Ukrajinci zažili genocidu už ve 30. letech. Stalin nechal vyhladovět miliony lidí

K nejhorším zločinům proti lidskosti patří genocida. Tento pojem bývá spojován zejména s nacistickým režimem, ovšem ještě dříve se genocida odehrála na Ukrajině. V letech 1932 až 1933 tam Stalin nechal miliony lidí zemřít hladem.

Lidstvo v průběhu dějin zasáhlo mnoho vln hladomorů. Populace hromadně vymíraly hladem v důsledku přírodních katastrof a následné neúrody, nedostatek potravin také mohl souviset s probíhajícími válečnými konflikty. Vůbec nejhorší příčinu hladomoru lze spatřovat v jeho úmyslném vyvolání, k čemuž došlo za éry Stalina na Ukrajině. Diktátor tak nechal záměrně miliony nevinných lidí vyhladovět.

Masová industrializace a kolektivizace – za tento Stalinův záměr zaplatily životem miliony lidí. Na počátku třicátých let minulého století v důsledku hospodářské krize výrazně klesly ceny obilí, které patřilo mezi hlavní komodity prodávané Sovětským svazem do zahraničí. Finanční prostředky získávané vývozem této suroviny investoval tehdejší režim do industrializace. Ta však probíhala na Stalinovy požadavky velice pomalu a rozvoj v této oblasti se ještě zpomalil právě v souvislosti s krizí. Stalin se situaci rozhodl vyřešit způsobem kolektivizace zemědělství. Rolníci se pochopitelně brzy začali bouřit, jejich odpor byl násilně potlačován. Odpůrce čekalo věznění, deportace do „krutých krajů“ Sovětského svazu, kde s nimi bylo nelidsky zacházeno. Kdo nezemřel zde, byl popraven. Lidem se zabrala nejenom zemědělská půda, ale také úroda i zásoby osení na další období. Někteří zemědělci přišli prakticky o všechno, čím se živili. Následek této politiky byl katastrofální – hladomor. Jeden z nejhorších v moderních dějinách.

Hladomor ve třicátých letech vypukl v celém Sovětském svazu, nejvíce zasaženo bylo území Ukrajiny. Proč zrovna Ukrajina? Právě ukrajinské obyvatelstvo projevovalo vůči bolševikům největší a nejčastější vzdor.

První oběti byly zaznamenány v roce 1932, následující rok hladomor vyvrcholil. Protože se jednalo o záměr tehdejšího režimu, hladovějícím lidem nikdo nepomohl. Stalin naopak popíral veškeré „spekulace“ o hladomoru. Dle odhadů přitom denně hlad zahubil celé vesnice! Smutnou skutečností je, že Stalin nedokázal prodat veškerou zabavovanou úrodu, která tak ve skladech podléhala zkáze místo toho, aby nakrmila trpící obyvatelstvo země.

Hlad, strach, zoufalství a bezmoc. To se stalo v letech 1932 a 1933 každodenní realitou obyvatel Ukrajiny. Svědectvím tehdejších hrůz jsou mimo jiných pramenů dochované dopisy lidí, které situace přímo zasáhla. Takovéto psaní poslala třeba jistá žena z Ukrajiny své matce do Československa:

„My jsme ještě živi, jenom jsme hodně slabí, protože není co jísti a budeme asi musíti z hladu umříti (…) Chleba jsme neviděli již pět měsíců a nyní jsme nuceni již prodávati poslední šaty, abychom to nějak vydrželi, než přijde nějaká pomoc od Vás. Jíme zdechlé koně a psy a prázdné plevy z obilí. Nechtěla jsem Vám to psáti, protože vím, jak se trápíte, ale již to není k vydržení, jaký je zde hlad. Lidé umírají ve vesnicích po deseti, i po dvaceti denně. Člověk cítí stále jenom hlad, a jen chodí a hledá něco k snědku. Prosím Vás snažně, abyste řekla všem známým a dobrým lidem, aby nám něčím přispěli, jinak musíme zemříti hladem a smrt hladem je tak těžká. (…) Kdybyste viděla, drahá maminko, kolik u nás umírá lidí hladem. Lidé vykopávají mrtvoly a jedí je – hrůza je to. U nás mnoho Čechů zemřelo, i Rusů. Vozili je vozama na hřbitov. Dětí-sirotků bylo tolik, že si s nimi nevěděli rady. Tak je sehnali do jedné stodoly a tam je spálili.“

Bez nadsázky bývá hladomor v letech 1932 až 1933 označován jako jedna z národních ukrajinských tragédií a oficiálně byl prohlášen za genocidu.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie Ukrajina Rusko hladomor Josif Stalin

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy