I ve středověku platila určitá „předpojatá“ pravidla, jako dnes, kdy se lidé velikostí a stylem provedení svého domu snaží reprezentovat sebe sama. Ve středověku však větší roli hrála symbolika a pragmatičnost. Mezi bydlením na hradě a v podhradí byl na jedné straně propastný rozdíl, na druhé straně se však okem dnešního člověka příliš nelišilo.
Jak vypadala domácnost ve středověku? V prvé řadě je potřeba středověkou domácnost rozdělit minimálně do dvou kategorií: 1. bydlení vyšších vrstev, jako byl král, šlechta a církevní hodnostáři, 2. bydlení obyvatel měst a venkova. Postupem času v těchto dvou základních skupinkách vznikaly další kategorie (např. královský dvůr, vyšší šlechta, nižší šlechta, měšťanstvo, rychtáři,…), což bylo spojené například s rostoucím významem královské či šlechtické družiny, s bohatnutím měšťanstva a obchodníků atd., kdy jedna skupina doháněla úrovní bydlení tu vyšší, která se opět snažila odlišovat.
Základní rozdíl mezi bydlením a domácností na hradech a v podhradí, byl ve středověku v samotné konstrukci staveb. Zatímco u vyšších a bohatších vrstev se od vrcholného středověku uplatňovala kamenná architektura, na venkově existovala téměř výlučně dřevěná a převládala až do hlubokého novověku. Další rozdíly byly pochopitelně ve velikosti a nákladnosti provedení.
I přes tyto na první pohled velké rozdíly se však v mnoha věcech oba dva světy v kultuře bydlení příliš nelišily. Tyto podobnosti jsou znát například ve vybavenosti, stylu vytápění a do určité míry i komfortu bydlení. Vybavení domácnosti bylo na hradech i ve venkovských domech značně skromné a šlo de facto jen o několik základních dřevěných částí nábytku, především postel, lavice na sezení a stůl. Jako úložný prostor pro oblečení, ale též cennosti jako byly peníze či listiny, sloužily truhly a truhlice, které měly též funkci sedací.
Stejně jako na venkově, ani na hradech neexistoval žádný progresivnější způsob zacházení s fekáliemi. Ty tak pomocí prevétů končili v okolí hradu, často v hradním příkopě v blízkosti hradního paláce, stejně jako další nepořádek z provozu hradu (nečistoty z kuchyně apod.).
Soukromí neměli obyvatelé hradu o nic více, než lidé na venkově. Stejně jako poddaní, žil hradní pán se svojí rodinou často v jedné, popřípadě dvou místnostech, a hlavní rozdíl byl pak v nákladnosti zdobení a vybavení a lepším systému vytápění pomocí kachlových kamen.
Na venkově šlo zpravidla o trojdílné domy skládající se z komory, síně a obytné místnosti, která se později v návaznosti na otopné zařízení nazývala jako světnice. K této obytné a skladovací části se pak přikládaly hospodářské budovy, jako byly například stáje a chlévy pro dobytek. Všichni obyvatelé domu žili pouze v jedné místnosti, která byla vytápěna. Nejdříve se jednalo o otevřený oheň v podobě ohniště či krbu s dymným provozem, to znamená, že do místnosti unikal kromě tepla i kouř. Tento problém se řešil buď tím, že místnost měla vysoký strop, pod níž bylo menší okno na odvod kouře. V jiných případech mohlo dojít k absenci stropu, kdy kouř stoupal až ke střeše a odsud ke štítu domu, kde bylo opět okno pro odvod kouře. Další možností byl dymník, který část kouře odváděl pryč. Kvůli značné šířce však neměl takový tah, jako pozdější komíny u kamen. Ta se nejdříve objevují pochopitelně na hradech a tvrzích, následně ve městech a až později na venkově. V tomto případě, kdy se přikládalo i z vedlejší místnosti, byl již provoz obytné místnosti čistý, bezdymný a jednalo se tak o světnici. V místech přikládání vznikala černá kuchyně.
Rozložení domu bylo obdobné i ve městě, kde se ovšem kvůli parcelaci nacházely dlouhé, úzké domy se štítem a vstupem do ulice či na náměstí. Co nebylo možné uplatnit horizontálně, bylo vystavěno v dalším poschodí. Stejně jako na venkově se bydlelo jen v určité části, ovšem postupem času vznikaly v měšťanských domech i reprezentační místnosti. Ty, společně s obydlím, byly v patře či výš, zatímco dole byla provozní a hospodářská část. Často se jednalo o tzv. mázhaus, kde majitel vykonával své řemeslo a jeho dílna byla přístupná přímo z ulice či náměstí. Prostora nebyla vytápěna a sloužila též jako důležitý komunikační uzel, něhož směřovaly schody do (obytného) prvního patra a do sklepa, průjezd či průchod do dvora.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , Bydlení , historie , středověk , architektura
Aktuálně se děje
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
včera
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
včera
V metru na Floře spadl člověk do kolejiště. Vlaky hodinu nejezdily
Pád osoby do kolejiště ve stanici Flora zastavil ve čtvrtek dopoledne provoz linky A pražského metra. Vlaky nejezdily zhruba hodinu, zatímco na místě zasahovaly složky integrovaného záchranného systému. Vážně zraněný muž byl převezen do nemocnice v umělém spánku.
Zdroj: Jan Hrabě