdo ví, třeba tak její pravý domov býval právě na zámku v Náchodě.
Roku 1842 panství zakoupil kníže Jiří Vilém Schaumburg-Lippe pro svého druhorozeného syna Viléma Karla Augusta a založil tak náchodskou sekundogenituru rodu. Sňatkem Vilémova syna Bedřicha s dánskou princeznou Luisou došlo v závěru 19. století ke spříznění rodu s dánskou královskou rodinou. Tato německá knížata na Náchodě vládla až do konce 2. světové války, kdy jim byl v roce 1945 všechen majetek zkonfiskován a přešel do správy státu. Zámek je státní dodnes a nabízí několik prohlídkových okruhů.
Související
Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska
10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška
historie , hrady a zámky , zámek Náchod , Božena Němcová , zajímavosti
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 1 hodinou
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 1 hodinou
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 1 hodinou
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 2 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 3 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 3 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 4 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 4 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 4 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 5 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 6 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 6 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 6 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 7 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 7 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 7 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 8 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 8 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 9 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
V noci na čtvrtek ukrajinská armáda zneškodnila 26 dronů, které útočily na pozice ruských sil. Uvedl to podle serveru Ukrajinska pravda velitel ukrajinských vzdušných sil Mykola Oleščuk.
Zdroj: Libor Novák