Franz Kafka přežil španělskou chřipku. Jaký měl průběh?

Když na podzim roku 1918 zasáhla Prahu španělská chřipka, nakazil se jí také spisovatel Franz Kafka. I přesto, že trpěl i jinými zdravotními problémy, zákeřné chorobě nepodlehl. Díky dochované korespondenci víme, jaký měl Kafka průběh onemocnění.

Známý pražský spisovatel Franz Kafka trpěl již od mládí častými zdravotními problémy, ačkoliv byl zastáncem zdravého životního stylu – nekouřil, nepil alkohol a byl vegetarián. Pracoval jako úředník u Dělnické úrazové pojišťovny, kvůli nemocem ale mnohdy chyběl v zaměstnání. V srpnu roku 1917 mu byla diagnostikována tuberkulóza, jeho stav si vyžádal dlouhou osmiměsíční absenci v pojišťovně. Údajně ho tehdy lékaři kvůli oslabenému zdraví donutili začít jíst maso. Pomoci mu v tom měla i jeho sestra Ottla, která mu slíbila, že když začne na radu lékařů jíst maso, stane se vegetariánkou ona. U své sestry na venkově poblíž Žatce také trávil Kafka svou nemocenskou.

Když se jeho zdravotní stav zlepšil, přesunul se Kafka zpátky do Prahy. Bydlel tehdy u svých rodičů v tzv. Oppeltově domě č. 6 na Staroměstském náměstí. Ve 4. patře tam obýval pokoj své sestry, kde ho na podzim roku 1918 upoutala na lůžko španělská chřipka. Díky dochovaným dopisům víme, jaký měl Kafka průběh onemocnění.

Dne 14. října 1918 napsal Franz Kafka svému příteli Maxi Brodovi, že je asi nemocný, protože má horečku. Jeho sestra Ottla o zdravotním stavu svého bratra informovala s obavami svého snoubence, Kafka měl tehdy horečku takřka 41 stupňů. Proto zavolali k nemocnému lékaře, který nemocnému doporučil klid na lůžku. Tam nakonec Kafka se španělskou chřipkou strávil v horečkách a se zápalem plic několik týdnů. Až 4. listopadu se mu udělalo trochu lépe, což napsal v dopise svému nakladateli Kurtu Wolffovi. Dne 7. listopadu informovala Kafkova matka svou dceru Ottlu o tom, že Franz je velmi zesláblý, trápí ho časté a silné bolesti hlavy a stále tráví většinu času v posteli.

Do zaměstnání se Kafka vrátil 19. listopadu, ale již následující den mu jeho lékař doporučil klid ve venkovském prostředí na čerstvém vzduchu. O pár dní později se Kafkovi přitížilo, o čemž písemně informoval svého nadřízeného, vrchního inspektora Pfohla: „Vážený pane vrchní inspektore! V sobotu odpoledne a v neděli jsem ležel s horečkou v posteli, dnes je mi lépe. Buď jsem se v posledním týdnu zase nachladil, což je snadno možné, nebo horečka přichází přímo z plíce, ve které pod náporem těžké chřipky (horečka až 42 stupňů) znovu ožil loňský katar plicních hrotů. Pro posledně uvedené by mluvil přiložený lékařský posudek dr. J. Krále, jenž byl ovšem napsán ještě před záchvatem horečky. Na stav svých plic jsem si až do doby před 5 týdny nemohl stěžovat; můj nynější lékař, který o mém starém kataru nic nevěděl, v prvních 2 dnech mého onemocnění chřipkou přes důkladné vyšetření na mých plicích nic nenašel; až třetí den se pod vlivem nemoci projevily staré příznaky. Tak jsem byl opět vržen silně zpět, chvílemi se mi těžko dýchá, v noci se potím, což mne oslabuje atd."

Na konci listopadu 1918 se Kafka na doporučení lékaře přesunul na venkov. Zde se jeho zdravotní stav skutečně zlepšil a do Prahy se vrátil až po vlně španělské chřipky. Franz Kafka toto vážné onemocnění přežil, jeho zdraví se však nadále zhoršovalo. Proto od roku 1918 pobýval střídavě v několika sanatoriích – například v italském Riva del Garda nebo rakouském Kierlingu. Zde dne 3. června 1924 zemřel na tuberkulózu ve věku pouhých 40 let. Ke konci života se nemoc rozšířila do hrtanu a Kafku trápily silné bolesti, které mu znemožnily mluvit, a proto se svým okolím komunikoval pomocí psaných vzkazů na lístečcích.

Související

Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  
Karlštejn

Vstoupila do dějin jako největší česká vražedkyně. Kateřina z Komárova zemřela před 490 lety

Jméno Kateřina z Komárova nepatří mezi všeobecně známé osobnosti naší historie, v dějepise se o ní neučí. Do dějin však vstoupila, a to jako největší česká vražedkyně. Ještě za života se o ní mluvilo jako o karlštejnské bestii nebo krvavé Kateřině, později se označovala jako česká Čachtická paní. I Kateřina z Komárova se totiž vyžívala v sadistickém týrání a vraždění poddaných. Zemřela přesně před 490 lety.

Více souvisejících

historie španělská chřipka Franz Kafka

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 22 minutami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje

Pokud Arménie odmítne ustoupit v jednáních s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých území, která kontroluje od 90. let minulého století, hrozí vypuknutí války. Uvedl to arménský premiér Nikol Pašinjan během setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš na severovýchodě země poblíž hranic s Ázerbájdžánem.

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

Česko jako postsovětský satelit? Americký deník upravil titulek článku o munici pro Ukrajinu

Americký deník Wall Street Journal po vlně příspěvků na sociálních sítích upravil titulek článku, v němž se věnuje české iniciativě, jejímž cílem je získání dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která už přes dva roky čelí ruské agresi. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy