Exkurze do dějin medicíny. Jak se léčilo ve středověku?

V období středověku lidé ještě neznali příčiny všech nemocí, a proto mnohdy ani jejich léčba nebyla úspěšná. Některé léčebné postupy mohly pacientům skutečně pomoci, jiné nám dnes mohou připadat poněkud kuriózní.

Velice zajímavé zprávy o středověké medicíně se nám dochovaly do dnešních dnů z pera Jana z Jenštejna, kancléře krále Václava IV. a pozdějšího pražského arcibiskupa. Jeho osobní zážitky ho vedly k zamyšlení o způsobu léčení, přičemž vyslovil názor, že by bylo nejvhodnější volit léčebné metody s ohledem na prostředí, ze kterého nemocný pochází:

„Co budu vypravovati, stalo se mi, když jsem dlel na studiích v Montpellier, kde jest na celém světe nejslavnější studium lékařské a nacházejí se tam výborní lékaři. Ochuravěl jsem a byl jsem těžce nemocen celý týden. Mezi jinými význačnými lidmi navštívil mne lékař, jménem Johannes Jacobi, kterého potom (ještě za mého pobytu na studiu v Montpellier) král francouzský Karel pro jeho uhlazenost povolal do Paříže za svého osobního lékaře. Ten, když jsem ležel těžce churav a on sám zoufal nad mým životem, nařídil mi dáti jakýsi příkrm, víno však mi zakázal píti, leč jednou nebo dvakrát, a to na polovic rozředěného vodou. Ale má nemoc se stále více zhoršovala. Jednoho dne se stalo, že mi jakýsi student, když nikdo jiný nebyl přítomen, dal jídlo i nápoj, jehož se mi zachtělo; snědl jsem sotva dvě lžíce příkrmu, ale vypil jsem osm číší silného vína. I stalo se, že jsem se dokonale uzdravil. Zanedlouho pak přišel ke mně onen lékař, a ohledav můj puls, počal užaslý volat: Jest zdráv, jest zdráv! A ihned se náramně počal vyptávati, jakým způsobem jsem se vyléčil. A když jsme mu vyprávěli, co se stalo, začal říkati: Běda, běda nám! Neboť se často mýlíme, léčíme domácími léky cizince, kteří se od nás zcela liší mravy, způsobem života, polohou a jinak.“

Jan z Jenštejna se ani nebál kritizovat lékaře své doby. Dokonce tvrdil, že mnozí lékaři své pacienty spíše zabíjejí, než aby je uzdravili! Nutno podotknout, že v některých případech byla tato silná slova skutečností. Jan z Jenštejna navíc nebyl jediný, z jehož pera se nám dochovaly stížnosti na středověké lékaře, kteří za své léčení neváhali přijmout značný finanční obnos, aniž by nemocného uzdravili. Navíc neváhali podvádět, když „obyčejné“ léky obohatili pouhými vonnými esencemi a vydávali je za předražená léčiva.

Onemocnění ve středověku s sebou tedy neslo značnou finanční zátěž. Služby tehdejších lékařů byly drahé, stejně tak léky. Ostatně do dnešní doby se situace moc nezměnila, i dnes za léčiva utratíme nemalé částky. Není proto divu, že se chudí lidé spoléhali na léčivou sílu bylinek nebo třeba zaříkávání a podobných magických praktik. Zhotovovány byly i zvláštní ochranné amulety, které měli mít nemocní neustále u sebe, což jim mělo zajistit uzdravení. Pokud výše uvedené selhalo, modlili se lidé o pomoc ke světcům, k jejichž hrobům a ostatkům také podnikali nemocní nebo jejich příbuzní daleké cesty, často s úplatky a milodary. Nebylo ani žádnou výjimkou, když se putovalo za několika svatými, což bylo opět značně finančně náročné. Člověk chtěl mít ale zkrátka opravdovou jistotu, že bude zdravý. Pokud byl nemocný upoután na lůžku a nemohl dalekou cestu podniknout sám, stačilo mu ke světci složit slib. Pokud se pak nemoci zázrakem skutečně zbavil, musel slib dodržet, jinak by ho svatý potrestal tím, že by na něj chorobu znovu seslal.

Obávanou středověkou chorobou byl mor. Z období středověku i raného novověku se dochovalo značné množství obsáhlých lékařských spisů i příruček, kde jsou uvedeny způsoby léčení této nemoci i preventivní opatření, která však nebyla příliš účinná. Doporučováno bylo třeba vykuřovat dům nemocného dobromyslí, bobkovým listem nebo růžovým květem. Proti nemoci měla ochránit i konzumace fíků, pelyňkového či jalovcového odvaru, černé ředkve či vlašských ořechů. Preventivním opatřením byla prý i topinka s octem, cibulí a vepřovou nebo hovězí pečení. Ve středověku se totiž věřilo, že kdo netrpí hladem a dopřeje si dobré jídlo, na toho žádná nemoc nemůže. Podvýživa pochopitelně mohla být příčinou některých chorob, ovšem samotné jídlo nemohlo sloužit jako lék.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie medicína bylinky nemoci lékaři

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy